Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajímavé profese: Tunelář neodklání peníze, kalič nevysedává v hospodě

  8:47aktualizováno  8:47
Vybrali jsme na ukázku neobvyklá povolání, která v nabídce volných pracovních míst jen tak nenajdete. Víte, co dělá vysekávač či švenkr a čím se živí dealer?

David Stejskal je spoluzakladatelem Cechu hrobnického. | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Stavitel podzemní hrobky

Tohle povolání je na trhu práce teprve rok. Přesněji od doby, kdy bylo zařazeno do seznamu oficiálně uznaných kvalifikací. Stavitelem podzemní hrobky se může stát každý, kdo u akreditované osoby úspěšně zvládne zkoušku a místo posledního odpočinku vybuduje takzvaně "na klíč". Jedním z prvních, kdo může požádat o akreditaci, je David Stejskal, hrobník a spoluzakladatel Cechu hrobnického u nás.

"Práce takového stavitele začíná diskusí s pozůstalými, pokračuje výběrem vhodného místa na hřbitově a končí vybetonováním věnce. Základním předpokladem je předchozí získání dílčí kvalifikace hrobník. Ta svědčí o tom, že žadatel už má v oboru něco za sebou. Navíc ještě musí zvládat kamenické práce," vysvětluje David Stejskal.

Jak dodává, v současnosti je řada hrobek velmi nekvalitně postavená a jejich hlavním problémem je, že neumožňují správné tlení lidských ostatků. "Hrobka není jen vybetonovaná díra v zemi. Taková stavba musí mít statický výpočet, musí mít zajištěné odvětrávání, přesné rozměry. Důležité je, aby bylo možné do hrobky znovu vstoupit," říká Stejskal, podle něhož je cílem nové kvalifikace vyhnat ze hřbitova kutily a nechat tuto práci na proškolených odbornících.

Plánuje se, že by kvalifikace stavitele podzemní hrobky byla zařazena i do nově chystaného středoškolského učebního oboru správce pohřebiště.

Promítač

Dříve promítač musel film na pásu širokém 35 mm nejprve přemotat na cívky. Dnes už nic nemotá. Místo klasických kotoučových promítaček stojí v promítací kabině 4K projektory, z nichž se promítají filmy v digitální podobě. Promítač přijde do práce, zkontroluje, zda jde připravený film z projektoru spustit, a když dorazí diváci, jen stiskne knoflík.

U malých kin se musí promítač postarat o chod celého biografu, zapnout topení, světla, otevřít sál a po promítání jej zase zavřít. Když už film běží, sleduje jej pražský promítač Martin spolu s diváky, někdy i ze sálu. "U projektoru sedět nemusím," tvrdí.

Na promítače stačí základní vzdělání, promítačský průkaz a uživatelská znalost počítače. Vše ostatní už na místě doučí kolegové. Řada promítačů má tuto profesi jako druhé zaměstnání. Pro Martina je to práce skoro na plný úvazek. Promítá obden často přes deset hodin. Má za to 80 korun na hodinu.

Arborista

Arborista pečuje o především o stromy, které rostou mimo les. "Staráme se o okrasné dřeviny od jejich výsadby až po chvíli, kdy se rozhodne o jejich pokácení. Zabýváme se i péčí o památné stromy," říká pražský arborista Pavel Wagner.

Název této profese v České republice existuje od roku 1996. "Poprvé jsme ho použili s kolegou Markem Ždiarským v naší diplomové práci. Převzali jsme ho z angličtiny, tady totiž toto povolání žádný název nemělo," doplňuje Wagner.

Arborista posuzuje, v jakém je strom stavu a jakou péči potřebuje, aby vydržel co nejdéle, prořezává větve, případně ho pokácí a posléze vysadí nový. "Děláme i fotodokumentaci a někdy instalujeme ptačí budky, to je ale spíš výjimečné," podotýká Pavel Wagner. Zvláštní specializací je arborista-stromolezec. Často pracuje ve výškách, riziko, že se zraní, je značné. Přesto je o toto povolání velký zájem. "Konkurence v oboru je dnes dost velká. Přibývá lidí, kteří arboristiku studují," dodává Wagner.

Arboristé pracují na objednávku, jejich služby využívají památkáři, zahradní architekti i soukromníci. Měsíčně arborista bere podle statistik zhruba 30 tisíc korun.

Vysekávač

Pracuje jako vysekávačka už třicet let a pořád ji to baví, nechtěla by dělat nic jiného. Pomocí speciálních nožů vysekává ze zpracované kůže jednotlivé díly, které se následně sešívají, a tak vznikají svršky bot. U Bati v Zlíně si jí váží za její zručnost, která je u téhle profese potřeba. Sám zakladatel firmy Tomáš Baťa nedal na vysekávače dopustit – tvrdil totiž, že je to jedna z hlavních činností u vstupu materiálu do výroby obuvi, a tak přímo ovlivňuje náklady.

"Když jsem se rozmýšlela, na jakou školu půjdu, byla mi tehdy inspirací moje starší sestra, která tento obor studovala," vzpomíná osmačtyřicetiletá žena, která nechce zveřejnit své jméno. S výučním listem pak nastoupila do slavné obuvnické firmy a pracuje tam dodnes. Je přesvědčena, že její práci zatím počítače nenahradí.

"Přírodní usně jsou každá různě velká, každá má jinou kvalitu, mají různé vady, a tak je potřeba s nimi manipulovat a vybírat, kde který dílec na usni vyseknete. Vybírám jen ty nejkvalitnější části. To by stroj nedokázal," dodává žena. Za svou práci podle statistiky bere jen kolem 14 tisíc korun.

Další málo známé, až tajemné profese

Komandující: Najdete ho u železnice. Je to člověk, který obsazuje na směny zaměstnance staniční služby a vlakových čet. Určuje jim také, kdo kdy půjde na dovolenou. K této profesi potřebujete střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru provoz, organizace a ekonomika dopravy. Průměrný plat je 25 tisíc měsíčně.

Pozlacovač: Může pracovat i se zlatem, ale taky nemusí. Pozlacovač je člověk, který většinou ručně dokončuje obrazové lišty a rámy, takže je lakuje nebo je jinak zdobí. Nejvhodnější přípravu pro toto povolání poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru rámař-pozlacovač. Bere většinou kolem 16 až 17 tisíc měsíčně.

Dealer: Nenechte se zmást. Dealer je vysoce kvalifikovaný pracovník, který se pohybuje na finančních trzích a pod palcem má složité obchody a obchodní operace. Takže například obchoduje na účet banky na mezibankovních trzích nebo navrhuje, jak bude banka se svěřenými penězi nakládat. Dealeři mají většinou titul magistra v oboru ekonomika a management. A za svou práci dostanou podle sledovaných statistik kolem 50 tisíc.

Tunelář: Když se řekne tunelář, jen málokdo si napoprvé vybaví člověka, který razí tunely, chodby, štoly pod zemí a pak je ještě pěkně zpevňuje ocelovými, dřevěnými nebo jinými výztužemi. Někdy je tak samostatný, že si předtím ještě pomůže nějakou trhavinou a na konci si vytěženou horninu naloží a odveze. Na tuto práci stačí střední vzdělání s výučním listem v oboru železobetonář. Odměna obvykle činí zhruba 20 tisíc korun měsíčně.

Piercér: Tak tady je to celkem jasné – aplikuje náušnice i spoustu dalších ozdob kamkoliv do kůže: do obočí, nosu, pupíku, těch variant je hodně. Lidé, kteří se touto profesí živí, mají většinou střední vzdělání s výučním listem v oboru zdravotnictví nebo kosmetika. V mzdových statistikách jejich měsíční výdělek není uveden, záleží na jejich šikovnosti a počtu zákazníků.

Prýmkař: Jeho světem jsou sítě, šňůry, nitě, stuhy. Prýmkař zajišťuje obsluhu strojů a zařízení pro jejich výrobu. Zároveň může mít na starosti obsluhu pletařských strojů. Pro tuto práci v galanterii je požadováno střední vzdělání s výučním listem v oboru výrobce textilií, textilní výroba nebo pletařské práce. Měsíční práce prýmkaře se cení na 17 tisíc korun.

Klíčník: Zajišťuje obsluhu bankovních sejfů a trezorů. A nejenom to. Ještě podává každý den hlášení o tom, kolik se ze sejfů vydalo a kolik cenností naopak přibylo a jaké jsou zásoby. Má samozřejmě v úschově klíče a jejich duplikáty. Kdo by chtěl být klíčníkem, měl by vystudovat střední školu v oboru finančnictví a bankovnictví a ukončit ji maturitou. Klíčníci mají za hlídání "pokladů" zhruba 22 tisíc korun měsíčně.

Prubíř: Prubíři ověřují pravost drahých kovů, samozřejmě i na prubířském kameni, což je vlastně hornina buližník. Jakost a pravost kovů se posuzuje i podle stop, jaké na tomto kameni zanechají. Prubíř také provádí speciální rozbory materiálů, které drahé kovy obsahují. Nejde o jednoduchou práci, musí to být člověk znalý odbornosti i jazyků. Může totiž zastupovat Puncovní úřad při jednáních v zahraničí. Chce to mít vysokou školu v oboru analytická chemie. Výdělek je kolem 40 tisíc korun měsíčně.

Písmák: Písmák seká písmo a ornamenty do kamene. Může to dělat ručně nebo strojem – žádaný nápis nebo obrazec třeba vyfrézuje. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru kameník, kamenické práce. Průměrně má 18 tisíc korun za měsíc.

Švenkr: Pracuje u filmu. Stará se o pohyby kamery, o to, aby bylo dobré světlo, aby záběry byly ostré. Zajímá ho prostě všechno přes obrazovou stránku filmu. Jeho nadřízeným je kameraman. Pokud byste o takové místo stáli, je dobré mít maturitu v oboru audiovizuální tvorba a výroba. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru fotograf, fotografické práce. Švenkr je docela dobře placený, vydělá si 35 tisíc měsíčně.

Rozmnožovač: Rozmnožuje, kopíruje, skenuje a tiskne všechny druhy písemných, technických a jiných předloh a výkresových dokumentací na kopírovacích zařízeních. A také umí o tyto stroje pečovat. Může vykonávat i jednoduché knihařské práce. Ideální je mu k takové práci výuční list nejlépe v oboru tiskař. Za svou práci dostane 15 až 16 tisíc korun měsíčně.

Kalič: Při téhle práci bývá horko. Kalič totiž ve speciálních pecích zpracovává dílce z oceli, neželezných kovů a jejich slitin. Postupuje podle technické dokumentace. Musí mít výuční list nejlépe v oboru úpravář kovů, aby ho na takovou práci vzali. Dobré je si udělat ještě osvědčení na obsluhu plynových zařízení a na vázání a zavěšování břemen. Může si pak totiž průměrnou mzdu 23 tisíc korun o pár stovek zvýšit.

Profese byly vybrány podle Národní soustavy povolání, www.nsp.cz



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.