Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za prací do ciziny můžete vyrazit sami. Přehledně, jak na to.

aktualizováno 
Pokud si chcete vydělat v některé členské zemi EU poskytováním služeb, například stavebními pracemi nebo vývojem softwaru, nic tomu nebrání. Vyslat za prací můžete dočasně i své zaměstnance. Musíte ale dodržet určitá pravidla, radí odbornice.

Jitka Ryšavá, Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj ČR | foto: EEN

Evropská unie nabízí čtyři základní svobody pohybu: lidí, zboží, kapitálu a služeb. Ta poslední znamená, že podnikatel z jednoho členského státu má právo poskytovat dočasně služby i v jiné zemi EU. Vyrazí tedy sám, pokud je osoba samostatně výdělečně činná, odvede svoji práci a poté se vrátí. Nebo na čas vyšle své zaměstnance. Co je ale důležité – v zahraničí se neusadí.

Jitka Ryšavá

Je dlouholetou odbornicí na práci v zahraničí. Její úřad pomáhá firmám orientovat se na pracovních trzích mimo ČR, radí jim i na webových stránkách www.een.cz a www.crr.cz/een.

"Častými příklady jsou práce českých stavebních firem na rekonstrukci domů mimo Českou republiku nebo práce na vytvoření softwaru na míru v zahraniční firmě. Nelze tak ale provozovat například restauraci či kadeřnický salon," říká Jitka Ryšavá z Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj ČR.

Jaké administrativní procedury musí zaměstnavatelé splnit, když chtějí poskytnout své služby i v zahraničí?
Musí dodržet pracovní podmínky platné v hostitelské zemi, pokud jsou pro vyslaného pracovníka výhodnější. Je to hlavně maximální délka pracovní doby, minimální doba dovolené, minimální mzda, ochrana zdraví a bezpečnost při práci.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Česká stavební firma vyšle své zaměstnance na montáž dveří a oken do německého Lipska. Práce potrvají dva měsíce. Musí tedy splnit německé pracovní podmínky, v tomto případě především výši minimální mzdy.

V Německu není stanovena centrální minimální mzda, ale pro některé obory se uplatňují kolektivní smlouvy. Od července pro stavebnictví platí minimální mzda pro takzvané východní země SRN ve výši 9,75 eura na hodinu. To je tedy částka, kterou svým pracovníkům musí zaměstnavatel vyplatit, i když v Česku berou méně. Zaměstnanci také musí dostat cestovní náhrady.

A jak je to s pojištěním zaměstnance v zahraničí?
Vyslaní pracovníci zůstávají v českém systému sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel před cestou zažádá na sociální správě o vystavení formuláře A1, který si zaměstnanec vezme s sebou. Pozor, vydání trvá až 30 dnů. Vhodné je mít ve firmě ověřenou kopii pro případ ztráty.

S Evropským průkazem zdravotního pojištění, tedy s modrou kartičkou pojišťovny, má zaměstnanec právo na ošetření za stejných podmínek jako občan toho státu. Více informací o výši úhrad za zdravotnické úkony v jednotlivých zemích EU je uvedeno na www.cmu.cz.

A kde se odvádějí daně?
Firma se musí registrovat k dani z příjmu v hostitelské zemi a příslušnou daň tam odvádět v případě, že založí stálou provozovnu. Postupuje se podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění a zákonů o daních z příjmu. Pozor, stálá provozovna podle řady smluv vzniká i při přeshraničním poskytování služeb, pokud například trvá déle než šest měsíců kumulovaně v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.

Vyslané zaměstnance je třeba registrovat k dani z příjmu a daň za ně odvádět mimo jiné v případě, že působí v hostitelské zemi dobu delší než 183 dnů v daném období.

V našem příkladu stavební firmě nevznikne povinnost registrovat se k dani z příjmu ani ta týkající se daní z příjmu zaměstnanců v Německu. Vznikne jí ale takzvaný reverse-charge, tedy přenos povinnosti odvádět DPH v Německu na německého příjemce služby.

Musí firmy odjezd pracovníků hlásit?
Do většiny zemí ano. Procedura se liší stát od státu, někde, například v Belgii, se vyplňuje on-line formulář, jinde, třeba v Německu a Rakousku, se informace zasílá centrálně na jeden úřad, ve Francii zase na regionální nebo místní úřady.

Jak je to s uznáváním kvalifikací u vyslaných pracovníků?
U činností, které jsou regulované, je třeba jejich výkon před začátkem poskytování služeb nahlásit. Seznam regulovaných povolání s odkazy na příslušné kompetentní úřady lze najít na internetu. V Německu je to www.anabin.de.

Předložit se musí doklady o legálním podnikání firmy a o kvalifikacích, které navíc musí být přeloženy do daného jazyka. Ohlášení je platné jeden rok.

Jaké dokumenty si zaměstnanci musí vzít s sebou na práci do zahraničí?
Zmíněný formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklady o nahlášení vyslaných zaměstnanců – pokud tato povinnost existuje, doklad o ohlášení kvalifikace firmy v případě činností regulovaných v hostitelské zemi, doklady o odměňování, kopie pracovních smluv, kopie smlouvy nebo objednávky, na jejímž základě je služba poskytována.

To vydá na celý kufřík.
Navíc, pokud bychom opět použili náš konkrétní příklad stavební firmy, v Německu se u stavebních profesí odvádí ještě 14,7 procenta hrubé měsíční mzdy do takzvané dovolenkové pokladny – Fondu pro dovolené a mzdová vyrovnání ULAK.

Nahlášení do systému dovolenkové pokladny provedou automaticky německé úřady po ohlášení vyslaných zaměstnanců. Pro zaměstnavatele to však znamená další náklady.



Hlavní zprávy

Ing. Jaroslav Míček - Jaroslav Míček
Zahradničtí dělníci

Ing. Jaroslav Míček - Jaroslav Míček
Zlínský kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.