Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Začínáme obchodovat s komoditami

aktualizováno 
Komoditní obchodování má před sebou velikou budoucnost. Pokud se mnoho lidí v posledních letech pouštělo do nakupování a prodávání společností formou akcií, bezpochyby bude do budoucna mnoho jiných nakupovat a prodávat komoditní suroviny.
Futures kontrakty se obchodují na mnoho komodit.

Futures kontrakty se obchodují na mnoho komodit. | foto: Profimedia.cz

Jak již víme, proces je prakticky stejný – vždy vám stačí pouze počítač, telefon a broker k tomu, abyste mohli nějakou akcii nebo komoditu nakoupit nebo prodat.

Pojďme se tedy podívat na proces obchodování s komoditami, nebo-li tzv. trading, ještě trochu blíže.

Obchodování s komoditami (trading commodities) je v českých podmínkách nazýváno také jako "termínové obchodování", nebo častěji anglicky futures trading. Na rozdíl např. od akcií, kde se obchoduje s podíly určité společnosti, při komoditním (futures) obchodování se obchoduje, jak jsme si již několikrát řekli, se surovinami.

Každá surovina (komodita) se pak obchoduje s určitým termínem dodání; můžete si např. již nyní koupit pšenici s dodáním v prosinci příštího roku (neboli pšenici, která ještě není ani vypěstovaná).

Pokud takovouto pšenici nakoupíte, váš obchod je zpečetěný smlouvou (tzv. futures kontrakt) a dodavatel je povinen vám na základě takovéto smlouvy dodat do konce prosince příštího roku určité, smlouvou dané (a na většině burzách standardizované) množství pšenice, které jste vy na základě uzavřené smlouvy povinni odebrat, a to za předem stanovenou cenu (tedy pokud smlouvu před termínem dodání neprodáte někomu jinému, což bude vždy náš případ). 

Abychom pochopili podstatu a princip obchodování s komoditami ještě důkladněji, pojďme se na moment podívat do historie komoditního obchodování a na jeho vývoj až do podoby, jak jej známe dnes.

Historie komoditních obchodů sahá podle některých pramenů až někam k 6 000 let staré Číně. Nicméně první skutečně dochované doklady (týkající se komoditních obchodů) se vztahují k Japonsku, kde se tento obchodní instrument používal k zajištění úrody rýže již někdy kolem 17. století. I když od té doby uplynulo několik staletí, princip japonských "rýžových" komoditních obchodů zůstal velmi podobný tomu, jakým se obchodují komodity dnes.

Cílem japonských pěstitelů bylo zajistit financování sezonního pěstování rýže. Pokud farmáři chtěli vypěstovat určité množství rýže s cílem rýži později s patřičným ziskem prodat, potřebovali nutně určitý kapitál, ze kterého by samotné pěstování rýže financovali (náklady na mzdy, náklady na sazbu, ošetřování a sklizeň úrody apod.) Pokud však rýžoví farmáři potřebné finance neměli, existovala tu možnost určitým způsobem "předprodat" rýži ještě před jejím vypěstováním.

Řekněme, že rýžový farmář věděl, že za cenu XY dokáže vypěstovat 100 tun rýže. Jistý odběratel (např. vlastník sítě obchodů) zase věděl, že bude na příští rok potřebovat právě oněch 100 tun rýže. Oba se tedy domluvili, že farmář zajistí pro odběratele 100 tun rýže, která bude farmářem dodána v určitém konkrétním termínu během příštího roku, a obchodník za ni zaplatí předem dohodnutou cenu (pro farmáře byla akceptovatelná taková cena, která pokryla jeho výrobní náklady a zahrnovala i patřičný profit).

Tato domluva byla samozřejmě výhodná pro obě strany – farmář měl svého jistého kupce ještě předtím, než vůbec začal rýži pěstovat, a obchodník již předem věděl, kolik za rýži příští rok zaplatí. Jejich dohoda pak byla zpečetěna smlouvou, která se dnes nazývá futures kontrakt. S touto smlouvou pak mohl jít pěstitel do první banky a na jejím základě, jakožto jistiny, získat půjčku k financování vypěstování rýže.

Postupem času se však začalo ukazovat, že ne vždy je tento způsob uzavírání futures obchodů pro obě strany skutečně výhodný: mohlo se např. stát, že ten rok, kdy farmář pěstoval rýži pro předem stanoveného kupce, byl rýže celkově velký nedostatek, a tak cena rýže prudce vylétla vzhůru.

Náš farmář byl pak pravděpodobně zklamaný, neboť svou úrodu byl povinen prodat za předem domluvenou cenu, a to i přesto, že cena úrody měla v té době několikanásobně vyšší hodnotu. Na druhou stranu, obchodník, který futures kontrakt s farmářem uzavřel, si mohl gratulovat, protože věděl, že za svou rýži zaplatí mnohem méně, než kolik je momentální cena rýže na trhu (a tak bude moci prodat předem nasmlouvanou rýži s tučným ziskem).

Netrvalo tedy dlouho a někdo přišel s myšlenkou, že by bylo možné obchodovat se samotnými futures kontrakty. Např. pokud by náš farmář věděl, že úroda bude letošní rok špatná a cena rýže půjde nahoru, mohl by se svého kontraktu "zbavit", prodat ho s patřičným ziskem jinému farmáři (který nutně potřeboval nějaký kontrakt kvůli půjčce od banky) a oprostit se tak od svého závazku.

Zrovna tak však mohl spekulovat i náš obchodník: pokud tušil, že bude úroda špatná, mohl po celém Japonsku ve své předvídavosti nasmlouvat obrovské množství futures kontraktů, které v momentě, kdy cena rýže šla vzhůru, samozřejmě též nabyly na hodnotě. Obchodník si tak mohl nechat pouze jeden kontrakt (potřebný pro vlastní síť obchodů) a ostatní kontrakty s tučným ziskem prodat každému, kdo nutně potřeboval rýži (které zrovna byl nedostatek).

Postupem času se nakonec ukázalo, že futures kontrakty jsou pro mnohé skvělým způsobem rychlého zbohatnutí (pro jiné zase zchudnutí). Futures kontrakty začali nakupovat i lidé, kteří neměli o pěstování rýže ani ponětí a ve skutečnosti žádnou rýži nepotřebovali.

Kontrakty však nakupovali v naději, že i další rok bude špatná úroda a oni své levně nakoupené kontrakty budou moci prodat s patřičným ziskem. Pokud však byla úroda naopak abnormálně bohatá a cena rýže se dostala na svá minima, zbavovali se samozřejmě tito spekulanti svých futures kontraktů se ztrátou.

Dnes se futures kontrakty obchodují na mnoho komodit – jsou to nejrůznější rostlinné a živočišné produkty, ale i kovy, úrokové míry, měny a další. Zrovna tak v dnešní době využívají futures kontrakty nejenom farmáři a spekulanti, ale též velcí odběratelé, kteří se takto jistí proti nenadálým cenám dané komodity v budoucnosti (tzv. hedging).

Úryvek je z knihy
"Obchodování na komoditních trzích"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.