Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnanci by v práci měli spát, pomohou tím firmě

aktualizováno 
Kdo nepokračuje hned po obědě v práci, ale na chvíli si zdřímne, udělá dobře. Vědí to třeba Italové zvyklí po poledni zatáhnout rolety obchodů, zavřít úřady a do ulic se vrátit až kolem třetí hodiny odpolední. Není to životní styl lenochů. Naopak. Je ověřeno, že krátký spánek během dne zvyšuje výkonnost.
Co má říct šéf podřízenému, který po obědě na chvíli usne? Pochválit ho. Siesta zvýší jeho výkon.

Co má říct šéf podřízenému, který po obědě na chvíli usne? Pochválit ho. Siesta zvýší jeho výkon.

Vysvětluje, že lidský mozek pracuje ve zhruba devadesátiminutových cyklech, v nichž se dokáže plně soustředit na jednu činnost. Pokud si neodpočine, zátěž se nahromadí a výkon rychle klesá. „I proto trvají třeba vysokoškolské přednášky hodinu a půl nebo zaměstnanci s monotónní prací mají po dvou hodinách alespoň pětiminutovou přestávku,“ vysvětluje Židková. Protože většina lidí si může v práci dovolit přestávku až po čtyřech hodinách, napětí a únava se u nich hromadí. Krátký, asi dvacetiminutový polední spánek dokáže takovou únavu rychle zahnat. Denní zátěž rozdělí na dvě části a vstříc odpoledním úkolům vyjdete s menším stresem a napětím.

Postel v kanceláři
Přestože ve zmíněné Itálii pomalu ubývá obchodů, ve kterých je přes poledne zavřeno, v jiných částech světa jde naopak polední „šlofíček“ zaměstnanců do módy. V poslední době se množí zprávy o japonských či thajských firmách, které nejenže svým zaměstnancům dovolují pospávat a kupují jim k tomu zvláštní polohovatelná křesla, ale dokonce i zřizují speciální odpočinkové místnosti s lůžky přímo vedle kanceláří.

Není to proto, že by zaměstnavatelé byli tak lidumilní. Zvýšení výkonu zaměstnanců je podloženo teoreticky i zkušenostmi z praxe. Loni citoval britský časopis Guardian studii agentury Arup, podle které polední siesta jednoznačně zvyšuje produktivitu firmy. Nedávno vydalo české nakladatelství Pragma knihu francouzského bojovníka za zdravý životní styl Bruna Combyho s názvem Chvála siesty. Argumenty na podporu poledního odpočinku snáší autor na neuvěřitelných 230 stranách.

Krátký spánek je lepší než dlouhý
Českým zaměstnancům teoreticky nic nebrání krátce se po obědě prospat. Měli by to však stihnout v rámci půlhodinové přestávky, která se nezapočítává do pracovní doby. „Záleží na každém, jak tuto přestávku využije, do toho by mu neměl nikdo mluvit,“ potvrzuje personální konzultant Tomáš Libert.

Pravda však je, že zaměstnavatelé nevidí spánek v práci rádi a málokdo má na pracovišti podmínky, aby si mohl odpočinout jinde než na stole či klávesnici počítače. „I to ale stačí. Položíte si na stůl třeba malý polštář a zdřímnete si,“ radí psycholožka Zdeňka Židková.

Dokáže dvacetiminutový spánek obnovit tělesné i duševní síly? Zdeňka Židková překvapivě tvrdí, že čím je denní spánek kratší, tím je prospěšnější. „Měl by setřást aktuální únavu, ne tu dlouhodobou. Pokud si během dne půjdete lehnout třeba na dvě hodiny, organismus vypadne z rytmu a do večera se už nevzpamatujete,“ varuje Židková.

Neprodyšná bariéra
S českými zaměstnavateli má Zdeňka Židková zkušenost, že spíše dávají pozor, aby si zaměstnanci „odkroutili“ svých osm hodin při plném nasazení, a už tolik ne uvažují, jaký vliv to má na jejich výkon. „Zaměstnavatelům to někdy vymlouvám, ale je to často neprodyšná bariéra,“ krčí rameny Židková.

Podle Tomáše Liberta se větší volnost vyplatí zejména v kreativních povoláních, například ve výzkumu. „Vědci z NASA mají doporučený spánkový režim, den začínají sportem, lehkou snídaní. Maximální výkon podávají třeba dvě hodiny a pak zase zvolní,“ uvádí Libert.

Ani obchodní společnosti, kterým jde především o výsledek, už tolik nehlídají své zaměstnance, zda do práce přišli na minutu přesně a odešli úderem gongu. „Svobody na pracovištích přibývá, ukazuje se, že přístup ‚udělej si svou práci a pak odejdi‘ se vyplatí,“ poznamenává Tomáš Libert. Není ani tak podstatné, kolik schůzek stihne obchodník za den, ale kolik z nich je úspěšných. Odpočinek je důležitou součástí přípravy na klíčová jednání.

Volnost, která může v praxi svědčit oběma stranám, naráží na přísná ustanovení zákoníku práce. Ten zaměstnavatelům ukládá, aby pracovní dobu přesně rozvrhovali a evidovali hodiny, které zaměstnanec skutečně strávil na pracovišti. A tak na odpočinek mezi náročnými úkoly zůstává jen zmíněná přestávka.

Ve dne si nehrajte na noc
Pokud odpočíváte přes den, nezatahujte závěsy ani se neschovávejte do peřin. Mohli byste spát déle, než je zdrávo, a dostat se ve zbytku dne do útlumu. Ideální čas spánku v půlce dne je pověstných 20 minut.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.