Přestože diskuse o kvalitě nově přijatého zákoníku práce neutichají, už teď je jisté, že vstoupí v účinnost prvním dnem příštího roku. Změny se dotknou každého. Podpisem pracovní smlouvy se zaměstnavatel i zaměstnanec zavazují, že budou dodržovat ustanovení zákoníku práce. Měli by se tedy s předstihem seznámit s jeho změnami. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.
Změny u výpovědi
Přepracovaný zákoník zaměstnavateli nijak neusnadňuje možnost dát zaměstnanci jednostrannou výpověď. Propustit zaměstnance lze jen za splnění stejných podmínek jako podle zákona dosavadního. Nově je však vymezena výpověď ze zdravotních důvodů, kdy zaměstnanci náleží odstupné.
Současný zákoník práce stanoví případy, kdy zaměstnavatel musí při výpovědi pomáhat pracovníkovi s hledáním nového místa. Pokud ze zdravotních důvodů propustí osamělého rodiče, který pečuje o dítě mladší patnácti let, pracovní poměr skončí až po nalezení nového vhodného zaměstnání. S takovou úpravou nový zákoník práce už nepočítá. Od 1. ledna také ubude zaměstnavateli povinnost pokusit se zaměstnanci před výpovědí nabídnout jiné vhodné místo v rámci své firmy.
Zákaz brigád, či ochrana?
Kritici nového zákoníku práce, který má platit od 1. ledna 2007, namítají, že jen prohlubuje tendenci „chránit“ zaměstnance i tam, kde jim to spíše škodí. Jako příklad změny k horšímu uvádí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl ustanovení, které mění podmínky zaměstnávání mladistvých. Lidé mladší osmnácti let nebudou moci pracovat více než šest hodin denně a třicet hodin týdně, a to ani ve více zaměstnáních dohromady. Student střední školy, který by si chtěl na letní prázdniny sjednat plnohodnotnou celodenní brigádu, má být tímto ustanovením chráněn před přílišnou pracovní zátěží. Podle kritiků však může být ve skutečnosti „chráněn“ především před dostatečným výdělkem, ale i před možností brigádu vůbec získat. „Jde o faktický zákaz brigád pro zaměstnance mladší osmnácti let, středoškoláky a učně,“ domnívá se Jaroslav Míl.
Zaměstnavatel, který potřebuje pomocníka na celou pracovní dobu, dá podle takového názoru raději přednost osobě starší osmnácti let, než aby musel zaměstnávat více mladších studentů, kteří by celou pracovní dobu pokryli. Každý takový zaměstnanec s sebou totiž přináší novou administrativní zátěž a finanční náklady. Ministerstvo se hájí tím, že schopný manažer dokáže i takový způsob práce zorganizovat.
Tento spor vyřeší až čas, nápovědou však může být situace dnešních patnáctiletých, pro které takové omezení platí už v současnosti. „Zřejmě tady není moc schopných manažerů,“ zamýšlí se patnáctiletý gymnazista Jakub. „Sháněl jsem na léto brigádu, ale všude mi řekli, ať přijdu za rok.“
Konta pracovní doby
Změnou v úpravě pracovní doby, která naopak znamená uvolnění zkostnatělých předpisů, je zavedení takzvaných kont pracovní doby. Dnes zaměstnanci musí přesně dodržovat stálé rozvržení pracovní doby i v obdobích, kdy je práce nedostatek, nebo naopak příliš. Konto pracovní doby každého zaměstnance má zaměstnavateli umožnit pružně reagovat na konkrétní počet zakázek a tím i měnící se potřebu práce.
„Jedná se o způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby,“ vysvětluje Eva Šimečková z katedry občanského a pracovního práva olomoucké právnické fakulty. „Bude-li mít firma například v březnu a dubnu větší zakázku, zaměstnanci mohou pracovat více než stanovených osm hodin denně, ale maximálně dvanáct hodin,“ popisuje. Během jednoho roku si pak pracovníci nahradí překročený počet odpracovaných hodin čerpáním volna. Mzda jim přitom bude vyplácena stále stejná. Pokud si nestihnou do jednoho roku náhradní volno vybrat, dostanou rozdíl od firmy doplacený.
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
