Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zachrání fondy kapitálový trh v České republice?

aktualizováno 
Jaká je budoucnost domácích fondů? Zvýší se po vstupu do EU nabídka domácích společností? Lze u nás vůbec udržet investiční společnosti a zachovat domácí fondy? Zachráníme kapitálový trh v České republice? V druhé části rozhovoru odpovídá Martin Hanzlík, generální manažer Unie investičních společností:

První část rozhovoru Kam směřují kroky domácích investorů? naleznete ZDE

Můžete říct, jak se po schválení nové legislativy a vstupu do Evropské unie změní domácí fondové prostředí? Začnou masivně vznikat nové fondy?

Když se na současnou situaci podíváte, dochází u otevřených podílových fondů k poměrně dramatické konsolidaci, zatímco v loňském roce jsme měli devadesát fondů nyní jich máme padesát. A podle mého názoru dojde v rámci skupin ještě k drobným změnám a redukcím v počtu fondů. Neznám však marketingové záměry jednotlivých společností, takže si netroufám odhadovat další vývoj. Unie investičních společností se spíše snaží vytvářet co nejvíce možností pro další rozvoj fondů a je na společnostech, zda je využijí. Na druhou stranu, nemyslím si, že by se velmi silně rozšiřovala nabídka fondů, spíše půjde o snahu zvýšit efektivitu u fondů stávajících, tj. snižovat náklady a snažit se do stávajících fondů přilákat co nejvíce investic.

Jaký bude trend do budoucna? Nepřeválcují fondy například certifikáty?

Ve fondech jsou na celém světě obrovské sumy investic a myslím si, že i do budoucna bude trendem při investování drobných investorů využívat fondů. Ty potom mohou sekundárně pro zjednodušení svých portfolií nakupovat certifikáty, atd. Certifikáty, byť jsou jednoduché, jsou spíše pro sofistikovanější investory. U fondu existuje prospekt a další informační materiály, naproti tomu certifikáty jsou instrumenty obchodované na trhu, které nejsou doprovázeny „prodejním letáčkem“, který by konkrétně popisoval, o jaký produkt se vlastně jedná. Pro investora může být potom problém se v certifikátech zorientovat. Protože certifikáty kupujete prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, objevuje se zde i riziko konkrétního obchodníka a rovněž certifikát s sebou nese kreditní riziko emitenta. Masivnímu rozšíření bude patrně bránit i poplatková struktura, protože u certifikátů není vstupní ani výstupní poplatek a jedná se vlastně o cenný papír za jehož nákup a prodej si obchodník účtuje běžné poplatky. Díky výši těchto poplatků, které se většinou pohybují v desetinách procent, může mít obchodník problém, jak distributorovi nabídnout adekvátní odměnu za zprostředkování.

Nový zákon definuje kromě standardních fondů i tzv. speciální. Nabízejí speciální fondy dostatečnou ochranu pro podílníky? Budou u nás vznikat i tyto fondy, například často zmiňované fondy nemovitostní?
 
Myslím, že nové fondy by se mohly objevovat právě v oblasti speciálních fondů. Nemovitostní fondy se přímo nabízejí i z hlediska konzervatizmu českých investorů, protože nemovitostní fond může být velmi stabilní i se zajímavým výnosem. Příkladem mohou být speciální fondy v Německu, kam směřuje velká část investic občanů.

Určitým problémem může být, že zákon hovoří v souvislosti s fondy o nabídce veřejnosti. Některé typy fondů by však pro investice od drobných investorů určeny  být neměly, např. můžeme jmenovat fond rizikového kapitálu. Poslanecká sněmovna v tomto týdnu schválila zákon o kolektivním investování, ale bohužel zároveň došlo ke změnám, které u speciálních fondů zvyšují minimální investice a také nominální hodnoty podílových listů. Minimální investice do speciálních fondů, včetně fondů nemovitostních, tak stoupla na 2 miliony korun a pokud tyto fondy budou vznikat, nebudou určeny drobné klientele, ale budou mít spíše privátní charakter.

Naším zájmem je, aby drobným investorům byly nabízeny takové produkty, které pro ně budou průhledné, čímž nechci říkat, že nemohou být rizikové. Ani Unie investičních společností ani stát, nikdo by neměl omezovat klienta v jeho rozhodování, kam bude investovat. Investor by měl sám zvážit míru rizika kterou je ochotný podstupovat. Co je ovšem podstatné, je dostatek informací, které budou nabídku takového produktu doprovázet, včetně jasného upozornění, že se jedná o rizikový produkt vhodný pouze pro zkušené investory.

Přispěje nedávné snížení daní u fondů k zachování sektoru kolektivního investování v ČR, nebo bude správa fondů vykonávána jen ze zahraničí a u nás zůstanou pouze distributoři?

Všechny největší skupiny spravující fondy mají zahraničního vlastníka, který nabízí také evropské fondy a zvláště po zavedení Eura bude tlak na převod správy do zahraniční růst.  Je to nevyhnutelné a bylo by bláhové se domnívat, že tomu bude jinak. Nicméně kdyby nedošlo ke snížení daňového zatížení domácích fondů, bylo by rozhodování zda odejít či ne rychlejší. Domácímu sektoru fondů tak zbývá několik let na to aby si posílil své pozice a hodně bude záležet na dalších faktorech, jako je například výše nákladů při správě prostředků ve fondech, služby poskytované správcům fondům třetími stranami atd.

Nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu nově požaduje odvod příspěvků do Garančního fondu cenných papírů i od fondů. Neuspíší tato ustanovení odchod fondů do zahraničí. Jakou má vůbec budoucnost kapitálový trh v ČR?

Bohužel je to tak. Jsou dvě věci, které se na nás chystají: jednou je Garanční fond, druhou je daň z přidané hodnoty na finanční služby, což by znamenalo, že např. i služby depozitářů by byly zdaňovány 19% sazbou DPH. U Garančního fondu se nejedená přímo o odvody z majetku fondů, ale pojistné by mělo být vypočítáváno na základě celkového majetku pod správou tj. i z hodnoty majetku nepojištěného. Depozitáři, kteří vůči fondům vystupují i ve funkci tzv. custody, by pak byli nuceni přeúčtovat toto pojištění do ceny služby pro fondy. Chápu důvody Ministerstva financí pro tento krok - v Garančním fondu chybí 2 miliardy korun, nicméně princip, že se mají příspěvky odvádět z majetku, který je přitom nepojištěný, určitě není systémově v pořádku.

Problémem je uvědomit si priority, zda jsou důležitější 2 miliardy korun jednorázově vložené do Garančního fondu, anebo efekty, které plynou z toho, jak se bude dále rozvíjet kapitálový trh. Velkou roli by zde mohla sehrát penzijní reforma. Pokud by totiž povinný fondový systém byl začleněn do penzijní reformy, bylo by nutno okamžitě nebo s penzijní reformou dělat i kroky na podporu domácího kapitálového trhu, aby tyto fondy měly kam umisťovat prostředky získané z pojištění od občanů.

Navrhoval UNIS nebo investiční společnosti nějaká opatření pro podporu kolektivního investování a kapitálového trhu?

Navrhovali jsme několik věcí, jak podpořit kapitálový trh: Např. úplně osvobodit od zdanění výnosy z veřejně obchodovatelných cenných papírů a z fondů pro fyzické osoby. To by silně obrátilo pozornost obyvatel k investicím do produktů kapitálového trhu i v krátkodobém horizontu. Výsledkem by bylo vytvoření poptávkového segmentu ze strany investorů a předpokládám, že by došlo k posílení aktivit makléřských firem, protože někdo by musel investorům služby na kapitálovém trhu poskytovat (dnes segment makléřských firem zaměřený na retail prakticky přestal existovat, protože přímým investicím se věnuje jenom malá skupina investorů).

Druhým návrhem, který podporuje i Komise pro cenné papíry, je snaha, aby stát privatizoval  podniky přes kapitálový trh. Třetím je pak otázka, zda nepodpořit nějakým způsobem podniky, které budou obchodovány na burze, např. daňovými úlevami. Pro stát je lepší, když jsou podniky veřejně kotované, protože tyto podniky musí dodržovat standardy vyžadované trhem, na kterém jsou obchodovány a které jdou většinou u informační povinnosti nad rámec zákona. Díky tomu  by docházelo i ke snížení možností daňových optimalizací atd. a zvýšila by se celková transparentnost podnikového segmentu.

 

Martin Hanzlík

Generální manažer Unie investičních společností
                                       

Unie investičních společností České republiky je samoregulující se profesní organizací, která sdružuje nejvýznamnější české investiční společnosti a také některé skupiny zahraničních fondů. Unie se podílí na tvorbě zákonů souvisejících s kolektivním investováním, spolupracuje s Komisí pro cenné papíry v řadě oblastí, z nichž jednou z nejdůležitějších je vzdělávání investorů a v neposlední řadě sleduje dodržování etických norem při výkonu správy majetku u svých členů. V současné době má Unie 11 řádných členů, 13 přidružených členů a majetek ve správě členů Unie překračuje 100 miliard korun.

V souvislosti se skandálem ohledně fondů v USA jsou patrné snahy regulačních orgánů po zavedení nových pravidel. Je tato zpřísněná regulace opodstatněná?

Právě z USA přicházejí trendy, které se snaží zavádět u podílových fondů tzv. rady nezávislých ředitelů, dělat výbory podílníků, apod. Proti tomu se trh saví poměrně výrazně – fond primárně není o spolurozhodování, o řízení nějaké jednotky, ale je o investování. To co zajímá klienta je výnos a míra ochrany, kterou mu fond poskytuje při správě majetku. Investor sám většinou nemá ambice, aby chodil na valnou hromadu či hlasoval o zaměření fondu.  Podílník může z fondu kdykoli odejít, tzv. hlasování odchodem, což je rozdíl od běžných korporací, kde lze ze společnosti vystoupit pouze prodejem akcií na burze, kde cena velmi silně odráží chování managementu, atd.

Můžeme čekat problémy u fondů i u nás?

V době kupónové privatizace u nás byla spousta problémů ve fondech, které byly vyvolány zvláštností v postprivatizačním období. Na druhou stranu za třicet let kolektivního investování v Evropě nebyla ani jedna nepříjemnost. Jsem přesvědčen o tom, že za současné situace žádný problém známý z dob kupónové privatizace nenastane. Dnešní domácí fondy již fungují na stejných principech jako fondy evropské. Nedovedu si představit že by dnes někdo vytuneloval fond, což je dáno i tím, že dnes už efektivně fungují depozitáři a jejich role by měla ještě posílit. Je potřeba vzít v úvahu i fakt, že vstup do podnikání v sektoru kolektivního investování není úplně triviální, je drahý a velmi komplikovaný hlavně v oblasti distribuce. –Společnost, která má již vybudované postavení na trhu by byla velmi nerozumná, kdyby se tohoto  postavení vzdala na základě úmyslného poškození klientů. Trh investorů je velmi senzitivní na jakékoli známky nesolidního chování a taková společnost by velmi rychle přišla o výsledky práce, které si budovala dlouhé roky.


Proč u nás nefunguje kapitálový trh?
Jaká opatření mohou zlepšit důvěru investorů a přilákat nové emitnety nebo zahraniční investory? Co navrhuje Komise pro cenné papír a Burza cenných papírů?

Klikněte ZDE

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.