Ochota dojíždět stoupá
Lidé jsou nyní sice schopni a ochotni dojíždět i relativně daleko, ale jejich ochota stěhovat se za zaměstnáním je stále poměrně nízká. To jednoznačně vyplynulo z letního průzkumu personální společnosti Grafton. Přestěhovat se za prací v rámci celé České republiky by bylo ochotno pouze necelých 14 procent dotazovaných. Dojíždět do práce přes hodinu je však pro polovinu lidí snesitelné.
Lidé volí jistou práci
Lidé si práce daleko víc váží, jsou mnohem obezřetnější a nemění již své zaměstnavatele s tak lehkým srdcem jako dřív. Víc se zajímají o jistoty. Jít za lepším do jiné firmy je totiž riziko. Nástup u nového zaměstnavatele znamená pracovat nejprve tři měsíce ve zkušební době.
A v případě, že bude nutné propouštět, jsou právě zkušebkáři ohroženi nejvíce. Mnozí tedy raději volí bezpečnější variantu: zůstanou v současném zaměstnání a v případě, že na ně padne volba, alespoň dostanou odstupné.
Manažeři jsou levnější
Zaměstnavatelé nepřidávají, vyšším manažerům šly dokonce platy dolů. Většinou přijdou o odměny a bonusové složky, které jsou přímo závislé na tom, jaký má podnik zisk.
V řadě případů však firmy šetří tak, že manažera s vysokým platem propustí a jeho práci pak rozdělí mezi ostatní pracovníky s nižším platem. Tím se sníží i průměrný plat. Nebo najmou někoho levnějšího, volných manažerů je na trhu dost. Ti, kdo před rokem chtěli 100 tisíc a auto, dnes pracují za šedesát a stačí jim mobil.
Diplomovaní si sednou za pokladnu
Nedávný průzkum společnosti Grafton ukázal, že o místě na nižší úrovni, než na jakou mají vzdělání či praxi, je ochotno uvažovat až 80 procent lidí. Daleko více než dříve se o méně kvalifikovanou práci ucházejí především středoškoláci. Například vedoucí servisu vezme pozici přijímacího technika.
U mladých vysokoškoláků sice není tento trend podle personalistů tak výrazný, ale ten, kdo má pár roků do důchodu, si rád sedne za pokladnu v hypermarketu nebo do vrátnice.
Mizí cvičení, kultura i tramvajenka
I tam, kde základní mzda zůstává stejná, se však zaměstnanci musí smířit s tím, že přicházejí o benefity. Firmy přestávají vyplácet příspěvky na cvičení, dopravu, lístky do divadla a na sportovní utkání. Dražší budou pro zaměstnance jazykové kurzy. I když je to kruté, někde už sáhli i na stravenky.
Raději mimo obor než podporu
Změnit obor či absolvovat rekvalifikační kurz je v případě, že přijde o práci, ochotno devět lidí z deseti. Ne každý kurz však pomůže získat dobrou práci. „Když se třeba průmyslovák chce rekvalifikovat na automechanika, zjistí, že kurz je příliš krátký na to, aby se stihl vše potřebné naučit,“ uvádí Marek Strieborný z agentury Axial.
Také absolvent často nabízeného kurzu kadeřnictví bez praxe zaměstnání nesežene. Mnoho lidí chodí na kurzy Photoshopu, aby si prodloužili pobyt na úřadu práce, ale pro práci v grafickém studiu je to málo.
Pozor ale, současně platí, že pokud uchazeč, který je v evidenci déle než pět měsíců, odmítne rekvalifikaci doporučenou úřadem práce, bude z evidence vyřazen.
Práce na rok lepší než nic
Málo práce nutí lidi zvažovat i to, že budou dělat na konkrétním projektu, a až ho dokončí, tak skončí. Raději nějakou práci, byť na chvíli, než nic. Podle výzkumu je 80 procent dotazovaných ochotno smířit se se smlouvou na rok nebo na splnění úkolu. Zvláště pro německé firmy je typické, že první smlouvu dají na dobu určitou na dva roky.
Firmy tlačí na kratší úvazky
V některých případech firmy nabízejí lidem kratší úvazky. "Společnosti tak řeší momentální nedostatek práce, aniž by přicházely o odborníky s kvalifikací," uvádí Aleš Křížek z agentury Robert Half International.
Vzrůstá také počet lidí, kteří pracují a zároveň jsou evidovaní na úřadu práce. Do čtyř tisíc korun měsíčně je výdělek legální. Například na Ostravsku bylo v srpnu takových lidí o 73 procent více než před rokem.
Pracuje se víc z domova
Nabídka klasické práce z domova, jak ji známe z inzerátů, je minimální. Navlékání korálků ani lepení obálek se nekoná. Daleko větším trendem je podle personalistů takzvaná homeoffice. Firma své zaměstnance vybaví technikou a oni pak pracují částečně z domova. Zaměstnavatelé si dobře spočítali, že tak lidé odvedou více práce za kratší dobu, protože se doma lépe soustředí než v rušném openspace. Navíc sami ušetří za pronájem kanceláří.
