Už jste se někdy o sobě dozvěděli, že dostáváte větší plat, než je skutečnost, asi máte něco s nadřízeným, když jste spolu byli na služební cestě, nebo že v pracovní době řešíte své soukromé záležitosti, aniž je to pravda? Klevetění je totiž oblíbenou zábavou na většině českých pracovišť. Někdy je zcela neškodné, jindy může narušit atmosféru v celém pracovním týmu, což někdy ovlivní chod a výsledky firmy.
„Celý týden jsem se trápil a byl nervózní, když jsem se začal od kolegů nenápadně dozvídat, že asi budu propuštěn,“ vzpomíná Tomáš Linhart z Karviné. „Pak jsem to nevydržel a zašel za šéfem. Ten jen nechápavě koukal a moje obavy vyvrátil.“ Tomáš Linhart časem zjistil, že fámu šíří jeho kolegyně, s níž měl vážný pracovní spor. „Tvrdila ostatním, že si stěžovala u vedení, ředitel ji vzal za slovo a podotkl, že o mém propuštění bude uvažovat. Nebyla to pravda.“
Intrikánům je dobré přidat práci
Rádoby ověřené informace klepen putují firmou jako neřízená střela a mohou napáchat spoustu zla. „Na pracovišti, kde se rozmáhá pomlouvání, bych doporučila častější přísné kontrolování pracovních výsledků s důrazem na tvrdší morálku. Je důležité zamezit tomu, aby se v kancelářích vytvářely různé hloučky, které řeší jiné než pracovní záležitosti a diskutují nad zbytečnostmi,“ říká psycholožka z valašskomeziříčské nemocnice Ivana Tomanová. Dodává, že člověk, který se uchyluje k drbům, bývá sám většinou zakomplexovaný, neúspěšný, v kolektivu špatně přijímaný. Pikantními informacemi se na sebe snaží upoutat pozornost.
Jen kvůli tomu, že jsou pomlouváni, lidé pomoc u psychologa obvykle nehledají. Není to tak závažný problém, aby si s ním neporadili sami. „Klienti se s něčím takovým svěří v souvislosti s mnoha dalšími potížemi, které je například na pracovišti trápí. Někdy však bývá pracovník terčem klepů proto, že je třeba v práci pomalý a ostatní musí za něj plnit úkoly,“ konstatuje Tomanová. Kolegové jsou naštvaní, ale nemají odvahu mu to říci do očí, a tak jej alespoň pomlouvají. A to je chyba. „Je nutné na to dotyčného upozornit. Ukázat mu, co dělá špatně, v čem přidělává práci ostatním. Jen pak se může pokusit svůj přístup k úkolům zlepšit a zamezit tomu, aby se o něm diskutovalo za zády.“
Terčem pomluv je i šéf
Vedení, které se o pomlouvání na pracovišti dozví, by mělo rázně zasáhnout. Někdy stačí takovým lidem přidat práci a nebudou mít na pomlouvání čas. Jindy je lepší domluva s jasným postojem k tomu, jaké budou následovat sankce, jestliže klepy neustanou. Atmosféře na pracovišti také pomůže, když se členové kolektivu naučí, že každá kritika má být konkrétní a vždy musí zaznít v přítomnosti jejího adresáta. To dává kritizovanému šanci se bránit. Právě vlastní obhajoba může napravit chybný úsudek, který vychází z mylných podkladů.
V mnoha případech je terčem pomluv sám šéf. „Když někdo z týmu roznáší drby o soukromí šéfa, je to jasný důkaz porušení loajality a takový člověk ve firmě nemá co dělat,“ uvádí psycholog a poradce v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů Josef Lízner. „Ale stává se také to, že šéfové kolem sebe postaví bariéru nedotknutelnosti, nemají zájem naslouchat případným problémům a mohou tak sami podporovat klima, které plodí klepy.“
Jednoznačný návod, jak z pracoviště zcela vymýtit pomlouvání, asi neexistuje. Pomlouvaný člověk vyvracením informací a nadávkami na roznašeče většinou moc nezmůže. Když však ví, kdo je jejich zdrojem, může se s ním pokusit promluvit mezi čtyřma očima a požádat jej, aby toho zanechal. Další z možností je veřejně se ohradit proti klepům na pracovní poradě přede všemi. Intrikánovi tak vezmete vítr z plachet, jeho informacím „ze zákulisí“ už příště lidé nebudou tolik věřit.
Jak zatočit s drby
-
jestliže jste se dozvěděli o sobě něco, co není pravda, uveďte to na pravou míru
-
vyhledejte toho, kdo stojí v epicentru pomlouvacího spolku, a varujte ho před následky jeho chování
-
nesvěřujte se lidem, kterým moc nevěříte
-
nepomlouvejte ostatní, může se vám to vrátit jako bumerang
 |
Jak si vybavit kancelář snů: pracujte tam, kde se vám bude líbit! |
