Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za informační dobrotu na žebrotu – aneb v tunelu je špatně vidět...

  0:01aktualizováno  0:01
Hlasujte on-line v soutěži Paegas Signum Temporis a rozhodněte, komu by měla být udělena cena za informační otevřenost a kdo získá titul finanční produkt roku.
Je zarážející, s jakou frekvencí v poslední době vyplouvají na povrch nejrůznější kauzy (nebo lépe podvody) více či méně důvěryhodných podnikatelů, kteří se svými obchodními úspěchy proslavili v minulosti. Stránky denního tisku naplňují mnoho let staré popisy sledu událostí jednotlivých případů vytunelování prosperujících podniků, neoprávněných manipulací spravovaného majetku, úvěrových či akciových podvodů, a průměrný čtenář si v návalu spravedlivého rozhořčení ani neuvědomí, že se nyní řeší kauzy téměř deset let staré.

Nejčastějším zdůvodněním tohoto pomalého chodu české spravedlnosti zpravidla bývají zkostnatělý soudní systém, nedostatky legislativy a především nedostatek precedentů v oblasti ekonomické kriminality, které by uspíšily jednání soudů.

Podle mého názoru je však pes zakopaný jinde. Vedle legislativního vakua již dlouhodobě pozoruji v České republice takzvané informační vakuum, které je podle mě prapříčinou vzniku těchto kauz. Nedělám si iluze, že by podnikatelé v České republice byli ctnostnější než kdekoliv jinde, avšak o to více nejsem toho názoru, že by Češi byli více náchylní k podvodu než zbytek světa. Jen je prostě u nás na tyto prohřešky mnohem méně vidět, a tak je jejich páchání možná lákavější než jinde.

V tomto procesu informačního řetězce selhává hned několik faktorů. Začněme tedy již zmíněnou morálkou podnikatele – potenciálního vědomého porušovatele zákona. Lze těžko předpokládat, že by ten sám o svém konání na hraně informoval kohokoli. Jako další na řadě by však měli zareagovat spolupracovníci, případně mechanismy interního kontrolingu firmy. V další fázi přichází na řadu externí kontrola v podobě nezávislého auditu, jestliže jej ovšem firma podnikatele provádí. Díky tzv. efektu „hearsay“, tedy přenosem informace „z doslechu“ by měla nastoupit ochrana zákona v podobě neúprosné investigativní žurnalistiky. I ta je však u nás z nejrůznějších důvodů (ekonomických či v lepším případě pouze z neznalosti či nezkušenosti) mnohem více bezzubá než jinde ve světě. Po výčtu těchto, spíše samoregulujících, mechanismů ochrany před podvodným jednáním, už musí nastoupit rázná ruka zákona, která svou účinností a rozhodností utvrzuje pravidla informační etiky každého z nás.

V případě společností registrovaných na veřejných kapitálových trzích je situace informační etiky navíc naprosto odlišná. Tyto společnosti jsou všude na světě vázány přísnými informačními povinnostmi danými zákonem, které jim nařizují kromě publikování pravidelných informačních materiálů (výroční zpráva, prospekt emise, roční či kvartální finanční závěrky) zveřejňovat takzvané „Price sensitive information“ - tedy průběžné informace, které mají vliv na cenu akcie společnosti.

Zde se nemůžu ubránit reakce na názory, které jsem několikrát zaregistroval, a to že v České republice je již problém informační otevřenosti zdárně vyřešen. Vyřešen NENÍ a vše nasvědčuje tomu, že se jedná možná o problém současné generace, než bude informační etika českých podniků na úrovni vyspělých ekonomik. Komise pro cenné papíry registruje sice vysoký počet společností, které odevzdávají své finanční závěrky a výroční zprávy, nicméně průběžné informace o skutečnostech, které mohou zásadně ovlivnit chod společnosti, odevzdává pouhá hrstka registrovaných firem. Paradoxní na tom je fakt, že dokud tak nebude činit většina společností, jsou ty kvalitní, které informují ve značné nevýhodě oproti ostatním. Znevýhodněné tím, že musí vedle pozitivních reportovat i nepříznivé informace, na které trh zpravidla reaguje podstatně nemilosrdněji než na pozitivní. Vzniká tím začarovaná rovnice, ze které vychází jediný výsledek = „čím méně informací zveřejním, tím méně mohu ztratit“.

Ztratit přitom není nutné jen ve finančním smyslu slova. Ve včerejším (1.3.2001) vydání Lidových novin je uveden článek, ve kterém byli manažeři významných českých společností dotázáni na výše svých ročních příjmů. Je symptomatické, že z několika desítek oslovených se ke svým platům „přiznalo“ jen 5 manažerů. Drtivá většina ostatních prohlašuje, že v naší zemi plné závisti se poskytnutí těchto informací nevyplácí. To je asi možné tolerovat u soukromých společností a v případech, kdy tomuto brání manažerská smlouva, avšak u veřejně obchodovaných společností se jedná dokonce o porušení informační otevřenosti dané zákonem. I v České republice totiž již platí, že registrované veřejné společnosti musí ve své výroční zprávě uvádět výše příjmů svých vrcholových manažerů a členů statutárních orgánů.

Ankety podobného zaměření narážejí především na již zmíněné paradigma informační etiky. Bez cílevědomé práce na změně chování v této oblasti se budeme posouvat kupředu je velmi pozvolna. Především z tohoto důvodu vznikla před šesti lety iniciativa odborného finančního a kapitálového trhu – ocenění Paegas Signum Temporis. Tato soutěž, jejíž hlavní cena Informační otevřenosti se již tradičně předává nejtransparentnějším veřejně obchodovaným společnostem během Plesu Burzy cenných papírů v pražském Obecním domě, si klade za hlavní cíl kultivaci českého finančního trhu a upozorňování na jeho slabé stránky, ale i na jeho drobné úspěchy.

Dnešním dnem byla zahájena on-line dotazníková akce hodnocení ocenění Paegas Signum Temporis na webových stránkách Signum Temporis. Rádi bychom Vás požádali o vyjádření Vašeho zájmu o český kapitálový trh svým hlasováním. Hlasovat můžete jak v kategorii Informační otevřenost tak i v kategorii Finanční produkt roku.

Všechny zaslané odpovědi budou zařazeny do slosování o tři vstupenky pro dvě osoby na ples BCPP a slavnostní vyhlášení ocenění "Paegas Signum Temporis 2000", které se budou konat v Obecním domě v pátek dne 23. března 2001. Těšíme se na Vaše hlasy.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.