Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajištěné fondy: vyplatí se?

aktualizováno 
Zajištěné fondy se u nás v současnosti těší veliké oblibě investorů. Již samotný název vyvolává u většiny lidí představu, že pokud si jej pro svou investici vyberete, nemůžete prodělat. Možná se však najdou i takoví, kteří za tímto produktem budou hledat opět nějakou past na důvěřivé. Kde je pravda? Ve skutečnosti někde uprostřed.

Zajištěné fondy tvoří osobitou skupinu fondů, které, na rozdíl od ostatních typů fondů garantují investorovi již při nákupu podílových listů minimální zhodnocení, nebo alespoň (a to ve většině případů) navrácení investované částky. Každý méně zkušený investor, kterému jde především o to, aby na své investici netratil (takových je dnes v ČR drtivá většina) nadšeně uvítá možnost vydělat a nepodstupovat při tom žádné riziko. Je to vskutku lákavá představa.

Zkušenější investor si ale nejspíš řekne, že nic není zadarmo a bez toho, aby se vystavil alespoň minimálnímu riziku přece nemůže dosahovat zajímavých výnosů. Samotná existence zajištěných fondů sice není žádný podvod a jelikož jsou nabízeny převážně seriózními a důvěryhodnými společnostmi, investor si může být jist, že o své peníze nepřijde nějakým pochybným způsobem. Pokud společnost garantuje určitý minimální výnos, může počítat i s ním.

Právě výnosy zajištěných fondů jsou ale trochu problém. Investiční společnost sice nabízí klientům možnost „podílet se na vývoji akciových trhů, nebo akciových indexů“, tato participace na výnosech akcií je však buď jen částečná (např. 70 %), nebo má fond jednoduše určený strop, přes který se jeho výnosy nedostanou (maximální výnos např. 65 %). Některé fondy jsou zase stavěny takovým způsobem, že i v případě příznivého vývoje cen akcií, které je však doprovázeno velkou volatilitou (výkyvy výkonnosti), se může investor dočkat jen minimálního zhodnocení (to platí zejména u fondů, které svou výkonnost počítají jako průměr hodnot indexu v určitých časových obdobích).

V konečném důsledku se tak může velmi lehko stát, že klient na konci období obdrží jen minimální garantované zhodnocení, které dosahuje pouze úrovně fondů peněžního trhu, nebo termínovaných vkladů, což určitě není mnoho. Když si k tomu připočteme možné vstupní a výstupní poplatky, které v některých případech nejsou nejnižší, dostaneme se na nulu.

Další velmi důležitou vlastností zajištěných fondů, která omezuje jejich využití drobnými investory, je skutečnost, že tyto fondy jsou vzhledem ke své konstrukci, a nutnosti zajistit alespoň minimální návratnost, zkonstruovány na předem stanovenou dobu. Prvním problémem, který s tím souvisí, je, že tato doba splatnosti není krátká a pohybuje se v rozmezí 4 až 6 let. To je poměrně dlouhý investiční horizont a nabízené výnosy s ním příliš nekorespondují.

Dalším negativem souvisejícím s dobou trvání fondů je ztráta garance při předčasném

Výběr fondu se konečně zjednoduší. Čtěte ZDE.

prodeji podílových listů. Pokud tedy bude momentální výkonnost fondu záporná, skončí naše investice ve ztrátě. Většina společností si navíc při předčasném ukončení investice účtuje nemalé poplatky, které v konečném důsledku ještě více prohloubí naši ztrátu, které jsme se investováním do zajištěného fondu chtěli tolik vyhnout.

Každý investor, uvažující o investici s přiměřeným rizikem, by se měl rozmyslet, jestli nakonec nebude výhodnější sestavit si vlastní dostatečně diverzifikované portfolio sestávající z větší části z fondů s nízkou mírou rizika, ale s možností kdykoli mít k prostředkům přístup. Garantované fondy ve své podstatě nejsou špatným produktem, před investicí do nich je ale dobré zvážit, jestli jsou podmínky, které je třeba dodržet, pro nás jako investora vyhovující.

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.