Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejtvrdší je zákoník práce v Belgii, Němci nemají nárok na odstupné

aktualizováno 
Náklady na propuštění zaměstnance jsou v Česku, podobně jako v ostatních postkomunistických státech Evropy, dvakrát nižší než na Západě. Dokonce v porovnání s nejdražší Itálií jsou ani ne pětinové.
Pro státy střední a východní Evropy platí, že je odstupné nejčastěji jeden až tři měsíční platy. Nejvyšší jsou ve Španělsku, v Itálii a ve Švédsku. Ilustrační snímek

Pro státy střední a východní Evropy platí, že je odstupné nejčastěji jeden až tři měsíční platy. Nejvyšší jsou ve Španělsku, v Itálii a ve Švédsku. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zatímco v tuzemsku by manažer s platem 300 tisíc korun dostal odstupné 1,5 milionu, v Itálii by to bylo 7,2 milionu korun. Tam totiž odstupné dosáhlo i 24násobku měsíčního výdělku zaměstnance.

Drahé je propuštění pracovníka i ve Španělsku a v Belgii. Vyplývá to z nejnovější studie evropské sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal, která sledovala pracovněprávní podmínky v 25 evropských státech.

V Česku se propouští levně, ale nikoli jednoduše

V Itálii je propouštění drahé kvůli dlouhým výpovědním dobám zakotveným v kolektivních smlouvách i relativně vysokému zákonnému odstupnému, zatímco v Česku se v drtivé většině případů uplatní zákonná dvouměsíční výpovědní doba a zákonné odstupné, které není nijak vysoké. Navyšuje se jen ve velkých firmách se silným postavením odborů.

Fakta

Země s nejvyššími náklady na výpověď zaměstnance.

  1. Itálie
  2. Belgie
  3. Španělsko
  4. Nizozemsko
  5. Švédsko

"I ve Španělsku a v Belgii jsou vysoké náklady na propuštění zaměstnance způsobeny především dlouhými výpovědními dobami, vysokým odstupným či komplikovanými smlouvami vyžadujícími asistenci právníků. Nicméně vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti v těchto zemích se postupně mění i legislativa tak, aby se náklady snížily, a tím došlo ke zpružnění pracovního trhu,“ vysvětluje advokát Deloitte Legal CE Jan Procházka.

Upozorňuje však, že i když v tuzemsku propouštění vychází relativně levně, ve srovnání s ostatními zeměmi je stále značně komplikované. A to jak kvůli složité a nejednoznačné právní úpravě, tak kvůli její nízké flexibilitě.

"Zaměstnance může firma propustit pouze z důvodů podrobně stanovených zákoníkem práce. Natolik striktně definovaná pravidla pro výpověď, jaká užívá český a potažmo slovenský zákoník práce, téměř nemají v Evropské unii obdobu," dodává Jan Procházka.

Výpovědní lhůta třeba jen jeden týden

Nejčastějším důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance. Výpovědní lhůta se přitom v Evropě určuje nejčastěji podle počtu odpracovaných let. Zatímco nejkratší výpovědní doby jsou v Lotyšsku, Rumunsku a ve Španělsku, které nikdy nepřekročí jeden měsíc, nejdelší jsou ve skandinávských státech, kde mohou dosáhnout až šesti měsíců.

Může se hodit

Máte otázky týkající se trhu práce? Na Vaše otázky odpovíme v poradně jobDNES.cz.

Specifický přístup k určení výpovědní lhůty mají firmy ve Velké Británii, kde se za každý odpracovaný rok počítá ze zákona jeden týden výpovědní doby. Ta však může být maximálně 12 týdnů. Pokud tedy zaměstnanec odpracuje u jednoho zaměstnavatele pouhý rok a méně, jeho výpovědní doba uplyne během jediného týdne, což je nejkratší výpovědní doba v Evropě.

Odstupné může být i tisíce eur

Z hlediska odstupného jsou k zaměstnancům nejštědřejší zákoníky práce ve Španělsku, v Itálii a ve Švédsku. Ještě nedávno mohl propuštěný Španěl dostat odstupné ve výši až 12 měsíčních platů, Ital se mohl dočkat téměř jednoho měsíčního platu za každý odpracovaný rok. Ve Švédsku sice zaměstnanec nemá zákonné právo na odstupné, přesto je v pracovních smlouvách odstupné běžně stanoveno na šest až 15 měsíčních mezd.

Srovnání

141 tisíc korun je odstupné čtyřiatřicetiletého českého dělníka v autoprůmyslu, který měl mzdu 28 200 korun (dostal pět platů – dvouměsíční výpovědní lhůtu a tři platy odstupného).

V Itálii by zaměstnanec na stejné pozici dostal odstupné 841 500 korun (12 platů, jeho mzda je v přepočtu 71 tisíc korun).

Pro státy střední a východní Evropy platí, že odstupné je nejčastěji jeden až tři měsíční platy. Podobná pravidla jako v Česku platí také v Polsku a na Slovensku. O něco lépe jsou na tom Lotyši, kteří podle odpracovaných let mohou dosáhnout až na jeden plat navíc. Bulhaři dokonce dostanou čtyřměsíční odstupné, pokud nespáchají závažný přestupek. Lépe jsou na tom v regionu střední a východní Evropy Litevci a Maďaři, kteří mohou při době trvání pracovního poměru nad 20 let dosáhnout až na šest platů.

"Naopak nejtvrdší je k zaměstnancům právní úprava v Německu, Nizozemsku, Belgii, Norsku a Finsku, kde zaměstnanec nemá ze zákona vůbec žádný nárok na odstupné. To je vyplaceno pouze v případě, pokud bylo předem zakotveno v pracovní nebo kolektivní smlouvě či v samotné výpovědi," říká Jakub Hájek, advokát Deloitte Legal CE.

Zdravotně postižení bez ochrany

Zatímco v řadě evropských států nesmí dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci se zdravotním postižením, v České republice je tato skupina z pohledu pracovního práva chráněna jen minimálně.

Přísnější legislativa, kde zaměstnavatel nesmí dát výpověď handicapovanému zaměstnanci bez předchozího souhlasu úřadu práce, platí v regionu střední a východní Evropy na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku, Slovinsku či Lotyšsku. Ze zemí západní Evropy chrání zdravotně postižené například Rakousko, Německo, Francie a Švédsko.

V některých státech jsou pod zákonnou ochranou i starší zaměstnanci před dosažením důchodového věku. Například v Chorvatsku zaměstnavatel nesmí rozvázat pracovní poměr zaměstnance staršího 60 let. Ještě pod větší ochranou jsou starší zaměstnanci v Polsku, kde nesmějí dostat výpověď v období čtyř let před odchodem do důchodu. Přednostní právo nedostat výpověď platí pro litevské pracovníky, kteří mají tři roky do důchodu a méně.

Ve většině evropských zemí, a tady Česko není výjimkou, jsou zákoníkem práce chráněny také ženy na mateřské a rodičovské dovolené. V Lotyšsku či Slovinsku dokonce zaměstnavatel nemá právo ukončit pracovní poměr ženě, která dosud kojí, a to po celé období kojení. V Ázerbájdžánu či Rumunsku zákoník práce stanovuje zákonnou ochrannou lhůtu během celého předškolního roku dítěte.

Přehledně: podmínky pro propouštění zaměstnanců

  • Ázerbájdžán: výpovědní doba pouze v případě reorganizace a změny pracovních podmínek (jeden, resp. dva měsíce).
  • Belgie: výpovědní doba různá, malá pracovněprávní ochrana zaměstnanců, absolutní moc je na straně zaměstnavatelů, přesto statisticky patří mezi země, kde jsou náklady na propuštění zaměstnanců nejvyšší; když firma propustí bílý límeček (duševní práce), náklady na skončení pracovního poměru jsou vyšší než u modrých límečků (manuální práce), což je diskriminační; zaměstnanec nemá právo na odstupné, to je vyplaceno pouze v případě, že bylo předem zakotveno v pracovní nebo kolektivní smlouvě či ve výpovědi.
  • Bulharsko: výpovědní doba jeden až tři měsíce; vyplácí se čtyřměsíční odstupné, pokud zaměstnanec nespáchá závažný přestupek.
  • Česká republika: výpovědní doba dva měsíce; výše odstupného je odvozena od počtu odpracovaných let – jeden až tři měsíční platy.
  • Dánsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až šest měsíců.
  • Finsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let od 14 dnů až do šesti měsíců; zaměstnanec nemá právní nárok na odstupné, ledaže bylo uvedeno v pracovní nebo kolektivní smlouvě či ve výpovědi.
  • Francie: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až dva měsíce.
  • Chorvatsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let dva týdny až tři měsíce, u zaměstnanců starších 50 let pracujících u firmy přes 20 let o dva týdny, u starších 55 let o jeden měsíc delší.
  • Itálie: výpovědní doba různá; odstupné jeden měsíční plat za každý odpracovaný rok.
  • Litva: výpovědní doba dva až čtyři měsíce.
  • Lotyšsko: výpovědní doba od 10 dnů do jednoho měsíce; odstupné až čtyři platy podle odpracovaných let.
  • Maďarsko: výpovědní doba podle odpracovaných let 30 až 90 dnů; zaměstnanec má nárok na odstupné, odpracoval-li ve firmě alespoň tři roky, pokud ho navíc zaměstnavatel propustí méně než pět let před odchodem do důchodu, dostane k tomu ještě tři platy navíc.
  • Německo: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let od čtyř týdnů do sedmi měsíců; na odstupné nemá zaměstnanec právní nárok, vyplácí se, jen pokud bylo předem zakotveno v pracovní nebo kolektivní smlouvě či ve výpovědi.
  • Nizozemsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až čtyři měsíce; odstupné, jen když bylo sjednáno ve smlouvě či výpovědi.
  • Norsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až šest měsíců; odstupné pouze v případě, že bylo sjednáno předem ve smlouvě či výpovědi.
  • Polsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let dva týdny až tři měsíce; odstupné odvozeno od počtu odpracovaných let – jeden až tři měsíční platy.
  • Rakousko: výpovědní doba nejméně šest týdnů.
  • Rumunsko: výpovědní doba nejméně 20 pracovních dnů.
  • Rusko: výpovědní doba dva měsíce.
  • Slovensko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až tři měsíce; odstupné odvozeno od odpracovaných let – jeden až tři měsíční platy.
  • Slovinsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až čtyři měsíce, odstupné podle odpracované doby až deset platů.
  • Španělsko: výpovědní doba 15 dní, donedávna velká ochrana zaměstnanců s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, zaměstnavatelé je v praxi téměř nemohli propustit, jinak jim museli vyplácet odstupné, takže firmy se bály uzavírat smlouvy s novými zaměstnanci a pracovní trh byl ochromen; až nyní, když je téměř každý čtvrtý Španěl bez práce, se vláda uchýlila k radikálním reformám; odstupné ve výši až 12 měsíčních platů.
  • Švýcarsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let jeden až tři měsíce.
  • Švédsko: výpovědní doba podle počtu odpracovaných let od dvou týdnů do šesti měsíců; zaměstnanec nemá zákonné právo na odstupné, přesto v pracovních smlouvách je běžně stanoveno šest až 15 měsíčních mezd.
  • Velká Británie: výpovědní doba jeden týden za každý odpracovaný rok, maximálně však 12 týdnů; pokud tedy zaměstnanec odpracuje u jednoho zaměstnavatele pouhý rok a méně, výpovědní doba uplyne během týdne, to je nejkratší lhůta v Evropě.

Zdroj: Deloitte Legal



Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.