"I když jsem dlouholetý kritik poplatkové politiky bank, nejsem zastáncem legislativních úprav jejich cenové politiky. To podle mě není správná cesta a může se nakonec obrátit proti klientům," říká Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com.
"Pokud by se podařilo dosáhnout zákazu těchto poplatků v České republice, předpokládám, že tyto náklady budou velmi pravděpodobně rozpuštěny do jiných, méně sporných položek, které v souvislosti s úvěrem platíme," dodává právnička Martina Vernerová, vedoucí spotřebitelské poradny dTest.
Shodný názor má i právník Miroslav Huml ze sdružení na ochranu spotřebitelů Spotřebitel.net.
Měsíčně za správu úvěru od 40 do 200 korun
Většina bank se k verdiktu německého Spolkového soudního dvora vyjadřovat nechce, některé se s ním teprve detailněji seznamují. "Toto rozhodnutí není závazné pro subjekty v České republice," míní Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.
"Věříme především v samoregulaci trhu, jakákoliv opatření v jakékoliv evropské zemi především omezují konkurenci, což v důsledku zaplatí klient. Naše poplatky neskrýváme do úrokové sazby, máme je transparentně určené, poplatek za vedení účtu v naší bance činí 99 korun měsíčně a je započítán do RPSN," poznamenává Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
Nepřehledněte |
V Česku si tyto poplatky účtují například Česká spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank, Raiffeisenbank či LBBW Bank, a to v rozpětí od 40 do 200 korun. Komerční banka má cenovou politiku dvojí. Některé typy spotřebitelských úvěrů podmiňuje založením úvěrového účtu, za který si účtuje v rozpětí od 50 do 150 korun měsíčně. U dvou typů půjček má úvěrový účet zdarma. V těchto případech si pak náklady související s úvěrem započte do úrokové sazby.
Podle vyjádření bank je vedení úvěrových účtů pro klienty užitečné. Díky tomu lze přehledně sledovat, kolik splátek již klient splatil a kolik zbývá. Banka pak může snadno ohlídat, zda má potíže se splácením. Poplatky za správu úvěru ovšem dokážou prodražit půjčku až o tisíce.
| Měsíční poplatek | 40 | 100 | 150 | 200 |
|---|---|---|---|---|
| Celkem za dva roky | 960 | 2 400 | 3 600 | 4 800 |
| Celkem za pět let | 2 400 | 6 000 | 9 000 | 12 000 |
| Celkem za sedm let | 3 360 | 8 400 | 12 600 | 16 800 |
| Poznámka: propočty v Kč za 24, 60 a 84 měsíců | ||||
Některé banky, jako třeba mBank, Fio či Poštovní banka jdou jinou cestou. "Poplatky za vedení účtu - ani úvěrového si neúčtujeme v žádném z úvěrových produktů," říká Vendula Žaloudíková z Fio banky. "Odměnou pro banku je úrok, který klient za půjčené peníze platí bance. Nevidíme tedy důvod, proč účtovat klientům jakékoliv další poplatky spojené s vedením a správou úvěru," dodává Ivana Buriánková, mluvčí mBank.
V úvěrech se stále nevyzná 46 procent české populace
A co by mohlo banky přimět, aby poplatky za správu úvěru zrušily nebo alespoň výrazně zlevnily? "Podle mého názoru jedině tlak konkurence a sebevědomý a náročný klient. Jinak se můžeme postavit na hlavu, měnit zákony, zdaňovat banky, ale ve výsledku do odnesou zase jen klienti. Banky to na sobě logicky nenechají," říká Patrik Nacher.
Finanční gramotnostPořadí zemí: Japonsko, Indie, Korea, Holandsko, USA, Belgie, Polsko, Španělsko, Rumunsko, Česká republika, Mexiko, Slovenská republika |
Češi však příliš náročnými a sebevědomými klienty zatím moc nejsou, protože celkem 79 procent populace má špatné nebo jen základní finanční znalosti a v úvěrech se nevyzná 46 procent lidí. Potvrdil to aktuální průzkum ING Pojišťovny, který proběhl ve dvanácti zemích na třech kontinentech. V porovnání s Japonci či Indy je v tuzemsku finanční vzdělanost podprůměrná a z Evropanů předčí Čechy například i Poláci a Rumuni.
České banky z toho patřičně těží. Loni vybraly na bankovních poplatcích přes 38 miliard korun, což je o 1,5 miliardy více, než tomu bylo v roce 2009. "Troufám si tvrdit, že ještě letos půjde výběr poplatků v absolutních číslech nahoru, odhadoval bych to někde kolem hranice 39 miliard korun, což může být nový rekord," uzavírá Patrik Nacher.
