Co je tedy podstatou zajištěného fondu?
Investor vloží své peníze do fondu, který mu zaručuje, že v případě růstu akciových indexů bude participovat na zisku a v případě poklesu, dostane zpět přesně to co vložil. Čili bude v nejhorším případě na nule. Svět ale velmi spolehlivě funguje na principu, že nic není zadarmo. Platí to i zde.
Nadace? A co drobný investor, není to spíše produkt pro něj?
Také. Je ale nutné pečlivě zvážit, jestli je toto skutečně nejlepší varianta i pro nejkonzervativnějšího z konzervativních. Letmo připomeňme, že zajištěn fond po tzv. upisovacím období investuje ve dvou proudech. Prvním je velmi konzervativní větší část, která zaručuje návratnost původní částky a je prakticky bezriziková. Jako příklad můžou sloužit zerobondy nejkvalitnějších emitentů. Druhou část pak představují opční pozice, který umožní participaci na růstu určitého indexu.
Někteří investoři mají tendenci volit tento produkt, protože se zdá být jednoduchý a bezpečný. Nemusí tomu tak ale úplně být. Fond je totiž napojen na některý z indexů, to znamená, že se jeho zisk odvíjí od jeho růstů a propadů. Jak si například chcete vybrat mezi garantovanými fondy, z nichž jeden je napojen na NASDAQ, a jiný by byl hypoteticky zase na PX-50 a vám ty slova ale vůbec nic neříkají? Také měna, na kterou je vázan, vám může způsobit škodu. I při 100% garanci můžete utrpět reálnou ztrátu, pokud jdou měny špatným směrem! Nezanedbatelný je i fakt, že garance platí pouze k určitému datu a ne po celou dobu investice, jak se někteří domnívají. A toto datum je vzdáleno např. 5 let. To všechno jsou otázky, které je nutné si před investicí položit.
Tak proč jsou nabízeny drobným investorům?
Ve vyspělých zemích tvoří investice do zajištěných fondů poměrně malou část z celkových investic v podílových fondech. V zemích, kde mají kapitálové trhy menší tradici, a Česká republika mezi ně bezpochyby patří, se správci zajištěných fondů snaží těžit i ze strachu a nevzdělanosti drobných investorů. Jak jsme si ukázali v předchozím odstavci i pro výběr fondu tohoto typu je nutné se nechat přivzdělat, nejlépe od kvalitního nezávislého profesionála. A pokud i po znalosti všech relevantních informací, bude mít investor pocit, že tento produkt splňuje jeho požadavky, není důvod, proč ho nekoupit.
Typickým budiž velmi konzervativní investor s neochotou se své investici věnovat a jeho hlavním heslem je: jakkoliv, ale beze ztrát. Problém, ale spočívá právě v neochotě přemýšlet, která v kombinaci s reklamou vytvoří platformu pro budoucí frustraci. Může být způsobeno nuceným dřívějším prodejem, kdy vznikne ztráta. Toto lze nejlépe demonstrovat na tzv. efektu těhotné dcery. I sebelepší rodinná investice může být třeba po dvou letech vystavena této těžké životní zkoušce a pak je třeba strojit svatbu, ber kde ber. Nebo i tím, že 100.000, které investujeme dnes a garantovaně dostaneme zpět, nebude mít za 5 let stejnou cenu a možná budeme se závistí pozorovat sousedy, kteří neexperimentovali, nechali si termínovaný vklad a mají svá jistá 3 % ročně tj, cca +15.000. To nás nepotěší a budeme se cítit opět napáleně. Na druhou stranu je nutné podotknout, že některé fondy zajišťují určitý minimální výnos v jakémkoliv případě. Zůstává tady ovšem měnové riziko, o jehož nebezpečí se také málo mluví.
Portfóliomanažeři cítí obrovské množství peněz, které nečinně leží v českých bankách a které se dříve nebo později začne přelévat do podílových fondů. A nutno podotknout, že zajištěné fondy představují pro jejich správce dobrý byznys, především kvůli snadné údržbě.
A navíc dnešní doba, kdy se po jistotách ohlíží skoro každý investor, významně nahrává prodejním tlakům okolo zajištěných fondů.
Tak co s tím?
Už jsem naznačil, že výběr zajištěného fondu by měl provádět profesionál, který vysvětlí investorovi všechna úskalí a případná rizika. V žádném případě neinvestujte na doporučení slečen u bankovní přepážky, nebo dokonce příbuzných či přátel amatérů. Pro ty, kteří se ale rozhodnou alespoň trochu se přivzdělat, nabízím malý myšlenkový experiment za použití matematiky ZŠ.
Pokud máme těch již zmíněných 100.000 Kč a hledáme jednoduchou alternativu vůči garantovanému fondu, zkusme si i my rozdělit tyto prostředky na dvě části.
Zkusme například cca 80.000 zainvestovat do fondu peněžního trhu a předpokládejme roční zhodnocení cca 4,5% p.a. Vycházíme z toho, že kvalitní fond peněžního trhu by měl alespoň mírně přesahovat inflaci, tedy při současné míře inflace cca 4%. I po odečtení 1% poplatku jsme za pět let prakticky na 99.000. Nemluvě o tom, že si jako korunový investor volíme korunový fond peněžního trhu a eliminujeme měnové riziko, ale není nutbné zabíhat do podrobností. Do čeho ale investovat zbylých 20.000? Nutno podotknout, že nikdo netuší, který investiční nástroj bude na horizontu 5ti let nejvýkonnější. Nikdo. Ale smyslem “experimentu“ nebylo najít nejvýkonnější variantu, ale ukázat si, že pro konzervativního investora existují i jiné možnosti jak si zaručit původních 100% částky.
K využití zbylých prostředků opět poslouží profesionál. Pokud chceme skutečně jen kopírovat index, který nám svým složením vyhovuje, existuje zde řada pasivních fondů s nízkými náklady a nic nám nebude bránit v tom plně participovat na jeho růstu. Nebo si můžeme zvolit aktivně řízený fond, sektory,obory, trendy… Samozřejmě budeme se podílet i na propadu, ale to musíme de facto i u zajištěného fondu. A to by v tom byl čert, abychom po pěti letech měli méně než onu tisícikorunu, která nám vrátí našich 100.000. V tom případě sice budeme koukat trochu kysele, ale to co jsme původně požadovali, tj. našich 100.000 Kč, máme zase zpět. A ruku na srdce, aby třeba nějaký index ztrácel konzistentně během 5ti let 95%, tomu by se dalo říct opravdová smůla. Nutno ovšem přiznat, že stát se to může.
Pokud byste se oněch 20.000 Kč rozhodli investovat do specializovaného fondu, nebo konkrétní akcie, tak vás ona 95% ztráta skutečně může potkat a o absolutní ztrátě prostředků v akciích ví jen málokdo víc, než drobný český akcionář 90tých let. Jedna se jen o ukázku a možných kombinací je nespočet. Kvalitní finanční poradce nám může např. pomoci s alokací “bezpečné“ části portfólia do mírně rizikovějších, ale na pětileté periodě stále poměrně bezpečných, fondů investujících do nejkvalitnějších dluhopisů atd.
O možnosti investovat rizikovou část naší investice (oněch zmíněných 20 000 Kč) do opcí na určitý akciový index, přesně jak to dělají zajištěné fondy, a zvýšit tak výrazně možnost výnosu se zmíním příště.
Ale proč se s tím dělat, když je tady ten fond?
Ano, pokud by celý experiment měl být pouze na truc konstruktérům zajištěných fondů, bylo by to skutečně trochu nesmyslné a dětinské. Musí proto existovat nějaké konkrétní důvody, proč se přivzdělávat a trávit čas s poradci místo na fotbale.
1/ Zisk – zmiňoval jsem se o tom, že za všechno se platí. Zajištěné fondy si za tuto jistotu nechávají zaplatit. Buďto tím, že nabídnou pouze částečnou participaci na růstu indexu, např. při participaci 60%, pokud index vyroste o 100%, podílník vydělá 60%. Jinou možností je, že není nastavena míra participace, ale strop, to znamená, že po jeho dosažení se už na růstu podílník nepodílí. Jeho peníze tedy v tu chvíli pracují pro někoho jiného. Existuje řada konstrukcí a není zde účelem je všechny objasnit, faktem je pouze, že za garanci se výrazně platí. Není zde prostor a není ani účelem srovnávat výkonost zajištěných fondů s jinými nástroji, je pouze nutné zdůraznit specifickou cenu produktu.
2/ Likvidita – i když promýšlíme investici skutečně důkladně, nikdo nikdy neví, jestli nakonec opravdu nebude potřebovat své peníze dříve. A u zajištěného fondu jsou složky provázany a prodej může být při špatném vývoji velmi bolestivý. Garance totiž platí jeden jediný den,předem stanovený! U vlastního pseudozajištěného portfólia zde máte vždycky možnost ukrajovat postupně z nerizikové části portfólia a ponechat rizikovou pozici co nejdéle pro vymazání ztrát, třeba i o rok či dva déle. Toto je zároveň největší výhoda rozdělené investice.
Tento článek si neklade za účel zpochybnit zajištěné fondy. Mají svůj smysl i své investory, kteří je potřebují. Ani jejich výkonost si zde netroufnu předpovídat. Myšlenkou tohoto článku by mělo být, že dříve než se vrhnout do investování, je dobré se na okamžik zastavit a ujasnit si základní pravidla pro každý produkt a snažit se dozvědět co nejvíce. Rozhodně je dobré, pokud se nad svojí investicí důkladně zamyslíme, pokud možno ne sami, a zkusíme zjistit, jestli je tento produkt pro nás skutečně to nejvhodnější. Což ale platí pro investice obecně.
Jaký je Váš názor? Připadá Vám investice do garantovaného fondu jako vhodná cesta, jak zhodnotit své finance?
