Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zmizet s cizí zálohou není trestné, tvrdí policie

aktualizováno 
Sebrat zálohu na domluvenou práci, s prací sotva začít a pak zmizet, to je oblíbený zdroj příjmů některých řemeslníků. Rozhodnutí soudů téhle praxi napomáhají, protože záloha je podle nich majetkem řemeslníka. Můžeme se vůbec nenechat okrást?

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na začátku příběhu bývá senior nebo seniorka, kteří našetřili pár desítek tisíc na stavební úpravy a šikovný živnostník, který všechno umí, udělá a zařídí, většinou dost levně. Na konci je senior bez peněz, bez hotového díla a bez živnostníka. Ten si mezitím přehlásil bydliště na obecní úřad, protože se topí v exekucích.

Miloslava Pešková potřebovala v roce 2012 vybudovat kanalizační přípojku ke svému rodinnému domku v pražském Slivenci. Protože měla už v minulosti špatnou zkušenost s živnostníkem, který ji obral o zálohu, nechala si doporučit řemeslníka od svého známého.

Živnostník David Brebera vypadal povolaně. Začátkem června 2012 dodal cenovou nabídku, která za výkopy, materiál, položení a revizi požadovala slušných 29 778 korun. Paní Pešková kývla. Živnostník si vzal zálohu 20 000 a...

Ne, nezmizel. Začal kopat. Sice jinde než podle projektu měl, ale to se prý zařídí při revizi. Žádný problém. Problém nebyl ani s nářadím – vzal si motyku a rýč paní Peškové a pár dnů kopal s takovým nasazením, až se nářadí rozbilo.

K paní Peškové přece nebude jezdit za své, takže si vzal ještě zálohu 3 000 korun na benzin. Pak ho napadlo, že by mohl zákaznici taky vyvložkovat komín a položit plynovou přípojku. Na to sice nedodal cenovou nabídku a vlastně ani neměl živnostenské oprávnění, ale všechno se nějak udělá. Když byla paní Pešková mimo republiku, od jejího přítele vyinkasoval další zálohu 55 000 korun a od půlky června toho roku se už neukázal.

Dlužím, zaplatím

Po návratu domů se Miloslava Pešková nestačila divit. Práce nedodělaná, řemeslník pryč, peníze pryč a škoda na zahradě zvící 10 000 korun. Výkopy se musely dát zahrnout a udělat znovu. Paní Pešková vypověděla řemeslníkovi smlouvu a vyzvala ho k vrácení peněz a zaplacení škody. Úhrnem to dělalo 88 000 korun.

Čtěte také

David Brebera dluh uznal a slíbil, že ho zaplatí. Dokonce podepsal splátkový kalendář a uhradil první splátku 5 000 korun. „Víc mně nedal. Tvrdil, že další peníze mu ukradla banka, pak že už je nese, pak že to zaplatí najednou, protože bude mít peníze – a takhle to šlo pořád,“ vypráví Miloslava Pešková.

Zákaznice se peněz domáhala žalobou. Soud poměrně hladce vynesl rozsudek, že pan Brebera má zaplatit 83 000 korun s příslušenstvím. Nezaplatil. Místo toho zrušil živnostenské oprávnění a přihlásil si trvalé bydliště na obecní úřad v Trhové Kamenici, městečku v Pardubickém kraji. Proč? Protože podobných exekucí má na kontě dvě desítky. S exekutorem, který se už dva roky snaží dluh pro paní Peškovou vymoci, nekomunikuje.

Záloha patří řemeslníkovi

Paní Pešková podala trestní oznámení, ale policie usoudila, že na řemeslníkově jednání není nic trestného. Ke stejnému závěru dospěla i státní zástupkyně, které si paní Pešková na práci policie stěžovala: „Ve věci nebyla naplněna skutková podstata přečinu zpronevěry, ani přečinu podvodu,“ konstatovala Jana Bachtíková z Městského státního zastupitelství v Praze.

Ale jak to? Vždyť živnostník vzal zálohu na materiál, který podle všeho nenakoupil, a na práci, kterou neudělal, a zálohu tedy použil na něco úplně jiného. Státní zástupkyně odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle kterého se záloha stává majetkem řemeslníka. Ten ji pak může použít, na co chce. „Proto i když ji zhotovitel použije na jiný účel než k provedení díla, nemůže spáchat trestný čin zpronevěry, a to ani tehdy, jestliže zhotovitel nesplnil svůj závazek provést dílo,“ vysvětluje Jana Bachtíková.

Když se paní Pešková obrátila na Ministerstvo spravedlnosti ČR, tehdejší ředitelka legislativního odboru Dana Prudíková státní zástupkyni přitakala. Ale zároveň ukázala cestu, jak donutit řemeslníka, aby naši zálohu použil na náš materiál a naše dílo: „Vzhledem k tomu, že záloha představuje část ceny za dílo, stává se ze zákona vlastnictvím zhotovitele. Nic ale nebrání tomu, aby si smluvní strany jednaly, že záloha je ve vlastnictví objednatele,“ upozornila Dana Prudíková. Ve smlouvě o dílo, pochopitelně písemné, je taky užitečné vytknout, na co konkrétně se jaká část zálohy použije.

S penězi zmizel neznámý známý

Paní Pešková se nechce smířit s tím, že David Brebera je trestně nepostižitelný. Psala snad už na všechny orgány činné v trestním řízení, pořád se stejným výsledkem.

Řemeslníkova obrana je jednoduchá, zato účinná: ano, zálohu vzal a práci nedodělal, jelikož s ním paní Pešková rozvázala smlouvu. Zálohu dal jednomu známému (jmenovat ho prý nebude, aby mu nedělal problémy) na zakoupení materiálu; bohužel ten neznámý známý nedodal ani materiál, ani peníze, vypnul si telefon, odstěhoval se a nekomunikuje. Že je to absurdní? Možná. Ale policii i státním zastupitelstvím to jako vysvětlení stačilo.

Přesto není vyloučeno, že se řemeslník mohl trestného činu dopustit, a to když nabízel vyvložkování komína a zavedení plynu. Na tyhle práce totiž vzal zálohu, aniž na ně měl živnostenské oprávnění nebo odbornou způsobilost. „Pokud podnikatel nemá na určitou práci oprávnění ani odbornou způsobilost, a přesto na provedení té práce vybral zálohu s tím, že je oprávněn práci provést, mohl by se eventuálně i dopustit mimo jiné trestného činu podvodu, protože uvedl klienta v omyl a získal tím prospěch,“ tvrdí pražský advokát Ondřej Mader.

David Brebera to nechce komentovat. Na všechny otázky iDNES.cz odpověděl velmi stručně: „Nebudu se k tomu nijak vyjadřovat.“ Policistům už dříve řekl, že vyvložkování komína a zavedení plynu nesliboval udělat sám, nýbrž přes jinou firmu, které ovšem vybranou zálohu nikdy nepředal...

Jeho dluh u paní Peškové přerostl kvůli úrokům 100 000 korun. Řemeslník dodnes zaplatil jen 5 000 korun první splátky. Trpělivost došla nejen věřitelce, ale i exekutorovi. Během září se rozhodl, že nechá Davida Breberu předvést policií. Otázkou samozřejmě je, jestli to bude něco platné, jenže paní Pešková se nevzdává. „Brebera mně řekl, že z něj žádný peníze nedostanu, ale já budu bojovat, dokud budu moct,“ říká Miloslava Pešková rozhodně.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.