Výraznou motivací pro setrvání ve firmě nebo naopak pro její opuštění je spokojenost s platem. Tam, kde jsou pevně stanovené platové postupy a dodržují se, je nárůst platu pro pracovníka bezbolestný. Jinak je tomu v případě, že se o každé i malé zvýšení platu je potřeba poprat. Žádat vyšší plat není pro mnohé vyhledávanou životní situací, ale existují i daleko nepříjemnější situace, které navíc ani nemají pozitivní hmotný dopad.
Jasno by mělo být v otázkách zvyšování mzdy už na počátku. Uchazeč o místo by měl ve svém zájmu zjišťovat, jaké platové perspektivy mu ve firmě na nabízené pozici kynou. "Než podepíše smlouvu, měl by mít představu, za jakých podmínek mu budou ve firmě zvedat plat. Ne příliš konkrétní odpovědi typu 'když budeme spokojeni' je dobré objasnit hned," říká Martin Vosecký z poradenské společnosti Catro.
Jak postupovat?
I ve firmě, kde jsou pravidla hry stanovena celkem přesně, se může stát, že se platový postup zadrhne. Ještě než začne zaměstnanec tlačit na šéfa, aby mu plat zvedl, měl by si pořádně promyslet taktiku. První otázkou, na kterou by si měl každý než zaklepe u šéfa s požadavkem vyššího platu kladně odpovědět, je zda má vůbec nadřízený důvod mu plat zvednout. Sebekritický pohled je hodně obtížný, ale člověk alespoň předejde zklamání. "Předem je dobré zjistit, co si o poměru mezi výší platu a výkonu myslí šéf. Pokud zastává stanovisko, že na odváděný výkon je mzda příliš vysoká, snažit se je marné. Lepší je to v případě, když trne hrůzou, že přijde o dobrého pracovníka. Ale ani tak není dobré zneužívat situace, může se to vymstít," vysvětluje Martin Vosecký. Navíc - čím víc člověk vydělává, tím je zranitelnější, protože ho mohou nahradit kvalifikovanější a lacinější lidé. A za víc peněz se budou žádat vyšší výkony. Proto se vyplatí ještě před tím než člověk nasměruje svou aktivitu na zvýšení platu celou věc řádně promyslet. Řada lidí doplatila na to, že je takzvaně pálilo dobré bydlo. "V roce 1997 dala pětatřicetiletá žena se dvěma dětmi výpověď, protože jako office managerka vydělávala 'pouze' padesát pět tisíc hrubého měsíčně a připadala si nedoceněná. Lepší místo si prý najde obratem. Je rok 2000 a už se dopracovala na třicet pět tisíc korun měsíčně" říká Martin Vosecký.
Ani nízký, ani vysoký
Specifická situace nastává při přechodu do nového zaměstnání, kde otázka o platu určitě musí přijít. Zvolení správné taktiky by měla předcházet úvaha. Uchazeč, pokud už má nějaké pracovní zkušenosti, by si měl zdokumentovat zpětně svůj příjem včetně různých firemních výhod a podle toho pak stanovit plat, o který žádá v nové firmě. Požadavek nízké mzdy je stejně ošidný jako žádost opačná. Pokud si uchazeč řekne o nízký plat, vzbudí dojem sebepodceňování, když o příliš vysoký, může to znamenat vyškrtnutí ze seznamu uchazečů. Proto také není vhodné mluvit o platu hned na začátku. Naopak vyplatí se prozkoumat, v jakých relacích se na obdobném místě v podniku platy pohybují. Z tohoho zjištění by měl vycházet pak požadavek, stanovený ale spíš než zcela konkrétní částkou platovým rozpětím. Odborníci doporučují vzít za základ stávající plat a navýšit ho o patnáct procent. Pokud se v budoucím zaměstnavateli uchazeči podaří vyvolat dojem, že je tím nejlepším na nabízené místo, je jeho vyjednávací pozice příznivá. Vždy se přitom hovoří o hrubé mzdě, ale pozor, odměna za práci není jenom číslo na výplatní pásce. Patří do ní také různé výhody stravování, použití mobilního telefonu. "Velmi důležitá je i možnost dalšího vzdělávání," upozorňuje Martin Vosecký. Někdy je lepší než krátkodobé zvýšení platu dlouhodobá jistota zaměstnání a postupného platového růstu.
Jak jednat o platu
* Nikdy neuvádějte zcela konkrétní částku, ale platové rozmezí
* Mluvte o hrubé mzdě
* Při stanovení platu berte v úvahu také mimoplatové výhody, které podnik nabízí
* Uvažujte o platovém vývoji, nejen o současné platové nabídce
- úterý 30. května 2000
