Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za jakých podmínek máte nárok na starobní důchod

aktualizováno 
Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění. Nárok na starobní důchod je vázán především na dosažení stanoveného věku a jeho účelem je zabezpečit pojištěnce v období, kdy vzhledem k věku je zpravidla ukončována výdělečná činnost. Největší počet důchodců tvoří právě poživatelé starobních důchodů.
Důchod

Důchod

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v ZDP.

Klíčovým pojmem u podmínek nároku na starobní důchod je věk potřebný pro vznik nároku na tento důchod, tj. důchodový věk. Důchodovým věkem se přitom rozumí vždy individuální důchodový věk pojištěnce. Z hlediska podmínek nároku na starobní důchod, které se týkají důchodového věku, se rozlišují dva druhy starobního důchodu:

  • obecný starobní důchod, na který vzniká nárok nejdříve dosažením důchodového věku,
  • předčasný starobní důchod, na který vzniká nárok již před dosažením důchodového věku.

Pokud jde o předčasný starobní důchod, rozlišují se u tohoto druhu starobního důchodu v závislosti na stanovených podmínkách nároku ještě dva typy:

  • předčasný starobní důchod prvního typu, jsou-li stanoveny specifické podmínky pro vznik nároku,
  • předčasný starobní důchod druhého typu, nejsou-li tyto specifické podmínky stanoveny.

Podmínky nároku na starobní důchod

Podmínky nároku na starobní důchod se liší podle druhu a typu starobního důchodu. Vždy je však třeba splnit podmínku potřebné doby pojištění a dosáhnout příslušného věku. Pokud jde o potřebnou dobu pojištění, zahrnují se do ní i náhradní doby pojištění, pokud doba pojištění (ve vlastním slova smyslu, tj. pracovní poměr, služební poměr, doba samostatné výdělečné činnosti apod.) trvala aspoň jeden rok.

Pro nárok na starobní důchod se přitom všechny náhradní doby pojištění započítávají v plném rozsahu (zápočet některých náhradních dob pojištění v rozsahu 80 % platí jen pro účely stanovení výše starobního důchodu). Potřebná doba pojištění se zjišťuje v období od skončení povinné školní docházky do dne, od něhož se přiznává starobní důchod.  

Podmínky nároku na obecný starobní důchod

Podmínky nároku na obecný starobní důchod jsou upraveny v § 29 ZDP. Podle tohoto ustanovení má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění v rozsahu aspoň 25 let a dosáhl důchodového věku. Nárok přitom vzniká splněním časově poslední podmínky.

Znamená to, že nárok nemůže vzniknout, jestliže pojištěnec dosáhl důchodového věku, avšak nezískal dosud potřebnou dobu pojištění, nebo sice získal potřebnou dobu pojištění, ale nedosáhl důchodového věku. Podle tohoto ustanovení ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod též, získal-li aspoň 15 let doby pojištění a dosáhl věku aspoň 65 let (tento věk je stejný pro muže i ženy). Nárok na obecný starobní důchod vzniká již dnem dovršení důchodového věku, pokud je k tomuto dni splněna podmínka potřebné doby pojištění.

Například získal-li pojištěnec 37 let doby pojištění a důchodového věku dosáhne dne 20. prosince 2006 (je narozen 20. dne v měsíci), vzniká nárok na starobní důchod již dnem 20. prosince 2006 (a za tento den se bude důchod také již vyplácet), nikoliv až dnem 21. prosince 2006.

Podmínky nároku na předčasný starobní důchod prvního typu

Na předčasný starobní důchod prvního typu má nárok pojištěnec, pokud mu do dosažení jeho důchodového věku chybí stanovená doba a splnil některé další specifické podmínky (jedná se o dva okruhy podmínek) uvedené v § 30 ZDP. Tyto podmínky se týkají nároku na částečný invalidní důchod a pobírání plného invalidního důchodu. Možnost odejít do předčasného starobního důchodu prvního typu z důvodu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání byla zrušena od 1. ledna 2004.

Podmínky nároku na předčasný starobní důchod druhého typu

Na předčasný starobní důchod druhého typu má podle § 31 ZDP nárok pojištěnec, jestliže:

a) získal dobu pojištění nejméně 25 let,
b) do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.

Žádné další podmínky zde stanoveny nejsou. Závisí tedy na pojištěnci, zda se rozhodne podat žádost o přiznání tohoto předčasného starobního důchodu. Tento předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu (nikoliv tedy zpětně). Za den vzniku nároku na tento důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. Přiznání předčasného starobního důchodu druhého typu je nevratné, neboť vylučuje nárok na obecný starobní důchod i na předčasný starobní důchod prvního typu.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Na čem závisí výše starobního důchodu
2. díl: Jak se počítá starobní důchod
  
3. díl: Důchodový věk: kdy do důchodu  


REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik" 
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz

Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.