Jaké bývá investiční zaměření firem rizikového kapitálu?
Základní přehled o problematice rizikového kapitálu jsme přinesli již před dvěmi týdny v článku nazvaném Nebojte se rizikového kapitálu. V praxi se můžeme setkat jak s rizikovými kapitalisty bez jakéhokoliv zaměření, tak i s těmi, kteří se zaměřují buď na určitá průmyslová odvětví, nebo investují pouze v určitém regionu, popř. se zajímají o společnosti v určitém stádiu vývoje.
Ne všichni rizikoví kapitalisté investují do společností nazývaných „start-ups“, tedy do nově vznikajících firem. Mohou investovat i do společnosti ještě před jejich vznikem nebo či před vznikem jejich reálného produktu (tzv. „seed investing“). Mohou také poskytnout kapitál novým společnostem v jejich první či druhé fázi rozvoje (tzv. „early stage investing“). Rizikoví kapitalisté mohou rovněž financovat společnost, za účelem pomoci ji vyrůst až nad kritickou úroveň a stát se tak úspěšnější („expansion stage financing“), nebo dokonce přivést její akcie na veřejný trh („later stage investing“).
Existují fondy, jejichž aktivity jsou široce diversifikované a které investují do firem z mnoha různých sektorů jako jsou například polovodiče, maloobchod, software apod., a na druhé straně se lze setkat i s úzce specializovanými fondy, zaměřenými pouze na informační technologie.
I velikost firem rizikového kapitálu může být různá. Od malých firmiček specializujících se na „seed financing“, které mají pod správou pár milionů dolarů, až po firmy s celkovou výší investovaného kapitálu několik miliard dolarů, jež mají celosvětovou působnost. Společným jmenovatelem těchto firem je pak to, že rizikoví kapitalisté nejsou pasivními investory, ale mají velký zájem aktivně se podílet na řízení a růstu společností, do nichž investovali. Přidanou hodnotu těmto firmám přinášejí především jejich zkušenosti s investováním do desítek a stovek společností.
S jakými typy firem se můžeme setkat?
Existuje několik typů firem rizikového kapitálu, ale převážná většina z nich investuje svůj kapitál prostřednictvím fondů, jež fungují jako skupina partnerů, kde firma rizikového kapitálu působí jako hlavní partner. Nejběžnějším typem těchto firem je nezávislá firma rizikového kapitálu bez jakékoli vazby na finanční instituce. Firmy rizikového kapitálu mohou být dceřinnými společnostmi finančních institucí (pojišťoven, komerčních i investičních bank), ale např. i průmyslových korporací provádějící investiční rozhodnutí na základě pokynů mateřské společnosti.
Jakým způsobem se investuje do fondů rizikového kapitálu?
Firmy rizikového kapitálu organizují své partnerství jako sdružený fond („pooled fund“), tzn. subjekt vytvořený z hlavního partnera a investorů nebo dalších partnerů. Tyto fondy jsou většinou zakládány na dobu určitou, obvykle nepřesahující 10 let. Každý fond své prostředky získává od svých partnerů. Pokud shromážděné prostředky dosáhnou cílového stavu, fond se pro další příjem prostředků uzavře a se shromážděnými prostředky začíná provádět své investice.
Podobně jako správci podílových fondů, i firmy rizikového kapitálu mohou mít pod správou více než jeden fond. Firma rizikového kapitálu může několik let po uzavření prvního fondu založit nový fond za účelem poskytnutí nových investičních příležitostí jak stávajícím tak i potenciálním partnerům a investorům. Neobvyklým jevem není ani situace, kdy úspěšná firma založí šest či sedm fondů během období 10 až 15 let. Každý fond je řízen zvlášť a má své vlastní partnery, investory a hlavního partnera. Investiční strategie těchto fondů může být jak velmi blízká strategii již existujících fondů v rámci jedné společnosti, tak také značně rozdílná. Vše záleží na samotné firmě a jejích strategických záměrech.
Jak fond realizuje výnosy?
V závislosti na investičním zaměření a strategii firmy rizikového kapitálu se bude firma snažit odejít ze společnosti, do níž investovala, zpravidla za tři až sedm let od okamžiku jejího vstupu. Tento odchod je označován pojmem „exit“. Nejpůvabnějším a nejelegantnějším způsobem odchodu pro rizikové kapitalisty a vlastníky společností je sice veřejná nabídka akcií (IPO), ale mezi nejúspěšnější způsoby odchodu patří fúze či akvizice společnosti, a to buď původními vlastníky, nebo jinou společností. Zkušenosti firmy rizikového kapitálu s realizací odchodů budou opět hlavním faktorem úspěchu jak pro ni samotnou, tak i pro vlastníky společnosti.
Obchoduje se s fondy rizikového kapitálu na burze?
Tento typ investice není pro běžného smrtelníka bohužel příliš dostupný. Svou roli zde sehrávají především dva faktory. Prvním z nich je skutečnost, že pokud se chcete stát investorem do těchto fondů, je většinou zapotřebí disponovat poměrně značnou sumou prostředků. Druhou překážkou je pak skutečnost, že investice do těchto fondů nejsou veřejně nabízeny (nesplňují totiž všechny atributy kolektivního investování), a proto se s nimi na veřejných trzích prakticky nesetkáme.
Jak se určuje hodnota fondu?
Stejně jako je tomu u podílových fondů, mají i fondy rizikového kapitálu své čisté obchodní jmění sestávající z podílů jednotlivých investorů. Na rozdíl od podílových fondů však tato hodnota není určována tržními transakcemi, ale oceněním podkladového portfolia, které z velké části obsahuje výrazně nelikvidní investice. Každá společnost z portfolia se oceňuje hodnotou, kterou na začátku investice určí společně firma rizikového kapitálu a jí spravovaný fond. V následujících obdobích investoři tuto hodnotu většinou nemění, pokud samozřejmě nedošlo k nějakým významnějším událostem. Investoři se snaží oceňovat své investice velmi konzervativním způsobem a na základě standardních zvyklostí. Investoři jsou většinou konzervativní v oceňování společností, ale je zcela běžné, že samotné fondy rizikového kapitálu používají v prvních fázích rozvoje společností v portfoliu mnohem konzervativnější ocenění vzhledem k dlouhodobosti těchto investic ve srovnání s jinými fondy s kratšími investičními cykly.
Jak jsou tyto fondy výnosné?
Na závěr uvádíme pro lepší představivost průměrné roční výkonnosti britských fondů rizikového kapitálu ve srovnání s indexem londýnské burzy FTSE 100. Tato tabulka zřetelně ukazuje, že za všechny sledovaná období byla průměrná výkonnost fondů jednoznačně vyšší než průměrná výnosnost akcií.
Průměrná čistá roční výkonnost (k 31.12.2000):
| Výkonnost
fondů | Výkonnost indexu FTSE
100 |
Za
poslední rok | 25,6% | -8,2% |
Za
poslední 3 roky | 28,9% | 9,1% |
Za
posledních 5 let | 26,4% | 14,3% |
Za
posledních 10 let | 20,4% | 15,5% |
Měli byste trpělivost čekat mnohdy až 10 let na realizaci výnosů z Vaší investice? Mají podle Vás fondy rizikového kapitálu v ČR světlou budoucnost?
 |
