Vyučená prodavačka Renata (40) je už delší dobu bez práce. Sepsala si profesní životopis a obešla s ním několik menších prodejen s oděvy a kosmetikou. Přijetí jí kupodivu v několika z nich nabídli, mělo to však háček. Oficiálně by Renata brala jen nízký plat, pohybující se v rozmezí osmi až deseti tisíc korun a dalších pár tisícovek navíc by mohla dostávat v hotovosti v obálce. Načerno. Když nesouhlasila a požadovala celou částku řádně uvést do pracovní smlouvy, nepochodila.
Zaměstnanci jsou zaměstnavateli vydaní na milost
"Tento problém není bohužel ojedinělý, obdobné nabídky dostává a také ze zoufalství často přijímá celá řada lidí, hlavně ve službách, v pohostinství, ve stavebnictví a v dělnických profesích," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.
Důvod je jednoduchý - lidé, kteří nemohou delší dobu najít práci, jsou okolnostmi nuceni přijmout i jednoznačně nevýhodné pracovní podmínky. V podstatě se mnohdy nechají neseriózním zaměstnavatelem vydírat.
Potvrzuje to i specialistka na pracovní právo Klára Valentová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark a zároveň varuje: "Přistoupit na podobnou nabídku přináší zaměstnanci celou řadu rizik. Dostávají se totiž do situace, kdy jsou vydáni zaměstnavateli zcela na milost, protože nelegální část mzdy na něm nemohou zpravidla nijak vymáhat a nikdy si nemohou být jistí, zda jim slíbené peníze vůbec dá. A co je ještě horší, nízký oficiální výdělek je základem pro výpočet celé řady dávek, na něž vzniká nebo v budoucnu může vzniknout zaměstnanci nárok."
Týká se to především nemocenské, podpory v nezaměstnanosti či starobního důchodu. Všechny tyto dávky se totiž vypočítávají pouze z oficiálně vyplácené části mzdy.
Do obtížné situace se však můžete dostat i tehdy, když si budete chtít vzít úvěr nebo koupit cokoliv na splátky, většina bank i dalších finančních institucí od vás bude vyžadovat potvrzení o výši pravidelného příjmu. Čím nižší bude uvedená částka, tím menší je vaše naděje na získání jakékoliv půjčky.
Jak se bránit
Státní úřad inspekce práce i další orgány státní správy mají na věc jednoznačný názor: Práci, jejíž součástí je výplata (nebo její část) načerno, rozhodně nebrat.
Ředitelka pobočky Úřadu práce hlavního města Prahy v Praze 9 Xenie Johnová však připouští, že to je bohužel asi jediná možnost obrany, kterou zaměstnanec má: "Pracovní smlouva je sice dohoda dvou stran, ale zaměstnavatel je vždy ve výhodnější a silnější pozici, protože právě on si vybírá pracovníka - nikoliv naopak."
Možností samozřejmě je podat podnět nebo stížnost například inspektorátu práce nebo finančnímu úřadu, ale bohužel ani tímto způsobem nelze zaměstnavatele přímo donutit k tomu, aby nabídl seriózní pracovní podmínky. "Dvojí výplatu je totiž v praxi velmi obtížné prokázat," vysvětluje Lucie Schreierová z odboru pracovních vztahů a podmínek Státního úřadu inspekce práce.
Pokud se však inspektorům podaří při kontrole skutečně zjistit, že zaměstnavatel v souvislosti s odměňováním zaměstnanců porušuje pracovněprávní předpisy, mohou mu udělit pokutu až do výše dvou milionů korun.
Přímé nástroje k řešení problému černých mezd nemají podle slov Miroslavy Bardonkové z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ani finanční úřady. Pokud finanční úřad obdrží stížnost na konkrétního zaměstnavatele, může u něj provést daňovou kontrolu. Zjistí-li při ní, že daně skutečně nebyly odvedeny ve stanovené výši, předepíše finanční úřad zaměstnavateli jejich dodatečné zaplacení, a to včetně penále a úroků z prodlení.
Zaměstnancům na rozdíl od zaměstnavatele žádné sankce nehrozí.
