Pokud si někdo skutečně neví rady a chce mít zahradu profesionálně naplánovanou, pozve si zahradního architekta. Ten pak vypracuje plán a pomůže s jeho realizací.
Ale není to tak jednoduchá práce, jak se na první pohled zdá. Rozhodně k ní nestačí mít jen dobré oko a vkus. To potvrzuje i Matouš Jebavý, autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská tvorba. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu a získal doktorát na Fakultě architektury ČVUT. Na zemědělské univerzitě dnes sám vyučuje.
Pro silné individuality, které nesnesou formální školní výuku, je možnost stát se autorizovaným architektem i bez odpovídajícího studia. Takoví zájemci však musí prokázat vyspělost svého umění v praxi. Autorizace je důležitá jako osvědčení kvality a zkušenosti architekta.
Musím mít kulturní rozhled
V průběhu práce na sebe mohou představy architekta a klienta narážet. Pak je důležité, aby vznikla týmová spolupráce, a ne souboj návrhů. „Všechny konflikty a názorové rozdíly se musí otevřeně řešit. Většinou lze dospět k dohodě, někdy ale musím od projektu odstoupit,“ přiznává Matouš Jebavý.
Architekt zpracuje koncept, návrh budoucího vzhledu zahrady. I k němu se zákazník obvykle pokouší přidávat své nápady. Ne všechny však lze zapracovat. „Když zařazuji klientovy návrhy, vždy dbám na to, aby nebyl změněn duch celého projektu. Třeba k rokokové vile se snažím vytvořit zahradu v odpovídajícím stylu,“ říká Matouš Jebavý. Takový postup klade vysoké nároky na kulturní rozhled a vzdělání. A nejde jen o historii, v zahradní a krajinářské tvorbě se stále objevují nové trendy. Ty musí architekt sledovat, ať už četbou odborné literatury nebo setkáváním s dalšími tvůrci.
Důležitý je vztah k přírodě
Matouš Jebavý prozrazuje i další základ svého zaměstnání – mít stále otevřené oči. „Tak získávám inspiraci. Stále se dívám okolo sebe, pozoruji veřejná prostranství, přírodu, zkouším zaznamenat i nepatrné drobnosti.“ Když je návrh hotov, přichází finální fáze – jeho realizace. „Raději řeším celý prostor včetně stavebních úprav. Pokud to ale není možné, snažím se prostor alespoň vhodně dotvářet,“ říká Matouš Jebavý. Největší uspokojení mu pak přináší, pokud je jeho návrh úspěšně zrealizován a i klienti jsou spokojeni. „Občas se to ale nepodaří a výsledek odpovídá původnímu návrhu jen vzdáleně. Pak jsem spíš zklamaný.“
Matouš Jebavý se nezabývá jen zahradní architekturou, ale i krajinářskou tvorbou, která zahrnuje také úpravy veřejných prostor. Návrhy veřejných míst může přispět k řešení problémů, které přináší rozvoj měst. „Jednotlivé stavební profese se zabývají jen svými úkoly. Já jako krajinný architekt mohu jejich práci koordinovat, aby byl prostor upraven po stránce vzhledu i účelu.“ Základem této práce je podle Matouše Jebavého udržet si vztah k přírodě a porozumět lidem. „Intenzivní vztah k přírodě mi navíc pomáhá překonat i občasné krize,“ uzavírá Matouš Jebavý.
Jak pracuje zahradní architekt
Vypracovává klientům návrhy na kompletní uspořádání zahrady, od rostlin až po stavební úpravy, pomáhá i s jejich realizací. Musí mít přehled o historických i o moderních trendech. Zahradnickou architekturu lze studovat na České zemědělské univerzitě v Praze nebo na zahradnické fakultě v Lednici. Odbornou autorizaci však lze získat také praxí.
