Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Nový zákon o mediaci má zjednodušit mimosoudní vyřizování sporů

Nový zákon o mediaci má zjednodušit mimosoudní vyřizování sporů | foto: Petr Topič, MAFRA

Zákon o mediaci přinese nové možnosti řešení sporů

  • 0
Dne 29.5.2012 podepsal prezident České republiky nový zákon o mediaci (č. 202/2012 Sb.), který má přinést možnost formalizovaného smírčího řešení sporů.

Zákonná úprava mediace v českém právním řádu dosud absentovala. To neznamená, že by mediace nebyla v České republice snad provozována nebo byla dokonce ilegální, pouze chyběla její regulace, což přinášelo mnohé otázky co do povinností mediátora, účinků mediace, důvěrnosti mediačního procesu a jeho dalších charakteristik. Tuto mezeru by měl schválený zákon o mediaci od okamžiku své účinnosti (1.9.2012) zaplnit.

Mediace jako alternativní způsob řešení sporů

Mediace představuje moderní alternativní způsob řešení sporů, jehož obliba neustále stoupá, a to jak v České republice, tak v západních zemích, kde je mnohdy využívána jako hlavní prostředek hledání smíru v rámci obchodních, ale i rodinných vztahů. Mediace je, zjednodušeně řečeno, proces, při kterém se nezávislá a nestranná osoba (mediátor) snaží přivést znesvářené strany k dohodě ohledně řešení sporu/problému, který mezi nimi vyvstal. Zákon mediací nazývá "postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými [...] tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody."

Výhodou mediace je především rychlost

Mezi hlavní přednosti mediace patří především skutečnost, že na rozdíl od soudního či rozhodčího řízení je výsledek sporu v rukou stran a výsledná dohoda je projevem jejich společné vůle a odpovědnosti. Nedochází tak k obrázku, který tak dobře známe ze soudních či arbitrážních síní, kdy jedna ze stran (a mnohdy i obě) odchází vždy nespokojena. Mediace je také zpravidla mnohem rychlejší a neformálnější než řízení soudní i rozhodčí. Osoba nezávislého mediátora, jakožto určitého prostředníka, umožňuje ztlumit vášně a navázat komunikaci často i tam, kde strany samy již mezi sebou nedovedou vést racionální diskusi, ať již jde o spor obchodní či rodinný; zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že dohody stran je v mediaci možné dosáhnout až v 75 % případů. Ideální průběh mediace vypadá tak, že strany uzavřou s mediátorem smlouvu o provedení mediace, na jejímž základě se uskuteční dle potřeby jedno či více jednání stran mediace a mediátora, jehož výsledkem je uzavření smíru v podobě mediační dohody. Takto počátek a (ideální) konec mediace vymezuje i přijatý zákon.

Mediátoři budou povinni složit zkoušky

Přijatý zákon neupravuje výkon a účinky jakékoliv mediace, nýbrž poskytuje institucionální rámec pouze mediaci poskytované tzv. zapsanými mediátory. To jsou osoby zapsané na seznamu mediátorů vedeném Ministerstvem spravedlnosti, které, vedle obvyklého požadavku bezúhonnosti a vysokoškolského vzdělání, musí složit zkoušku mediátora. K provádění mediace v rodinných věcech bude třeba vedle obecné mediační zkoušky ještě složení zvláštní zkoušky z rodinné mediace. Mediační zkoušky zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti; pro advokáty, kteří se chtějí stát mediátory, pak Česká advokátní komora. Požadavek zkoušky, jejímž obsahem je ověření odborných znalostí z oblasti mediace a souvisejících oborů, včetně příslušné právní úpravy, by měl zajistit náležitou úroveň služeb poskytovaných zapsanými mediátory. K té by měl přispět i dohled ze strany Ministerstva spravedlnosti, respektive České advokátní komory, a přísné sankce stanovené za porušení mediátorových povinností.

Zahájení mediace staví běh promlčecích lhůt

Mezi výhody mediace poskytované zapsanými mediátory by vedle zmíněné garance kvality úrovně vedení mediačního procesu ze strany mediátora měla patřit i skutečnost, že zahájení takové mediace bude mít za následek stavění běhu promlčecích lhůt, což jsou účinky, které neregulovaná mediace nemá a mít nemůže. To samé platí o zjednodušených pravidlech pro doručování mezi subjekty mediace včetně zákonné fikce doručení, kterých subjekty neregulované mediace využít nemohou a nemohou si takovou úpravu mezi sebou ani účinně sjednat. Samozřejmostí je podrobná a přísná úprava povinnosti mlčenlivosti a dalších povinností mediátora v průběhu mediace. Mediace prováděná zapsanými mediátory by měla v neposlední řadě přispět i k odbřemenění soudů, kterým nový zákon dává pravomoc nařídit účastníkům řízení setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin. Zákon upravuje i některé otázky postavení mediátora z jiného státu EU a účinků mediace prováděné v jiné zemi EU, čímž, mimo jiné, implementuje i příslušnou unijní směrnici o mediaci (Směrnice EP a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech).

Jsme přesvědčeni, že přijatý zákon by mohl vést ke zvýšení povědomí (nejen) podnikatelské veřejnosti o možnosti využití mediace jakožto efektivního způsobu řešení, který je flexibilní, rychlý a levný. Zároveň by nový zákonný rámec měl poskytnout dostatečné záruky, že mediace bude probíhat transparentním způsobem s jasně stanovenými účinky a budou ji vést osoby k tomu kompetentní.