Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Workholici: nepracujte od rána do večera

aktualizováno 
Zůstávat v práci i po pracovní době vám může šéf nařídit jen výjimečně. I přesčasy, se kterými souhlasíte, zákon omezuje. Ke zdravému životnímu stylu patří střídání práce a odpočinku.

Neúspěch, frustrace, finance | foto: Profimedia.cz

Omezení pracovní doby je jednou z vymožeností moderní společnosti. Přesto je někdy třeba zůstat v práci déle než stanovených osm hodin. Zakázek přibývá, plány se nestíhají, klienti nebo pacienti nečekají. Musíte v takové situaci šéfa poslechnout a na pracovišti setrvat? „Nařídit přesčasy lze jen ve výjimečných případech,“ zdůrazňuje pražská advokátka Jindra Pavlová. Zaměstnavatel by k tomu měl mít vážné provozní důvody. „Ani taková nařízená práce ale nesmí být delší než osm hodin týdně a celkem 150 hodin v roce,“ upřesňuje právnička. Pokud by ani to nestačilo, s další prací přesčas už musíte vy sami souhlasit. Písemně, ústně nebo zkrátka tím, že práci začnete bez námitek vykonávat.

Na vině bývá špatné plánování

Zákoník práce se snaží před přemírou práce chránit i workholiky, kteří by nejradši pracovali přesčas pořád. „Rozsah dobrovolných přesčasů opět nemůže být v průměru delší než osm hodin týdně a 266 hodin v roce,“ uvádí advokátka Jindra Pavlová. Za každý přesčas musíte dostat zaplaceno více než za běžnou práci, nejméně o čtvrtinu. Nebo si za něj můžete vybrat náhradní volno. Takto nahrazené přesčasy se pak do celkového povoleného počtu nezapočítávají. Volno vám šéf asi příliš ochotně nedá, pokud je na vašich přesčasech závislý po celý rok a bez nich by firma jen těžko fungovala. Takový přístup však odporuje zákonu a jeho zásadě, že přesčasy jsou něčím výjimečným.

„Nutnost práce přesčas mnohdy vzniká špatným plánováním a řízením podniků,“ říká konzultant a personální poradce Tomáš Libert ze společnosti Force 1. Jindy se setkává se zaměstnanci, jejichž aktivita zavání workoholismem a kteří jen neradi dopouštějí, aby se jejich práce ujímal někdo jiný. Nebo si zkrátka chtějí tímto způsobem přivydělat. Ne vždy však může zaměstnavatel nezákonným přesčasům předcházet.

Pacienti nepočkají

Problémy s přesčasy mají například nemocnice. Péče o pacienty se nedá odložit na jindy, lékařů a zdravotníků je však málo a na posily nejsou peníze.

Další komplikace přijde v lednu s novým zákoníkem práce. Zatímco pracovní pohotovost, kdy lékař jen čeká na zazvonění telefonu, aby vyrazil do akce, se dříve do přesčasů nezapočítávala, od ledna se počítat bude. Prakticky se tak zkrátí doba, po kterou budou moci lékaři pracovat navíc. Přesčasy také musí být zaplaceny lépe než pracovní pohotovost, na což nemocnice nemají peníze. Ministerstvo zdravotnictví proto chce pro lékaře výjimku. Jinou možností je uzavírání dalších smluv se zaměstnanci, kteří pak po standardní pracovní době budou pracovat na živnostenský list. Omezení přesčasů má však své důvody. „Právní úprava práce přesčas není podle mě úplně nejlepší, nicméně její omezování je nutné, aby nevznikaly ‚nevolnické‘ poměry v pracovněprávních vztazích,“ míní advokát Petr Manhart.

Únava práci neprospěje

Omezování přesčasové práce je prospěšné i z pohledu psychologů. „Přesčasy jsou prohřeškem proti osvědčené triádě osm–osm–osm, tedy střídání práce, relaxace a spánku,“ říká brněnská psycholožka práce Zdeňka Židková. Přílišná převaha jedné z těchto tří aktivit narušuje zdravý životní styl. Židková připomíná, že přehnané nucení zaměstnanců do přesčasů často firmě nijak neprospěje. „Unavený pracovník nepodává plný výkon, takže v konečném důsledku práce přesčas nepřináší firmě zvýšenou produktivitu,“ upozorňuje psycholožka.

Představa, že vás bude například operovat zmožený chirurg, také není příliš lákavá. Únava a stres z nekonečných pracovních dnů navíc mohou oslabit vaši psychickou odolnost i tělesnou imunitu. Pokud se domů vracíte hodně unaveni, trocha peněz navíc za hrozící rizika nestojí.

Češi rádi pracují déle

Podle nedávného průzkumu agentury Median vadí přesčasy jen třetině českých zaměstnanců. Zásadně proti nim je jen 8 procent dotázaných, delší práce spíše vadí 23 procentům. Pracovat přesčas spíše nevadí 10 procentům a stejnému počtu pracovníků přesčasy určitě nevadí.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.