Z chování vedení poznáte, jak se daří firmě a jakou má v krizi budoucnost

Možná přemýšlíte o tom, zda by nebylo lepší opustit firmu dřív, než na ni dolehne krize, nebude na výplaty a nastane hromadné propouštění. Uvažujete, zda by nebylo jistější rychle si najít práci tam, kde o místo určitě nepřijdete. Možná jsou to zbytečné úvahy. Fakt, že firma šetří, zdaleka neznamená, že brzy dojde k nejhoršímu.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak můžete poznat, že má firma problémy a že zkrachuje?

Recept je podle Petra Smutného, ředitele v oddělení podnikových restrukturalizací PricewaterhouseCoopers, relativně snadný. Jako zaměstnance vás nemusí znepokojovat, pokud se firma začne uskromňovat. Úsporná opatření, například omezení v nákupu nových strojů nebo v obnově vozového parku či krácení benefitů, by měl během krize zavést téměř každý rozumný podnikatel. To, že dnes více zvažuje, jak s penězi naloží, svědčí jen o zdravém rozumu. Zaměstnanec by se tedy měl především soustředit na to, jak se vedení podniku chová a jak rozhoduje.

Říkají vám, co se děje?

"Jsou tři fáze problémů ve firmě. V té první klesá výkonnost a tržby, ve druhé se na skladě hromadí neprodejné zásoby a v té třetí už vázne tok peněz – tedy není na výplatu mezd," vysvětluje Petr Smutný. Podle těchto tří fází se obvykle chová i vedení. "Zaměstnanec samozřejmě neví, zda má firma na výplaty, ale pokud se vedení chová předvídatelně, podle pravidel a komunikuje s pracovníky na úrovni, není důvod se znepokojovat," poznamenává.

Může se hodit

Velký přehled volných míst s možností vkládat své inzeráty najdete na www.jobdnes.cz

Člověk by měl zpozornět ve chvíli, kdy je firma ve druhé fázi. "Vedení se začne chovat intuitivně a nepředvídatelně. Začnou například padat návrhy: mohli bychom to třeba udělat takto… a podobně. Intuice v podnikání může selhat. Podnik vždy musí být řízený standardním způsobem," zdůrazňuje Petr Smutný.

Ve třetí fázi, a tedy před krachem, vedení jen vytlouká klín klínem. "Typickým znakem je, že vedení několikrát během dne změní svá rozhodnutí. Z jednání šéfů je cítit panika. V tuto chvíli už lidé ztrácejí nad podnikem kontrolu. Za takové situace bych ve firmě už v žádném případě nezůstával," radí.

Vše se dá zachránit

Pokud je dobrý management, který komunikuje se zaměstnanci, drží se plánů a nepropadá panice, může podle Petra Smutného podnik i ve třetí fázi problémů krizi přežít. Naopak pokud je vedení firmy nervózní a začne jednat nepředvídatelně, může svým jednáním přivést do zkázy i firmu, která se dostala jen do první fáze problémů; druhá fáze by možná ani nenastala.

Svědčí o tom i jeho zkušenosti z restrukturalizace LG. Philips v Hranicích na Moravě, tedy podniku, který před lety stál téměř před krachem a nyní je úspěšnou firmou. Petr Smutný do něj nastoupil ve chvíli, kdy již nebylo na výplatu mezd. "Začali jsme intenzivní komunikací se zaměstnanci.

Chtěli jsme zachránit těch 1 200 pracovních míst. Uzavřeli jsme s nimi dohodu a představili jim jasný plán, jak bude restrukturalizace probíhat. Domluvili jsme se s nimi, že pokud se rozhodneme něco změnit, budeme je informovat. Stanovili jsme pravidla a jednali předvídatelně. Kdyby tenkrát všichni odešli, asi by se už LG. Philips nedalo zachránit," vysvětluje, proč i firma ve velkých problémech může krizi ustát.

V příštích dílech MF DNES se dočtete:

7. 2. Jak si vybrat dobrou banku

9. 2. Za jakých okolností může firma propouštět

10. 2. Máme volné peníze, co s nimi?