Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnancům se vyplatí hlavně penzijní fondy

aktualizováno 
Panu Krátkému je dvaatřicet let. Jako programátor vydělává třicet tisíc korun hrubého. Je svobodný a žije s přítelkyní. Uvažuje o koupi bytu v Praze. Současně si v blízké budoucnosti plánuje nalézt výnosnější zaměstnání.
Dělník, práce, průmysl

Dělník, práce, průmysl | foto: Profimedia.cz

Jeho zaměstnavatel poskytuje finanční zaměstnanecké výhody. Pan Krátký má přidělen tzv. kredit ve výši 1 000 korun měsíčně. Tuto částku si může libovolně rozložit do životního pojištění, penzijního připojištění nebo stavebního spoření. Do životního pojištění může pan Krátký každý měsíc čerpat maximálně 666 korun, do stavebního spoření maximálně 500 Kč a do penzijního připojištění může uložit celou částku 1 000 Kč. 

Požadavky a cíle

Pan Krátký chce příspěvky zaměstnavatele, které jsou poskytovány nad rámec hrubé mzdy, využít v celém rozsahu. Jeho přáním je využít příspěvek na životní pojištění, protože v blízké budoucnosti počítá s tím, že si pořídí byt na hypotéku. Zbývající částku by rád využil na produkt, kde se mu příspěvek zaměstnavatele zhodnotí nejlépe. Vedle životního pojištění proto uvažuje i o stavebním spoření. 

Úvodní zamyšlení

Pan Krátký přemýšlí o pojistné ochraně a o výnosném spořícím produktu. I vzhledem k tomu, že uvažuje o změně zaměstnání, je důležité zvolit likvidní a flexibilní spořící produkt. S přihlédnutím k budoucím výdajům, případně sjednané pojištění, by ho nemělo neúměrně finančně zatížit.

Upřesňující otázky

Co tedy jednotlivé produkty nabízejí a jaké mají vlastnosti? Jak příspěvek zaměstnavatele vhodně rozložit, aby byly splněny požadované cíle?

Odpovědi a řešení

1/ Stavební spoření

Zaměstnavatelé na tento produkt přispívají buď formou navýšení hrubé mzdy zaměstnance s následným odvodem příspěvku stavební spořitelně, nebo přímou platbou vybrané spořitelně. V obou případech je ze zaplaceného příspěvku odvedeno sociální a zdravotní pojištění (tj. 12,5 %) a daň z příjmu ve výši 25 %.

Příspěvek 500 Kč na stavební spoření tedy pro pana Krátkého představuje čistý příjem zhruba 328 Kč. Tento příjem je navýšen připisovanou státní podporou za předpokladu spoření v délce minimálně 6 let.

Na druhou stranu je nutné počítat se vstupním poplatkem za uzavření smlouvy, s ročním poplatkem za vedení účtu a se sankcí 0,5 % z cílové částky při předčasné výpovědi.

2/ Životní pojištění

Zaměstnavatelé přispívají zaměstnancům obvykle na tzv. soukromé životní pojištění, které vždy zahrnuje spořící část. Ze zaplaceného pojistného neodvádí zaměstnanec daň z příjmu ani sociální a zdravotní pojištění. Přesto 500 Kč do životního pojištění nepředstavuje pro zaměstnance čistý příjem 500 Kč, neboť část si ukrajuje pojišťovna na úhradu nákladů.
Rovněž je nutné počítat se sankcí pojišťovny při předčasné výpovědi smlouvy. Je tedy běžné, že při výpovědi pojištění se hodnota plnění pojišťovny nerovná ani zaplacenému pojistnému.

Nevýhodou životních pojistek je nízká likvidita. Při předčasném zrušení přijde klient o značnou část peněz. Při výpovědi smlouvy do 2 let trvání pojištění není obvykle nárok na žádné plnění od pojišťovny.

3/ Penzijní připojištění

Kapitálové životní pojištění? Rozhodně ne!
Čtěte ZDE.

Většina zaměstnavatelů, kteří poskytují zaměstnanecké výhody, přispívá na penzijní připojištění. Penzijní připojištění je z pohledu placení příspěvku zaměstnavatele nejlikvidnějším produktem (klient může z tohoto produktu poměrně snadno a rychle získat hotovost).

Penzijní připojištění lze vypovědět již po 1 roce, kdy dochází k výplatě 75 procent zaplaceného příspěvku zaměstnavatele a 75 procent dosažených podílů na zisku. Platbu do penzijního fondu lze snížit až na 100 Kč měsíčně nebo spoření bez sankcí přerušit. Z úložek se nehradí poplatky, jako je tomu u životního pojištění. Vstupní poplatek není na rozdíl od stavebního spoření účtován. 500 Kč zaslaných do penzijního fondu představuje čistý příjem pro zaměstnance ve výši 500 Kč.

ZÁVĚR

Z pohledu maximálního využití příspěvku zaměstnavatele na spoření je preference nabízených produktů jednoznačná:

1) penzijní připojištění
2) stavební spoření
3) životní pojištění

Panu Krátkému bychom tedy doporučili čerpat celou částku 1 000 korun do penzijního připojištění. Se životním pojištěním doporučujeme vyčkat. K pokrytí rizika úmrtí je výhodnější v době čerpání hypotéky sjednat úvěrové životní pojištění či zvýhodněný produkt na přepážkách banky. Vyjde to levněji, než v produktech soukromého životního pojištění.

Zaměstnavatelé by měli z uvedených finančních služeb z daňových důvodů jednoznačně preferovat penzijní připojištění a životní pojištění. Pokud v rámci výběru zaměstnancům umožní i příspěvek do stavebního spoření, měl by být v systému zatížen méně výhodným daňovým koeficientem. Přispívá-li totiž podnik zaměstnanci do stavebního spoření, neplyne z této investice pro firmu žádné zvýhodnění.

Penzijní připojištění představuje výhodnou formu dlouhodobého a bezpečného spoření, zvláště pokud nemáte daleko do důchodu. Více o této zajímavé formě spoření se dočtete ve speciální příloze Fincentra o penzijním připojištění.

Rady a tipy

  • Spořící parametry jednotlivých stavebních spořitelen se výrazněji neliší. Případné omezení výběru stavební spořitelny nemá z pohledu spoření na zaměstnance výraznější vliv.
  • V případě penzijního připojištění je vhodné pečlivě vybírat, neboť náklady a připisovaná zhodnocení fondů se výrazně různí. Totéž platí pro životní pojištění: spořící a pojistně-ochranné možnosti jednotlivých produktů bývají odlišné a stojí za analýzu.
  • Na rozdíl od penzijního připojištění a stavebního spoření je v případě životního pojištění v případě že zaměstnanec odejde od zaměstnavatele (který za něj platí pojistné), třeba, aby neprodleně upravil pojistnou smlouvu. Tj. musí začít ihned platit příspěvek místo zaměstnavatele, nebo snížit pojistné. Jinak je totiž pojistná smlouva v dluhu a může z titulu neplnění smluvních podmínek i zaniknout.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.