„Domácnostem se na účtech za elektřinu a plyn projeví pouze změny stanovené Energetickým regulačním úřadem. V případě elektřiny nařídil ERÚ snížení ceny v průměru o 1,2 procenta u plynu naopak zdražení od 1,18 do 4,74 procenta podle využití plynu v domácnosti. Což bude znamenat úsporu v rámci desítek, maximálně stovek korun ročně za elektřinu a naopak drobné zvýšení nákladů za plyn, opět v rámci stokorun za rok,” vysvětluje Tomáš Suchý, analytik portálu Ušetřeno.cz, který srovnává ceny energií.
Ceny směrem dolů naopak změnily menší hráči, jako je například Amper Market nebo Europe Easy Energy. “V situaci, kdy se ceny prakticky nemění, musí zákazníci nespokojení s cenami současného dodavatele hledat dodavatele nového. Úspory u plynu se v takovém případě pohybují i v řádu tisíců korun ročně a ze zkušenosti víme, že u většiny domácností prostor pro úsporu je,” dodává Tomáš Suchý.
Ceny elektřiny a plynu ale nejsou jediné, které se budou měnit. Příští rok stoupne i cena vody. A protože Češi utrácejí za energie zbytečně tisíce korun ročně, přečtěte si, jaké jsou největší energetické hříchy českých domácností. Tipy na jednoduché kroky, které často nestojí ani korunu, ale díky nimž můžete spoustu peněz ušetřit, připravily energetická společnost E.ON a Energy Centre České Budějovice.
Stand-by režim sežere i 1 500 korun
Pohotovostní režim u elektroniky představuje velice nenápadného, ale přitom zásadního žrouta elektřiny. Spotřeba v takzvaném stand-by režimu totiž dosahuje zhruba jednu kilowatthodinu za den. U starších spotřebičů, které příliš nevyužíváte, se dokonce můžete dočkat toho, že za jejich pohotovostní režim zaplatíte více než za skutečný provoz.
„Pokud vlastníte starší televizor, video, dvd, rádio, set-top box a stolní počítač, zaplatíte za rok jejich provozu ve stand-by režimu zhruba 1 500 korun. Těmto nákladům se můžete vyhnout, pokud budete zařízení vypínat síťovým vypínačem. Pozor dejte také na nabíječky notebooků či mobilních telefonů. Pokud je trvale umístíte do zásuvky a po použití je neodpojujete, spotřebují až 10krát více energie, než kolik je potřeba na samotné nabíjení přístroje,“ vysvětluje Roman Kouba ze společnosti E.ON.
Myčka ušetří 7 dní ročně a až 110 litrů vody denně
Jedním z největších hříchů, který v českých domácnostech stále přetrvává, je mytí nádobí pod proudem tekoucí vody. Během pěti vteřin proteče otevřeným kohoutkem přibližně jeden litr vody. To znamená, že za 10 minut mytí nádobí pod tekoucí vodou spotřebujete zhruba 120 litrů. Toto číslo představuje jednu plně napuštěnou vanu. Každodenní desetiminutové mytí nádobí pak z vašich peněženek vytáhne za rok sumu vyšší o neuvěřitelných 3 300 korun. Přitom i při ručním mytí nádobí lze významně ušetřit.
„Lepší než mýt nádobí pod proudem vody je napustit si celý dřez a v něm postupně umývat jednotlivé kousky od těch nejméně znečištěných. Velkým pomocníkem při šetření jsou takzvané perlátory, které míchají vodu se vzduchem, a tím spoří 20 až 50 procent vody,“ říká Ivana Klobušníková, ze sdružení Energy Centre České Budějovice.
Není to jediný způsob, jak výdaje za vodu snížit. „Samozřejmě ve všech hlediscích nejúspornější jsou myčky. V programu Eco spotřebují na jeden mycí cyklus pouze 10 litrů vody a přibližně jednu kilowatthodinu elektřiny. Při mytí nádobí v napuštěném dřezu spotřebujete o pět až 15 litrů vody více. Naprosto neoddiskutovatelná je pak u myčky úspora z hlediska času. Ročně s ní totiž můžete ušetřit až sedm dní,“ vypočítává Ivana Klobušníková.
Prádlo na radiátoru zvýší nároky na teplo
Velkým faulem českých domácností vůči životnímu prostředí jsou přetopené místnosti a nesprávné větrání. Pokud necháte okno otevřené hodinu, ztratí se zhruba 50 až 75 procent tepla. Větrání s využitím ventilační polohy okna zase vede ke zbytečnému ochlazování zdí a následné nutnosti více topit. Odborníci proto doporučují krátké, ale intenzivní větrání s okny otevřenými dokořán. Velkou ztrátu financí představují i přetopené místnosti.
„Každý stupeň Celsia navíc představuje zvýšení spotřeby energie až o šest procent. Doporučené teploty v kuchyni a obývacím pokoji se přitom pohybují mezi 20 a 22 stupni, teplota v ložnici by neměla překročit 20 stupňů Celsia. V koupelně je dobré přitopit asi na 22 až 24 stupňů, naopak chodba může být vyhřátá jen na teplotu kolem 18 stupňů Celsia. Pokud je otopné těleso v místnosti zakryté záclonou, zvýší se spotřeba tepla až o 40 procent. Podobný případ nastane, pokud zakryjete radiátor nábytkem nebo na něm sušíte prádlo,“ vysvětluje Roman Kouba ze společnosti E.ON.
Spláchnutí stojí ročně až 1 900 korun
Neuvěřitelné plýtvání souvisí také s osobní hygienou. Pokud při mytí rukou během mydlení necháváte téct vodu z kohoutku, spotřebujete až o třetinu vody více. Když nezastavíte vodu během čištění zubů, přijdete zbytečně o zhruba 40 litrů denně. Proto je vhodnější napustit si vodu do kelímku, čímž snížíte spotřebu na pouhé 0,4 litru za den.
Obrovské ztráty souvisejí také se splachováním toalety. Jedno spláchnutí obvykle představuje zhruba 10 litrů vody. Stačí sedm návštěv toalety denně, abyste za rok zaplatili za splachování více než 1 900 korun. I v tomto případě však existuje řešení. Jedná se o nádržky s dvojitým či trojitým nastavením splachování. Těmi je možné snížit spotřebu vody na pouhé tři litry na jedno spláchnutí.
Pozor však vždy dejte na protékání či nedostatečné těsnění. Pokud protéká toaleta, denně přijdete o více než 150 litrů vody. Netěsnící vodovodní kohoutek, který propustí 10 kapek vody za minutu, představuje ztrátu 40 litrů za týden.
