Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za úspěch se platí až do smrti

  0:03aktualizováno  0:03
Úspěšní lidé s vysokými příjmy odvádí během svojí pracovní kariéry do státní pokladny milióny korun. Logicky by za tuto službu státu měli být odměněni formou odpovídajícího starobního důchodu.
Úspěšní lidé s vysokými příjmy odvádí během svojí pracovní kariéry do státní pokladny milióny korun. Logicky by za tuto službu státu měli být odměněni formou odpovídajícího starobního důchodu. Situace v naší republice však úspěšné lidi fiskálně trestá i v důchodu.

Diskuse o míře sociální solidarity existuje zřejmě od vzniku státu. V dnešní době nás ovšem stát ovlivňuje na každém kroku. Natankujeme-li benzín, zaplatíme okamžitě státu spotřební daň. Z naší hrubé mzdy odvádíme daně a dávky sociálního a zdravotního pojištění atd. Stát samozřejmě musí z něčeho žít a letité pravidlo říká, že daně se objevily ruku v ruce se vznikem státu. Zároveň není pochyb o tom, že dokud bude existovat stát, pak budou existovat i daně.

Dnes žijeme v době výrazně diferencovaných příjmů, což samozřejmě vede i k vysoké diferenciaci odvodů poplatníků do státní pokladny. Na jedné straně tedy existují lidé, kteří během svého života od státu dostanou více než mu dají a naopak. To je samozřejmě logické a tento princip funguje ve všech civilizovaných zemích. Na místě je ovšem diskuse, do jaké míry by měl stát zvýhodnit ty, kteří během své aktivní kariéry do systému významně přispívali. Podívejme se tedy na to, jakou politiku uplatňuje náš sociální systém v případě starobních důchodů. Jinými slovy jde o to, jak se vyvíjí výše důchodu v závislosti na příjmech poplatníka během jeho aktivního období života. Samozřejmě platí závislost, že vyšší příjmy poplatníka rezultují ve vyšší odvody do sociálního systému.

V následující tabulce tedy uvidíme orientační poměr mezi výší hrubé mzdy a starobním důchodem. Na výši individuálního starobního důchodu samozřejmě působí mnoho faktorů. Následující tabulka tedy pracuje s předpokladem, že sledovaná skupina osob dovršila důchodový věk a v tom okamžiku měla v tabulce uvedený příjem. Přibližně deset let dozadu se jejich hrubé příjmy pohybovaly kolem uvedené hladiny.

Hrubá mzda7 000 Kč10 000 Kč13 000 Kč25 000 Kč40 000 Kč
Výše důchodu5 400 Kč5 978 Kč6 545 Kč7 453 Kč9 290 Kč

Poměr důchodu ke mzdě

77 %60 %50 %30 %23 %

Zdroj: MPSV

Z hodnot v tabulce jednoznačně vyplývá trend vyplývající ze zásad solidarity lidí s vysokými příjmy vůči nízkopříjmovým občanům. V absolutní rovině výše starobního důchodu s růstem hrubé mzdy poplatníka v aktivním věku samozřejmě roste, avšak rozhodně se nejedná o lineární závislost. Je třeba si ještě uvědomit, že starobní důchod je vyplácen jako čisté peníze, zatímco údaj týkající se hrubé mzdy je před odvody. Lidé s nejnižšími příjmy tedy přechod do důchodu na svých příjmech a s nimi související změnou životní úrovně příliš nepocítí. V případě námi vybrané skupiny poplatníků s hrubým příjmem sedmi tisíc korun by se relace mezi hodnotou jejich starobního důchodu a jejich čistého příjmu z pracovní činnosti mohla pohybovat kolem 70 procent.

Opačná situace je na druhém pólu tabulky, tedy u lidí s vysokými příjmy. Poplatník s hrubou mzdou 40 tisíc korun bude dostávat čistou mzdu kolem 28 tisíc korun. Měsíčně tedy odvede státu přibližně 12 tisíc korun. Jeho starobní důchod však nebude v porovnání s poplatníkem s hrubým příjmem sedm tisíc korun ani dvojnásobný. Vysoké přerozdělení našeho důchodového systému je ještě umocněno pohledem na příspěvky do systému. Zatímco poplatník s nízkými příjmy odvádí do systému přibližně jeden tisíc korun (s největší pravděpodobností však ještě dostává od státu sociální dávky), tak poplatník s vysokými příjmy odvádí státu přibližně již zmiňovaných dvanáct tisíc korun.

Považujete politiku starobních důchodů za spravedlivou či nikoliv? Myslíte si, že by starobní důchody měly být více diferencované a zohledňovat příspěvky poplatníků do systému? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.