Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z plné invalidity rovnou do práce. I to přinesla revoluce v invalidních penzích

aktualizováno 
Každého, kdo loni pobíral invalidní důchod, čekala začátkem roku cesta před lékařskou komisi. Přezkoumala jeho stav a zařadila ho do jedné ze tří nových kategorií. Od toho se pak odvinula výše invalidního důchodu. Některým se život náhle převrátil, když je verdikt komise poslal ze dne na den do práce.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Lence před devíti lety zjistili nemoc s názvem idiopatická trombocytopenická purpura neboli odumírání krevních destiček. Projevuje se nadměrnou krvácivostí, únavou a tvorbou modřin. "Tělo si vytváří protilátky proti vlastním krevním destičkám, které potom zanikají ve slezině. Někteří pacienti se vyléčí, ale u jiných se nemoc může vrátit," vysvětluje hematoložka Markéta Marková.

Invalidní důchod Lenka pobírala devět let. Před pěti lety jí v důsledku nemoci museli odstranit slezinu. Letos v únoru byla na komisi, která měla přezkoumat její zdravotní stav a přiřknout stupeň invalidního důchodu.

Z plného invalidního důchodu ji lékaři poslali v podstatě rovnou do práce. Nepomohly ani záznamy v lékařské zprávě. "Doktorka mi do zprávy napsala, že nemohu pracovat v prostředí, kde se vyskytují bakterie, což je v podstatě všude," říká Lenka. "Rozhodně nemohu pracovat déle než čtyři hodiny, pak se únavou celá začnu klepat, bolí mě páteř a je mi hrozně špatně," popisuje svůj stav.

Když své problémy Lenka komisi vylíčila, napsali jí do zprávy, že může pracovat pouze na 80 procent. "Tohle mi spíš ublížilo. V dnešní době těžko shání práci zdravý člověk, natož nemocný."

Z devíti tisíc jsou najednou jen tři

Její kroky logicky vedly na úřad práce. Práci pro ni neměli, ale vyměřili jí podporu v nezaměstnanosti ve výši 3 400 korun, kterou jí za dva měsíce sníží na 2 400. "Navíc mi řekli, že nemám nárok na žádné sociální dávky," stěžuje si Lenka. Původně pobírala invalidní důchod ve výši devět tisíc korun.

"Momentálně se snažím vydělávat si na brigádě. Ale déle než čtyři hodiny pracovat nezvládnu. Nikdy jsem nebyla líná a vždycky jsem se uměla postavit k práci, ale bohužel můj zdravotní stav mi to už několik let nedovoluje," uzavírá Lenka. Sama podala písemné odvolání a čeká na výsledné rozhodnutí.

Změny v invalidních důchodech platí od 1. ledna 2010

Nově invalidní důchody upravuje vyhláška č. 359/2009 Sb., která nahradila právní předpis z roku 1995. Ke změně ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo proto, že v dnešní době je možné vyléčit nebo zmírnit řadu nemocí, kvůli kterým lidé před několika lety nemohli chodit do práce.

"Z odborných závěrů lékařských expertů bylo zřejmé, že je třeba pohled na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti sladit s aktuálními možnostmi moderní medicíny," uvádí Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV.

Dříve se invalidní důchod dělil na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Rozdělení bylo jednoduché. Snížení schopnosti práce o 33 procent se rovnalo částečnému invalidnímu důchodu a o 66 procent plnému invalidnímu důchodu.

Od 1. ledna se hranice posunuly a dělení se změnilo na invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Jestliže je pracovní schopnost snížena nejméně o 35 až 49 procent, spadá člověk do prvního stupně. Druhý stupeň komise určí, pokud má dotyčný sníženou pracovní schopnost o 50 až 69 procent. Třetí stupeň je pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 procent a více.

První a druhý stupeň víceméně nahrazuje částečný invalidní důchod. U lidí v této kategorii se předpokládá, že se ke svému zaměstnání vrátí. U nemocných spadajících do třetího stupně invalidity bývá návrat k plnému pracovnímu poměru spíše výjimkou. Stále platí, že k jakékoli variantě invalidního důchodu si můžete přivydělávat.

nové Rozdělení invalidních důchodů

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

* nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně
* nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně
* nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně

Zdroj: MPSV

Pro přiznání invalidního důchodu hraje roli i doba důchodového pojištění před vznikem invalidity. To získáte zaměstnáním, podnikáním nebo v náhradní době (např. mateřská, studium).

"Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let, stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu," vysvětluje Kamil Vařeka, tiskový mluvčí ČSSZ. Ve věku 65 let se invalidní důchod automaticky mění na starobní.

Potřebná doba pojištění:

do 20 let méně než jeden rok,
od 20 let do 22 let jeden rok,
od 22 let do 24 let dva roky,
od 24 let do 26 let tři roky,
od 26 let do 28 let čtyři roky a
nad 28 let pět roků.

Pro pojištěnce staršího 38 let nově platí, že nesplní-li podmínku pěti let pojištění v posledních deseti letech před vznikem invalidity, podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získal 10 let pojištění.

Zdroj: MPSV

Můžete se odvolat

"Při jednání o stupni invalidity je přítomen pouze lékař a referentka příslušné lékařské posudkové služby. Posudek o invaliditě, vypracovaný lékařem posudkové služby, je jedním z podkladů k rozhodnutí ČSSZ o přiznání nebo nepřiznání invalidního důchodu. Ostatní podklady posuzují zaměstnanci příslušných dávkových odborů ČSSZ," uvádí Vařeka.

Rozhodnutí komise letos poprvé není konečné. Proti usnesení se můžete do 30 dnů odvolat v námitkovém řízení. Komise při České správě sociálního zabezpečení případ přezkoumá a o výsledku rozhodnutí písemně dotyčného informuje.

"Kromě označení rozhodnutí, které napadá, číslem jednacím a datem vydání, uvede v námitkách důvody, pro které považuje posudkový závěr lékaře OSSZ za nesprávný. Poučení o postupu při podání námitek je součástí každého rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení," upozorňuje Kamil Vařeka.

Půl milionu invalidních důchodců

Invalidní důchod je dvousložkový. Stejně jako u starobního důchodu se jeho výše vypočítává sečtením fixního základu 2 170 korun a procentní výměry. Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí pro invaliditu prvního stupně 0,5 procenta, pro invaliditu druhého stupně 0,75 procent a pro třetí stupeň 1,5 procenta.

Ve třetím stupni invalidity lidé v březnu pobírali v průměru 9 670 korun. Ve druhém stupni 6 117 korun a v prvním 6 068 korun. Invalidních důchodců je v České republice zhruba půl milionu.



Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Exekuce sužují už i střední třídu, je to problém, varují odborníci

Do exekucí se dostávají už i lidé ze střední třídy, kteří si nikdy nemysleli, že se jim něco takového může stát. Ve videorozhovoru na to upozorňují odborníci.  celý článek

Ilustrační snímek
Platila peníze do fondů, přitom se zadlužovala. Pozor na špatné poradce

Paní Eva se dostala do dluhů. Nejenom kvůli několika zbytečným výdajům, ale především proto, že ji finanční poradkyně podvedla. Navedla ji k nevýhodné...  celý článek

Dluhy na nájemném a službách mohou být důvodem pro výpověď nájemce z nájmu...
Nájemníků, kteří jí dluží už přes sto tisíc, se zbaví po dvou letech

Paní Marie před pěti lety zdědila po rodičích starší rodinný domek v Olomouci. Sama se tam stěhovat nechtěla, ale dům ani nechtěla prodat pro případ, že by o...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.