Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Začátky platebních karet v Evropě

aktualizováno 
Evropské banky sledovaly vývoj kreditních karet ve Spojených státech a byly alarmovány velkými ztrátami, které řada amerických bank utrpěla. Platební karty ale Evropa přijala, i když v různých formách, v závislosti na podmínkách toho kterého státu. Velmi brzy se nejrozvinutějšími státy v oblasti platebních karet staly Velká Británie a Francie.
Kreditní karta

Kreditní karta | foto: Profimedia.cz

VELKÁ BRITÁNIE

První plastovou identifikační kartu pro bankovní účely vydala ve Velké Británii National Provincial Bank v roce 1965. Svým klientům vydala šekovou záruční kartu, která sloužila k výběru hotovosti v jejích pobočkách do částky 20 GBP. Tento projekt byl v říjnu 1965 rozšířen do celostátního měřítka v rámci UK Domestic Cheque Guarantee Card Schneme. Zapojila se do něj řada bank a zaručená částka se zvýšila na 30 GBP.

Jednotný způsob identikace šeku a záručních karet a zúčtování transakcí zvýšilo zájem obchodníků tyto šeky přijímat. Začátkem roku 1969 bylo do šekového systému zapojeno 53,5 milionů klientů 57 britských bank.

Zaručená částka byla v roce 1977 zvýšena ze 30 na 50 GBP a později byly zavedeny dva druhy karet s limity 100 GBP a 250 GBP. Od října 1990 jsou šekové záruční karty chráněny hologramem s vyobrazením busty Williama Shakespeara. Šekový systém je zastřešen britskou asociací pro platební styk APACS (Association for Payment and Clearing Services).

Je lepší elektronická, nebo embosovaná karta?

První mezinárodní platební kartu v Evropě vydala v roce 1965 Westminster Bank. Vybraným klientům nabídla Charge Card ve spolupráci se společností Diners Club International. O rok později, v roce 1966, Barclays Bank koupila licenci BankAmericard jako první banka mimo území Spojených států. Ve stejném roce nasmlouvala 30 000 obchodníků a vytipovala potenciální klienty v řadách svých klientů. Do konce roku vydala 1 milion karet. O rok později zavedla první bankomaty „Cash Point“ na světě.

V dalších letech rostl počet držitelů karet Barclaycard i počet obchodníků a banka rozvinula tento obchod také v dalších zemích: Irsko, Malta a Gibraltar (1967), Jihoafrická republika a Mexiko (1969), Francie (1971). V roce 1971 používalo její karty přes 32 000 klientů mimo Velkou Británii.

K úspěchu Barclays Bank výrazně pomohl kvalitní marketing. Ten od roku 1968 k reklamě využíval i speciální magazín pro obchodníky (1968) a pro klienty – „Barclaycard“ (1971) a od roku 1972 také televizní reklamu. Cílevědomá práce s obchodníky vedla k získání více než 400 obchodních domů ve Velké Británii již během prvních 5 let od zahájení programu. V roce 1974 banka zavedla záruční šekovou kartu garantující šeky do částky 30 GBP a v následujícím roce na ně doplnila symbol eurošeku. V roce 1977 se Barclays Bank s 3,3 mil. kreditních karet stala největším vydavatelem karet VISA mimo území Spojených států a toto prvenství si udržela dosud. Až o 11 let později, v roce 1988, se banka stala také členem asociace MasterCard. Banka pracovala se segmentací klientů a již v roce 1977 zavedla . remní kartu Corporate Card a v roce 1982 prestižní Barclays Premier Card. Do 3. tisíciletí Barclaycard vstoupil s 8 944 000 kartami.

Další přední britské banky – National Westminster Bank, Midland, Lloyds a The Royal Bank of Scotland – založily v roce 1972 konkurenční kreditní kartu s názvem Access, která platila pouze na území Velké Británie.16 K zajištění provozu a reklamy tohoto národního kartového systému založily banky společnost s názvem Joint Credit Card Company (v roce 1982 přejmenovaná na Signet a v roce 1996 prodaná First Data Resources Ltd.). V dubnu 1975 se britský národní systém Access stal členem Interbank Card Association (Master Charge) a dodal tak svým kartám mezinárodní platnost. V té době byly banky členy výhradně jednoho z mezinárodních systémů – BankAmericard nebo Master Charge. Duální členství v obou bankovních systémech ještě neexistovalo.

Čím si vítězové Banky roku 2005 své vítězství zasloužili? Jaké bylo pořadí v dalších kategoriích? To se dozvíte v naší speciální příloze.

FRANCIE

Stranou vývoje ve Spojených státech a Velké Británii nestály ani francouzské banky. V roce 1967 vydala Société Marseillaise de Crédit děrné štítky, které sloužily k výběrům hotovosti z prvních bankomatů. Se švédským kapitálem vznikla finanční společnost SOVAC (de la „Société Française de Cartes de Crédit France Cartes“), která začala vydávat první „zlaté karty“ Carte d´Or. V roce 1973 ji koupila Crédit Agricole a Crédit Mutuel a v roce 1978 ji transformovali do společosti Eurocard France.

V roce 1967 byli dva bankéři ze Société Générale a Crédit Lyonnaise na školení o bankovní automatizaci ve Spojených státech. Oba si uvědomili význam nově přicházejících platebních karet a bankomatů. Pro Francii to mělo v té době velký význam. Podobně jako ve Spojených státech a ve Velké Británii rostla kupní síla obyvatelstva, lidé jezdili obchodně i soukromě mimo svá bydliště a dostupnost peněz se pro ně stala důležitá.

Klienti si otvírali běžné účty, na které zaměstnavatelé převáděli jejich výplaty, a s penězi disponovali pomocí šeků. Jejich počet rostl, stejně jako náklady na jejich zpracování a ztráty z nekrytých šeků. Navíc francouzské zákony zakazovaly bankám účtovat klientům poplatky za vydání a zúčtování šeků, takže banky hledaly řešení, jak růst šeků zastavit.18 Např. ve Francii bylo v roce 1967 vystaveno 400 milionů šeků, v roce 1970 700 milionů, v roce 1978 2,1 miliardy a roku 1984 přes 4,5 miliardy kusů šeků. Průměrné náklady na jejich zpracování byly 3 FRF.

Jaké výhody vám může přinést co-brandovaná kreditní karta? Čtěte ZDE.

Société Générale se chopila iniciativy a začala s ostatními bankami konzultovat možnosti zavedení společného systému platebních karet, podobného, jakými byly Interbank Card Association nebo BankAmericard. Velmi brzy, ještě v roce 1967, Société Générale, Crédit Lyonnaise Banque National de Paris, Crédit Industriel et Commercial a Crédit Commercial de France založily mezibankovní skupinu nazvanou Carte Bleue (Modrá karta).

V dalším roce již společně vydaly 265 000 těchto karet, které přijímalo 25 000 obchodů ve Francii. Do roku 1970 se počet karet zvýšil na 437 000 a počet obchodů dosáhl 39 000 . Ve Francii vznikly začátkem 70. let ještě další systémy národních platebních karet. V roce 1971 zavedly Crédit Agricole a Crédit Mutuel vlastní kartové systémy, které se v roce 1975 spojily do systému s názvem Carte Verde (Zelená karta). V roce 1984 se Carte Verde stala součástí více rozšířeného systému Carte Bleue.

V roce 1971 Carte Bleue opatřila své karty magnetickým proužkem, sloužícím pro výběry hotovosti z bankomatů (mezinárodní norma ISO byla přijata o 3 roky později). Ve stejném roce začaly banky instalovat první bankomaty, nazývané ve francouzštině „Distributeurs Automatiques de Billets“. V roce 1972 měla Société Générale již 162 bankomatů a v roce 1980 245. Všechny byly zapojeny do systému Carte Bleue.

Ve stejné době dostaly největší francouzské banky nabídky, aby vydávaly karty Diners Club a American Express. Banky ale především chtěly dodat mezinárodní platnost svým kartám Carte Bleue a Carte Verde u svých nejbonitnějších zákazníků. Bernard Sue, bankéř z Crédit Lyonnaise a předseda Carte Bleue, začal jednat o členství této asociace v systému BankAmericard. Banky ale měly dvě podmínky:

• americké banky ztrácely velké peníze v kreditních kartách – pro Francii se koncept musí změnit, má-li být bankami přijat,
• francouzské banky se obávaly kontroly jejich obchodů ze strany amerických bank – z těchto důvodů již banky odmítly vydávat karty Diners Club a American Express.

Po dlouhých jednáních se „CB“ stalo v roce 1973 členem BankAmericard. Vnitrostátní karty „CB“ zůstaly mimo kontrolu VISA. Pouze mezinárodní karty, vydávané od roku 1974, nesly znaky „CB“ i VISA na přední straně. Crédit Agricolle jednala s konkurenčním systémem platebních karet Eurocard, který měl sídlo v Bruselu, na začátku 70. let. Jeho členem se však stala až v roce 1977 a v následujícím roce vydala první mezinárodní karty Eurocard/MasterCard. V té době začala francouzská vláda vyvíjet na banky tlak, aby se spojily do jediného celostátního systému platebních karet. Došlo k tomu na jednáních 31. července 1985, kdy „modré banky“ a „zelené banky“ uzavřely historickou dohodu o sjednocení do systému „Carte Bleue“.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

12. díl: Kdy začaly banky vydávat karty

13. díl: Jak vznikla kartová asociace MasterCard

14. díl: Jak vznikla kartová asociace VISA

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání



 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Předpověď počasí: Ke konci prázdnin se ochladí, také bude pršet.
Předpověď počasí: Ke konci prázdnin se ochladí, také bude pršet.

Ani na konci prázdnin meteorologové neočekávají, že by teploty měly významněji růst, spíš naopak. Předpovídají ochlazen... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.