Myslíte, že zákon o zaměstnanosti donutí nezaměstnané pracovat? Jak?
(Konrád Stein, Plzeň)
Bohužel, kdo pracovat nechce, toho nedonutí ani sebelepší zákon. Ale troufám si říct, že zákon o zaměstnanosti výrazně omezí zneužívání dávek. A to účinnějším kontrolním mechanismem - rozšířením pravomocí kontrolních orgánů a novou koncepcí správního trestání. Zákon nově umožňuje kontrolovat i osoby, kterým úřady práce poskytují služby podle zákona o zaměstnanosti - například zprostředkování zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikace nebo poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a podobně.
Proč má po dvou letech dočasných pracovních smluv následovat minimálně půlroční přestávka? Myslíte, že to donutí zaměstnavatele se mnou uzavřít smlouvu na dobu neurčitou?
(Ludmila Zelenková, prodavačka, Praha)
Kdo čekal u Amerických akciích na úvod roku nákupní horečku, ten musel být poněkud zklamán. Proč?
Účetní, grafici, to jsou profese, které je možné vykonávat i z domova. Jaké jsou výhody?
Falešné značkové oblečení známe z razií obchodní inspekce na tržištích. Ale jak vypadají falešná vína nebo falešné uzeniny? A kde se berou?
V případě nové právní úpravy pracovních poměrů na dobu určitou nejde o jejich úplný zákaz. Jde o to, aby nebyly uzavírány opakovaně, pokud pro to není racionální důvod. Respektive pokud tento důvod spočívá jen ve snaze zaměstnavatele udržovat zaměstnance v nejistotě, zda jeho pracovní poměr bude dále prodloužen. Otázka proto nemůže znít: „Donutí to, nebo nedonutí zaměstnavatele k uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou?“ Doba dvou let a šestiměsíční „přestávka“ byly výsledkem kompromisu mezi požadavky zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců při jednání o návrhu zákona. Pokud zaměstnavatel tento princip nerespektuje a po uplynutí dvou let i nadále uzavírá se zaměstnancem pracovní poměry na dobu určitou, má zaměstnanec možnost mu oznámit, že trvá na smlouvě na dobu neurčitou. Když s tím zaměstnavatel nebude souhlasit, může o dalším řetězení rozhodnout jedině soud. Platí totiž, že tímto oznámením se pracovní poměr stane pracovním poměrem na dobu neurčitou.
V rámci boje proti švarcsystému jste pěkně zavařili drobným živnostníkům! Jsem instalatér a pracuji i pro různé stavební firmy. Jenže teď to prý nepůjde, protože nezaměstnávám další lidi. Chcete tak zlikvidovat drobné podnikatele?
(podnikatel z Liberce)
Cílem § 13 zákona o zaměstnanosti rozhodně není bránit drobnému a střednímu podnikání. Pokud na základě živnostenského oprávnění pracujete jako instalatér i pro různé stavební firmy a je to na základě obchodně závazkového vztahu, potom svou činnost těmto firmám také fakturujete. Vykonáváte ji tedy vlastním jménem, na svou odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Takový postup nebude v žádném případě posuzován jako švarcsystém.
Je pravda, že organizace nezaměstnávající osobu se zdravotním omezením odvedou již nikoliv jedenapůlnásobek průměrné mzdy, ale více? Kolik a proč tomu tak je?
(Libor Vašíček, Hradec Králové)
Zaměstnavatelé, kteří nezaměstnají osobu se zdravotním postižením, odvedou do státního rozpočtu od roku 2005 dvouapůlnásobek průměrné mzdy. Toto zvýšení odsouhlasila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Důvodem byla snaha o snížení rozdílu mezi skutečnými náklady na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a výší odvodu do státního rozpočtu.
Dosud jsem si přivydělával na dohodu o provedení práce přes pracovní agentury. Ale nemám při studiu čas hledat, kde je jaká brigáda. Proč agentury byly znevýhodněny, že nemohou uzavírat dohody o provedení práce?
(Radek Košíř, student, Praha)
Nový zákon o zaměstnanosti naopak zvýhodňuje agentury práce tím, že umožňuje zapůjčovat i zaměstnance na základě dohody o pracovní činnosti.
Do účinnosti nového zákona o zaměstnanosti totiž mohl zaměstnavatel - a tedy i agentura zprostředkovávající práci - dočasně zapůjčovat pouze ty zaměstnance, které zaměstnával v pracovním poměru.
Protože zapůjčoval zaměstnance na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, dopouštěl se tím porušení zákoníku práce.
Je pravda, že brigádníci mají například brát mzdu stejnou jako ostatní zaměstnanci a mají nárok na stravenky? Za jakých podmínek tomu tak je?
(Světlana Balážová, matka na mateřské, Havířov)
Pracovněprávní předpisy pojem brigádníci neznají. Pokud jde však o zaměstnance pracující na dobu určitou nebo o zaměstnance, kteří pracují na zkrácený úvazek, vztahuje se na ně samozřejmě i ustanovení zákoníku práce, podle nějž jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci.
Týká se to pracovních podmínek včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění i ostatních výhod, například stravenek. Také zaměstnanci, kteří pracují dočasně u firem, které si je „zapůjčily“ od agentury práce, u níž jsou zaměstnáni, mají podle zákona o zaměstnanosti zajištěno, že jejich pracovní a mzdové podmínky nebudou horší, než jsou, nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance v pracovním poměru na plný úvazek.
Vážení čtenáři, vaše témata z pracovního života zasílejte na e-mail: karolina.svidrnochova@mafra.cz nebo písemně na adresu: Příloha Zaměstnání Puchmajerova 1, 728 09 Ostrava
