Češi na hypotékách ke konci loňského roku dlužili 182 miliard korun a letos v lednu si půjčili dalších pět. Jen za poslední dva roky narostl tento dluh o více než 100 miliard korun.
Zadlužování domácností úvěry na bydlení by mohlo nabrat ještě větší rychlost. Ve čtvrtek zasedá bankovní rada ČNB, na které bankéři rozhodnou, zda sníží základní úrokovou sazbu ze stávajících dvou procent. Tím by úvěry zlevnily.
Sníží ČNB sazby?
Analytici jsou ve svých předpovědích zdrženliví, nicméně mírně převládá názor, že banka sazby sníží.
"Jednání se však nezúčastní Miroslav Singer, velký příznivce snižování sazby," uvedla ekonomka ING Jana Steckerová. Podle jejího odhadu bude výsledek těsný, ale nakonec dojde ke snížení sazby.
Pro snížení hlavní úrokové sazby nahrává i sílící měna, kterou žene vzhůru svižně rostoucí hospodářství. V posledních týdnech stále posouvá svá historická maxima vůči společné evropské měně. Kdyby se bankéři rozhodli sazbu snížit, zadlužit se kvůli bydlení by bylo výhodnější.
ČSOB loni poskytla přes tři a půl tisíce hypoték v objemu přes pět miliard korun, což je téměř dvakrát tolik než v roce 2004. Stejně optimistická je banka i pro letošní rok. "Letos očekáváme sjednání hypoték v objemu 9 až 10 miliard," uvedl Jan Klouček, který má v ČSOB na starosti úvěry na bydlení.
Zájem o hypotéky potvrzuje i Kamil Kosman z České spořitelny. "Trh v budoucnu poroste, ať se děje cokoliv. Jen uvidíme, jak rychle," uvedl. Česká spořitelna loni poskytla téměř 17 a půl tisíce hypoték o celkovém obejmu 24,8 miliardy, což je meziročně třicetiprocentní nárůst.
Silné ročníky se zabydlují
Podle ekonomů lze za nárůstem zadlužení hledat více faktorů. Prvním z nich je demografické hledisko.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek vysvětluje nárůst celkové sumy tím, že lidé ze silných populačních ročníků z poloviny 70. let minulého století už pár let pracují a pomocí hypoték si pořizují bydlení.
"Podpory se hypotečnímu trhu dostalo také skrze nízké úrokové sazby," doplnil Marek.
Podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské je v Česku stále ještě "početná neuspokojená poptávka po novém bydlení či rekonstrukci bydlení stávajícího, která udrží hlad po hypotékách na stále slušné úrovni".
Další růst zájmu o byty výrazně ovlivní jednání o sazbě daně z přidané hodnoty u stavby nových bytů. Pokud by došlo k jejímu zvýšení do základní devátenáctiprocentní sazby, cena bydlení by se významně zvýšila, a to by mohlo zájem o byty a hypotéky utlumit.
Odborníci však uvádějí i jiné možné vlivy. "Neznámou je i to, jak dopadnou volby a zda dojde k nějakým výraznějším daňovým reformám," uvádí Kamil Kosman.
Správná investice
Ekonomové poukazují, že zadlužení českých domácností, které v souhrnné míře ke konci loňského roku činilo 413 miliard, je oproti západním zemím stále nízké.
"Zadlužení domácností kvůli bydlení však není pro ekonomiku negativní, na rozdíl například od vysokého počtu spotřebitelských úvěrů," uvedl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Podle statistiky ministerstva pro místní rozvoj nejvíce hypoték - více než 15 tisíc - loni banky poskytly v Praze. Naopak přibližně desetkrát méně jich získali lidé v Karlovarském kraji.
V něm, ve východočeských krajích a na Vysočině průměrná výše hypoték nepřekročila 1,2 milionu korun. Největší sumu na bydlení si naopak lidé půjčují v Praze a ve středních Čechách.
