Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnanci armády nemusí mít o práci strach. Naopak je jich stále nedostatek

aktualizováno 
Pokud si někdo může být jistý, že během finanční krize nepřijde o práci, tak je to profesionální voják. Do armády se přitom nemusí hlásit jen absolventi.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Lidé často do armády vstupují kvůli zajímavému finančnímu ohodnocení. Díky různým benefitům a příplatkům totiž někteří dosáhnou na částku, jakou by ve svém oboru jen těžko vydělali. Nicméně tato odměna není zadarmo.

Pokud však máte odpovědnost, dobrý zdravotní stav a výdrž, můžete v české armádě udělat velkou kariéru. "Lidé se k nám mohou hlásit po dosažení plnoletosti a splnění dalších zákonných podmínek,“ říká ředitelka odboru náboru z Generálního štábu AČR Lenka Šmerdová.

Psychika je důležitá

Mylný může být dojem, že v armádě se uplatní pouze ostřílení svalovci a ranaři. Opak bývá pravda. V armádě se uplatní všechny profese včetně kuchařů, řidičů, elektrikářů i třeba právníků. "Snadněji najdou uplatnění lidé s technickým vzděláním, a to i s vysokoškolským,“ říká Lenka Šmerdová.

Jedním z omezení může být pro zájemce jeho zdravotní stav - ten totiž musí být perfektní. Na kariéru v armádě můžete zapomenout, pokud jste závislí na užívání léků nebo jste astmatici. Vadí i nepříliš dobrá fyzická zdatnost. "Každý, kdo se hlásí do armády, projde důkladným lékařským vyšetřením, psychotesty a testy fyzické zdatnosti,“ vysvětluje Lenka Šmerdová

"Neznamená to ale, že uspějí jen ti, kteří každý druhý den posilují ve fitcentrech. Většinou tříměsíční intenzivní výcvik zvládnou spíše lidé, kteří nebývají extrémně silní. Je to o houževnatosti a vytrvalosti. Například fyzickou zátěž, které jsou ve výcviku vystaveni, zvládnou lidé i ve věku 45 let. Mají totiž více zkušeností a jsou i psychicky odolnější. Na výcviku lidé fyzicky nekolabují, ale někdy se stane, že nejsou schopní psychicky se vyrovnat s fyzickou zátěží," upřesňuje s tím, že zhruba osm až deset procent lidí si během výcviku svou kariéru u armády rozmyslí.

Do misí až s praxí

Zařazení nových vojáků záleží na tom, jestli chtějí sloužit u útvaru v dosahu jejich bydliště, nebo chtějí určitou funkci. V okolí jejich bydliště se jim totiž mohou nabídnout jen volné pozice. Pokud chtějí konkrétní pozici, musí počítat s tím, že mohou být zařazeni třeba i k útvaru na opačném konci republiky. Po úspěšném tříměsíčním základním výcviku se už z civilistů stávají vojáci, kteří pokračují v odborné přípravě na danou funkci a teprve poté jsou převeleni k jednotce. Avšak ani tím vzdělávání vojáka nekončí, nehledě na to, že musí u své jednotky získat praxi.

Pokud armáda uvažuje o vyslání vojáka do zahraniční mise, nestačí ani tato praxe, ale voják musí absolvovat i intenzivní přípravu s jednotkou určenou pro plnění úkolu v rámci mise. "Působení v misi je zpravidla půlroční," upřesňuje Lenka Šmerdová.

Výhody i nevýhody

Hned při nástupu se můžete dočkat náborového příspěvku - který se podle dosaženého vzdělání pohybuje ve výši 30 až 130 tisíc korun a je po částech vyplácen během dvou let. Kromě řady příplatků, například za vedení, hodnost, bojovou pohotovost a další, má voják nárok na měsíční přídavek na bydlení ve výši okolo 10 000 korun, který kompenzuje náklady spojené s bydlením, případným dojížděním vojáka.

Dovolená v délce 37 dní se může zdát až pohádková. "Je ale pravda, že ve služebním poměru jsme nepřetržitě - tedy i o víkendech. Jsme připraveni plnit úkoly 24 hodin denně, a pokud chceme mít o víkendu jisté volno, musíme si vybrat dovolenou. Takže 37 minus 10 dní dovolené o víkendu," vysvětluje ředitelka.

Nevýhodou se pak může zdát, že pracovní smlouvu získáváte na dobu určitou - obvykle dva až šest let. To však nemusí být nevýhoda, neboť díky ní můžete řídit svoji kariéru.

"Vždy před ukončením takzvaného závazku dochází k vyhodnocení dosavadní služby a k návrhu jejího pokračování. Jak armáda, tak voják se mohou vyjádřit a rozhodnout o budoucnosti. Přihlíží se k věku, odborné praxi a potřebám obou stran," dodává ředitelka.

Službou v armádě vlastně získáváte dvě profese, stáváte se vojákem a současně třeba řidičem, elektromechanikem nebo zkušeným manažerem. Když se rozhodnete z armády odejít, máte šanci se uplatnit. "Zaměstnavatelé většinou dobře slyší na to, že byl někdo profesionálním vojákem. Vědí, že má odpovědnost a je schopen plnit úkoly," dodává s tím, že armáda má pro ty, kdo odcházejí, připravené rekvalifikační kurzy. Navíc jim připadnou výsluhy, na ty nejmenší mají nárok už po dvou letech v armádě.

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.