Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (dále jen ČSRLZ) oslovila zaměstnavatele s dotazníkem. V něm se ptala na typy flexibilních úvazků, které svým zaměstnancům nabízejí a v jakých pozicích jsou dostupné. Výzkum se týkal i možnosti zaměstnávání rodičů na mateřské nebo rodičovské dovolené a osob se sníženou zdravotní schopností. Současně zjišťoval zájem zaměstnavatelů o rozšíření flexibilních úvazků.
Na výzkum reagovalo celkem 105 firem z 250 oslovených společností. Dotazníkového průzkumu se zúčastnily společnosti s počtem zaměstnanců od 1 do 7 917. Převážná část společností, které odpověděly, patřila do skupiny s 500 až 3 000 zaměstnanci. Na dotazník reagovaly společnosti z celé škály odvětví: výroba, bankovnictví, IT, telekomunikace, vzdělávání a poskytování služeb.
Společnosti s menším počtem zaměstnanců byly téměř výhradně z oblasti poskytování služeb HR (konzultantské a vzdělávací služby, poradenství). Ty totiž i přes malý počet stálých zaměstnanců na plný úvazek zaměstnávají hodně osob na flexibilní úvazky (administrativní síly, lektory apod.). Menší společnosti do 50 zaměstnanců z jiných oborů podporují alternativní typy úvazků spíše okrajově.
Nejčastěji využívaným typem flexibilních pracovních úvazků je práce na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce, dále zkrácené úvazky a flexibilní/pružná pracovní doba. Management (nižší, střední a vyšší) nejvíce využívá možnosti flexibilní pracovní doby. Ostatní profese (ve výrobě a administrativě) zase spíše pracují na dohody (o provedení práce a o provedení činnosti) a zkrácené úvazky.
Z dotázaných společností celkem 54 % zaměstnává matky nebo otce na mateřské a rodičovské dovolené, 64 % z nich jsou pak osoby se sníženou pracovní schopností.
Matky a otcové na mateřské a rodičovské dovolené pracují převážně v administrativě (46 %), dále ve srovnatelné míře ve výrobě nebo směnném provozu (25 %). Na pozici nižšího managementu necelá pětina. Pouhá desetina rodičů na mateřské a rodičovské dovolené zastává pozici středního a vyššího managementu. Také převážná část osob se sníženou zdravotní schopností je zaměstnána v administrativě, dále ve výrobě nebo směnném provozu.
Na otázku, zda chtějí v roce 2009 rozšířit počet flexibilních pracovních úvazků, odpovědělo 54 % společností kladně. K využití webového portálu, který by umožňoval střetávání nabídky a poptávky v oblasti flexibilních pracovních úvazků, se přihlásilo 69 % oslovených. Tento počet by jistě byl vyšší, pokud by společnosti dostaly konkrétní podmínky využití pracovního serveru a další informace k jeho principům.
Ženy mají značný zájem o alternativní úvazky
Od roku 2007 do loňského března ČSRLZ prostřednictvím nevládních organizací, které ve všech regionech České republiky přímo pracují se ženami různého věku, vzdělání a kariérních plánů, zjišťovala postoje žen k různým typům flexibilních a alternativních pracovních úvazků. V dotazníkovém průzkumu vyjádřila zájem o práci na alternativní úvazek téměř každá oslovená.
Dotazník vyplnilo 390 žen ve věku od 20 do 65 let věku. Nejvíce zastoupeny byly ženy od 31 do 40 let. Bezmála dvě třetiny žen dosáhly středoškolského vzdělání, třetina pak získala vzdělání vysokoškolské. Téměř každá druhá z oslovených žen je v současnosti na mateřské nebo rodičovské dovolené, 27 % pracuje na celý úvazek, 17 % na částečný. 64 % žen je ochotno do zaměstnání dojíždět. V současnosti (nebo před nástupem na mateřskou či rodičovskou dovolenou) pracují v administrativě (30 %), nižším a středním managementu (52 %). Ostatní pak působily či působí ve výrobě, obchodu, směnném provozu či naopak ve vyšším managementu.
Alternativní úvazky byly pro potřeby kvalitativního dotazníkového průzkumu definovány jako poloviční úvazek, flexibilní poloviční úvazek, stlačený pracovní týden, poloviční až tříčtvrtinový úvazek v podobě práce z domova, poloviční až tříčtvrtinový úvazek v podobě práce z domova s použitím internetu nebo telefonu, sdílené pracovní místo, částečný úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání, méně než poloviční úvazek z domova (např. formou dohody o pracovní činnosti), méně než poloviční úvazek s docházením do zaměstnání dle dohody se zaměstnavatelem – např. formou dohody o pracovní činnosti.
Největší zájem projevily dotazované o standardní poloviční úvazek (5x týdně 4 hodiny), bylo jich celkem 34 %. Následoval zájem o poloviční - tříčtvrteční úvazek v podobě práce z domova s využitím internetu nebo telefonu (32 %), flexibilní poloviční úvazek (25 %), částečný úvazek kombinující práci z domova s prací v zaměstnání (23 %) a sdílené pracovní místo (9 %). Většina dotazovaných uvedla několik variant, které považují za zajímavé.
Většina žen by se chtěla vrátit k práci na plný úvazek
Dobu, po kterou by ženy chtěly pracovat na alternativní úvazek, necelá třetina omezila dvěma až čtyřmi lety. Jeden až dva roky by v alternativním pracovním režimu chtělo pracovat 27 % žen, do 1 roku pak 16 %. Ostatní dotazované by zvažovaly stálé využívání alternativních úvazků s tím, že 73 % žen by se výhledově chtělo vrátit k práci na celý úvazek.
Největší zájem vyjádřily v souvislosti s alternativními úvazky o pozice v administrativě (57 %), shodně (32 %) pak v nižším nebo středním managementu s tím, že v mnoha případech volily více než jednu z variant.
Velmi pozitivním zjištěním je vysoká motivace žen k dalšímu vzdělávání a rozvoji. Téměř všechny oslovené ženy (95 %) projevily zájem o rozšíření vzdělání (informační technologie, manažerské dovednosti, komunikační dovednosti apod.) v průběhu práce na alternativní úvazek.
