Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zákazy v práci se už nenosí, teď je doba sledování

aktualizováno 
Pozor na to, co na internetu v kanceláři hledáte. To, co lidé dělají na pracovních počítačích, monitorují čtyři z pěti firem v Česku. O monitorování vás zaměstnavatel nemusí předem informovat.
Když  v práci surfujete po internetu, vaše počínání může zaznamenávat monitorovací systém. Ilustrační snímek

Když v práci surfujete po internetu, vaše počínání může zaznamenávat monitorovací systém. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

"Nejprve zkontroluji pracovní poštu, pak ještě soukromý e-mail. Jen na pár minut se mrknu, co je nového na Facebooku a nesmím zapomenout zasít obilí ve hře Farmville. A potom už se opravdu pustím do práce...," říkáte si možná i vy s příchodem do práce. 

Zatímco surfujete na internetu, ve vašem pracovním počítači se veškeré "klikání" zaznamenává do speciálního monitorovacího systému. Místo plošného odříznutí zaměstnanců od internetu volí teď podniky nově spíš cestu kvalifikované analýzy.

Monitoring jako důvod pro výpověď

"Je to posun od střelby naslepo k uvědomělému rozhodování. Navíc striktní zákaz internetu ve firmách se ukázal jako kontraproduktivní," říkají prodejci monitorovacích systémů. Zájem o jejich výrobky je velký - 80 procent tuzemských firem své počítače nějakým způsobem kontroluje.

Zjistit, zda některý zaměstnanec "selhává", je tak velmi jednoduché. Pokud vyjde najevo, že věnoval neúměrné množství času mimopracovním aktivitám a kvůli tomu nedokázal řádně a včas splnit své úkoly, může ho čekat postih či dokonce výpověď. Monitoring pak může posloužit i při soudních sporech o neplatnost výpovědi."

Pracovníci umí promrhat i několik hodin

Podle společnosti truconneXion, která nabízí monitorovací systémy, se pracovní čas nejčastěji zneužívá vyřizováním soukromých e-mailů, na druhém místě je Facebook a další sociální sítě, pak on-line nákupy, Skype, stahování multimédií a hraní her.

Fakta

Pracovní čas se nejčastěji zneužívá:

  • soukromými e-maily
  • sociálními sítěmi
  • on-line nákupy
  • Skypem
  • stahováním multimédií
  • hraním her.

"Pokud firma nemonitoruje přístup například na Facebook, server Lidé.cz či on-line hru Divoké kmeny, dochází k postupnému nárůstu zneužívání pracovního času od původně neškodných pěti minut denně až na několik hodin. Tyto webové služby jsou stavěny tak, aby uživatele udržely a zároveň je nutily k čím dál intenzivnějšímu používání," říká Karel Doležal ze společnosti Ryant, která má své monitorovací nástroje v několika stovkách firem a státních úřadů.

Zaměstnavatelům doporučuje, aby nežádoucí aktivity byly povoleny, ale zaznamenávány. "Možná ještě lepší je využít služby, která zajistí komplexní monitoring všech aktivit na počítačích zaměstnanců, nejen přístupů na internet. Ukáže se, jak celkově pracují," říká Karel Doležal. Podle něho takzvaný blacklist - tedy zákaz přístupu na webové stránky - je v praxi nefunkční. "Pokud zaměstnanci opravdu chtějí, dříve či později se jej naučí obcházet."

Monitoring pomáhá odhalovat rezervy

Firmy, které celoplošně blokují přístup na vybrané servery, nejčastěji na sociální sítě, jsou většinou z oblasti finančnictví. "V bankovnictví je blokování webů běžnou praxí. Při restrikcích je však nutné zohledňovat pracovní zařazení a náplň jednotlivce nebo skupiny. Těžko omezovat přístup na Facebook pracovníkům marketingu, kteří mají zvelebování firemního profilu v popisu práce," říká Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Může se hodit

Najděte si novou práci na jobDNES.cz. Dnes přes 17 tisíc žhavých pracovních nabídek.

Při kontrole zaměstnanců ale nejde jen o to "načapat je" a pak vyhodit. Navíc monitoring není tajný, firmy o něm pracovníky často informují. Monitorovací systémy primárně plní roli podpůrného zdroje informací pro manažerské rozhodování. "Jejich hlavním cílem je obecně hledání rezerv, a to nejen v oblasti personální, ale i ohledně využití licencí a počítačové bezpečnosti," doplňuje Karel Doležal.

A přidává čísla: ze 400 tisíc počítačů, které jeho firma monitorovala nebo to ještě dělá, vychází, že jeden pracovník využívá internet v práci 43 minut denně. "Skutečná potřeba pracovního přístupu na internet je ale průměrně jen 12 minut denně," doplňuje Doležal.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Vojtěch Lanna mladší
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění

Vojtěch Lanna mladší byl synem takzvaného vltavského admirála. A byť byl jeho otec mimořádně schopný podnikatel, rozhodně nestál v jeho stínu. Rodinné firmy...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.