Z chování šéfa lze vyčíst, co od něj můžete čekat

Šéf je, i když se to někdy nezdá, člověk jako každý jiný. Pro lidi, které řídí, má však mnohem větší význam. Určuje jim, co mají dělat, chválí je a kárá, dává jim menší či větší prostor a rozhoduje o jejich platech i odměnách. Mnohdy však bývá pro své podřízené nečitelný. Zjistit, co se dá od šéfa očekávat, je možné jen tak, že si všímáte toho, jak se tváří, co říká, co dělá.

Důležité je, zda mezi tím nejsou rozpory. Pozor, zvenku obvykle bývá čitelnější. Nejsnadněji se dá šéf "přečíst" podle jednání s jinými lidmi. Protože však lidé bývají zaujati svými problémy, všímají si jeho jednání jen ve vztahu k sobě.

A tak leccos přehlédnou. Například to, že šéf po pracovnících chce, aby chodili do práce včas a podávali v ní vysoké výkony. Sám však v práci tráví času co nejméně a s pracovníky jedná nedbale.

Nebo na lidi často křičí a shazuje je. Nejhůře jednají šéfové, kteří si potřebují něco dokazovat. Spolupracovník si stěžuje, že se k němu šéf zachoval velmi nekorektně. Nechcete tomu věřit, protože šéf přece stále hlásá vysoké morální zásady.

Co radí Jack Stack, šéf České spořitelny

Vždy dobře poslouchejte, nejen co vám šéf říká, ale i jak vám to říká, a také si všímejte, co říká jeho "řeč těla". Věnujte pozornost tomu, jak reaguje na nepříznivé zprávy, zda zaujímá konstruktivní postoj. I u šéfů platí, že je poznáte nejlépe ve vypjatých situacích.

Když něco podobného zažijete na vlastní kůži, cítíte se zrazeni. Sami jste však udělali chybu, protože jste si jeho chování málo všímali a nedali jste ani na konkrétní signál, který vás mohl předem varovat.

Nejčitelnější bývají šéfové, u kterých jsou výraz, slova a činy průběžné. Tušíte, co můžete čekat, když se usmívají i když se rozčílí. Těžko se odhadují šéfové s tváří hráčů pokeru. Ti navenek nesignalizují, co se od nich dá čekat.

Mnohem lépe se člověk vyzná v těch, kteří dávají výrazem i slovy najevo: co je dobře a co špatně, a podle toho také na své lidi reagují. Odhadnout šéfa jen podle jeho činů bývá náročnější, protože to, co dělá, vždycky nevidíte a vidět nemůžete.

Obecně řečeno, každý člověk nejvíc "signalizuje" to, co od něho mohou druzí čekat, svým chováním. Jen málokdo se nad tím zamýšlí a chování správně vyhodnocuje. Lidé mají spíše za to, že není třeba se s tím zdržovat. Jenže pak pro ně bývá těžké odhadnout, nejen to, co mohou čekat od svého šéfa, ale také od kohokoli dalšího.