Snaha vyhledávat pracovníky se zahraniční pracovní zkušeností je dána podle studie společnosti Spencer and Stuart postupující globalizací podniků, rychle narůstající poptávkou po nejlepších odbornících, kteří jsou schopni efektivně pracovat i se zahraničními partnery a uspět na globálním trhu. Špičkoví zahraniční odborníci obvykle mají kromě potřebných znalostí a schopností řídit tým také široký kulturní obzor, zkušenosti s prací ve více zemích, domluví se dvěma či více jazyky a nevadí jim pracovat v různých časových pásmech. Řada z nich si navíc uvědomuje hodnotu zkušeností získaných ze zahraničí, tuto praxi vítá a vnímá ji jako prostředek pro další budování kariéry. "V České republice nastal nárůst počtu zahraničních manažerů po roce 1989, kdy mezinárodní firmy obsazovaly klíčová místa zahraničními odborníky. Tento trend se však postupně obrací a klíčové pozice v českých zastoupeních zahraničních firem zastávají stále více tuzemští manažeři. Naopak některé lokální firmy přibírají do managementu zahraniční odborníky. Přibližujeme se tak vyspělým ekonomikám, kde spíše než národnost manažera jsou důležité jeho schopnosti a potenciální přínos pro firmu," říká Tibor Gedeon ředitel pražského zastoupení společnosti Spencer Stuart. "Výhodu zahraničních manažerů vidím v tom, že znají moderní metody a postupy, nevýhodou může být neschopnost přizpůsobit se české mentalitě," doplňuje finanční ředitel Fezka Strakonice Petr Vlček. Pro každého se však práce v zahraničí nehodí. Mezi nejčastějšími problémy, které komplikují práci zahraničních manažerů, jsou kariéra manželky či manžela, vzdělání dětí, obavy o pracovní zařazení po návratu a zdravotní péče. Téměř čtyřicet procent zaměstnanců by už podle svého vyjádření nikdy v zahraničí nepracovalo; dvacet až čtyřicet procent odborníků se vrací dříve. Předchozí šetření navíc ukázala, že téměř padesát devět procent lidí pracujících v cizině mělo po svém návratu jiné představy o své budoucí kariéře.
22. května 2001
