Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor na zálohy na daň z příjmu. Finanční úřad nelituje ani důchodce

aktualizováno 
Petr Hlaváček patří k těm seniorům, kteří se snaží přivydělávat si i v penzi. Ještě před pár lety, kdy měl více energie než teď, si odbornými pracemi vydělával slušnou částku a státu odváděl daně kolem 30 tisíc korun. Vše řádně zdanil a věřil, že má se státem účty vyrovnané.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mýlil se. Letos mu přišla obsílka, že mu za rok 2014 vznikla povinnost platit zálohy na daň z příjmu. A protože tak neučinil, a ani o zrušení této povinnosti nepožádal, finanční úřad mu vyměřil úrok z prodlení. Pan Hlaváček se však hájí, že netušil, že měl zálohy platit.

„Finanční úřad mě na to neupozornil,“ zlobí se 71letý senior. Domníval se, že když v dalším roce nevykázal po odpočtu slevy na poplatníka žádnou daňovou povinnost, není co řešit. „Šokující bylo pro mne vyjádření finančního úřadu, že si má každý hlídat zaplacení daně sám,“ zlobí se a dodává, že ve vyšším věku se už nedá vše ohlídat tak jako dřív. „Úroky z prodlení jsem uhradil, za blbost se platí,“ dodává.

Do podobné situace se dostávají i další lidé. O vysvětlení, jak to je s placením záloh na daň z příjmu, jsme požádali daňovou poradkyni Gabrielu Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak vysoké jsou zálohy na daň z příjmu a koho se budou během roku 2017 týkat?
OSVČ, která má daňovou povinnost za rok 2016 vyšší než 30 tisíc korun a nižší než 150 tisíc korun, musí platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června a do 15. prosince. OSVČ s vypočtenou daňovou povinností za rok 2016 přesahující 150 tisíc korun musí platit již čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, každou ve výši 25 % daňové povinnosti za rok 2016, termíny jsou do 15. června, 15. září, 15. prosince a 15. března. Povinnost platit zálohy na dani se pak může týkat i osob s jinými druhy příjmů, než jsou příjmy z podnikání, výjimkou jsou pouze ty fyzické osoby, u nichž základ daně z příjmů ze zaměstnání, z nichž jsou zálohy na daň sráženy zaměstnavatelem, činí více než 50 % celkového základu daně.

Jak přesně tato daňová povinnost vznikne a jak se rozhodná částka (zisk) vypočítá?
Výše záloh a periodicita jejich placení vychází z poslední známé daňové povinnosti. Tou je obecně částka, kterou si poplatník vypočetl a uvedl v řádném daňovém přiznání za poslední skončené zdaňovací období. Vypočtená částka se rozdělí na dvě, respektive na čtyři splátky podle výše uvedené periodicity placení záloh a zaokrouhlí se na sta nahoru. Pokud má poplatník i nějaké příjmy ze zaměstnání, z nichž zálohy na daň sráží zaměstnavatel, pak dále záleží na tom, jakou část celkového základu daně tyto příjmy ze zaměstnání tvoří. Je-li to více než 50 %, pak povinnost platit zálohy na daň nevzniká, pokud se pohybují mezi 15 a 50 %, hradí poplatník zálohy v poloviční výši, a činí-li méně než 15 % celkového základu daně, vzniká povinnost hradit zálohy v plné výši. Pro účely výpočtu záloh se dále vylučují tzv. ostatní příjmy, tedy příjmy zdanitelné podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Daňovou povinnost ovlivňují daňové slevy:

  • na poplatníka
  • na vyživované děti
  • za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné)
  • na manželku (manžela)
  • pro studenty
  • pro zdravotně postižené

V případě, že někomu vznikla tato povinnost již dříve a zálohy neplatil, kolik let zpět si na něj může finanční úřad posvítit? Je stanovena nějaká promlčecí doba?
Pozdní úhrada zálohy na daň podléhá sankcím stejně jako pozdní zaplacení daňové povinnosti, protože záloha na daň se spravuje jako daň. Je-li poplatník v prodlení, tzn. neuhradí-li splatnou zálohu nejpozději v den její splatnosti, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Podle daňového řádu je lhůta pro doměření daně tříletá.

Modelový příklad:

Pan Hlaváček vykázal v roce 2014 daň ve výši 32 000 Kč. Nesplnil povinnost uhradit zálohu na daň.

  • daň v roce 2014: 32 tisíc korun
  • záloha splatná v roce 2015 do 15. června: 12 800 korun
  • záloha splatná v roce 2015 do 15. prosince: 12 800 korun
  • předpis záloh za rok 2015: 25 600 korun

Vyměřený úrok z prodlení za nesplnění zálohové povinnosti: 1 907 korun

Pan Hlaváček úrok z prodlení doplatil, je možné s tím ještě něco zpětně dělat?
Vybrané sankce vzniklé od 1. 1. 2015 nám může finanční úřad prominout. Jde o penále, úrok z prodlení a úrok z posečkané částky daně. Předpokladem pro prominutí je úhrada daně, které se příslušná sankce týká. Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí zejména míru naší součinnosti nebo existenci ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně. Poplatek za žádost o prominutí příslušenství daně je tisíc , pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než tři tisíce korun, jinak je žádost bez poplatku.

Jestliže nastane situace, kdy podobně jako pan Hlaváček nemá podnikatel v dalším roce prakticky žádné příjmy, jak tuto situaci řešit a co je potřeba udělat?
Na žádost poplatníka může správce daně v odůvodněných případech stanovit zálohy nižší, popřípadě povolit neplacení záloh na daň, a to i za celé zdaňovací období. Určitě je vhodné pružně reagovat na ekonomickou situaci u poplatníka a případně požádat o snížení nebo prominutí záloh na daň.

Existují nějaké výjimky, kdo nemusí zálohu na daň z příjmu platit, i když dosáhne zisk převyšující 30 tisíc korun?
Jak je uvedeno výše, měsíční zálohy neplatí OSVČ, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají k zaměstnání a jejich dílčí základ daně ze zaměstnání, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, činí více než 50 % celkového základu daně.

Modelový příklad

Pan Konvička podnikal a zároveň byl zaměstnaný.

  • Jeho dílčí základ daně z podnikání byl 400 000 Kč a jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti činil 450 000 Kč.
  • Pan Konvička si neuplatňuje žádné odpočty od základu daně ani slevy na dani vyjma slevy na poplatníka.

Ačkoli výsledná daňová povinnost pana Konvičky činí 102 660 korun, nemá povinnost platit zálohy na daň z příjmu a svou daňovou povinnost doplatí až po podání daňového přiznání po skončení zdaňovacího období.

Kdo ještě nemusí mít obavu ze záloh na dani z příjmu?
Během roku 2017 nebudou měsíční zálohy na dani z příjmu odvádět OSVČ, jejichž vypočtená daňová povinnost za rok 2016 nepřesáhne 30 tisíc korun.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že správným používáním kreditky můžete značně ušetřit?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Fatra, a. s. - Blanka Hrabinová
TECHNIK ZAŘÍZENÍ BUDOV-PROVOZ CHLADÍCÍCH ZAŘÍZENÍ

Fatra, a. s. - Blanka Hrabinová
Zlínský kraj
nabízený plat: 28 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.