Z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který společnost zveřejnila na začátku dubna, vyplývá, že lidé jsou s českým základním a středním školstvím spíše spokojení.
Spokojenost vyjádřilo 59 procent z celkových 1076 dotázaných, nespokojenost 22 procent respondentů. Celkem 19 procent lidí nedokázalo svůj názor projevit. Je pochopitelné, že podíl lidí, kteří se o vzdělávání nezajímají, roste s rostoucím věkem. Ve věkové kategorii nad 45 let nezastává žádný názor plných 30 procent dotázaných.
Pro reformu jsou studenti, lidé ne
Ačkoli z úst českých politiků slýcháme o potřebě reformy středního a vysokého školství téměř denně, jejich názor laická veřejnost nesdílí.
Pro reformu se vyjádřilo pouze 36 procent respondentů, přičemž vnímání potřeby reforem se nelišilo v závislosti na věku, vzdělání ani politické příslušnosti. Výrazně vyšší potřebu reforem pociťují pouze studenti, z nich by ji uvítala celá polovina.
S víceletými gymnázii většina lidí souhlasí
Výzkum také ukázal, že záměr ministerstva školství zvýšit podíl gymnazistů mezi středoškolskými studenty dosud nezískal v české veřejnosti podporu. Uvítalo by to pouze osm procent respondentů, přičemž pro zvýšení podílu žáků v učilištích se vyjádřilo 18 procent lidí. Nejvíce lidí (celkem 35 procent) by nechalo rozložení středoškoláků do jednotlivých typů škol beze změn.
Poměrně jednotná je česká veřejnost i v názoru na další kontroverzní otázku české vzdělávací politiky zachování víceletých gymnázií. S jejich zachováním souhlasí 61 procent respondentů, přičemž mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním s tím souhlasí dokonce 83 procent.
Na základce vychovávat, na střední motivovat
Součástí výzkumu byly také otázky věnované hlavním cílům vzdělávání na základní škole a v maturitním a nematuritním středoškolském studiu. Základní škola má podle názoru účastníků výzkumu zejména předávat morální hodnoty a vědomosti a informace.
Špatnou zprávou pro současnou kurikulární reformu je, že rozvíjení obecných dovedností považuje za nejdůležitější pouze 16 procent lidí. Nepříliš důležitá je podle názoru respondentů také motivační funkce základní školy. Naopak důležitá je až ve vztahu k maturitnímu středoškolskému studiu. U tohoto typu škol je podle účastníků výzkumu nejdůležitější motivovat k dalšímu vzdělávání, předávat vědomosti a informace a rozvíjet obecné dovednosti.
Jen 14 procent dotázaných chápe střední maturitní studium především jako přípravu pro pracovní trh. To je naopak úloha nematuritního studia, které má kromě toho rozvíjet i obecné dovednosti. Důraz na výchovu na základní škole a motivaci k dalšímu studiu ve středním maturitním studiu je ve zvýšené míře patrný u lidí s vysokoškolským vzděláním.
