Zaměstnanec, který je naoko i podnikatel

Výrazné zvýšení počtu podnikatelů bez zaměstnanců, o němž nedávno informoval Český statistický úřad, vzbudilo dohady o oživení takzvaného Švarc systému nezákonného způsobu, kterým zaměstnavatelé ušetří, ale šidí stát ročně o stamiliony korun. Přitom riskují statisícové i milionové pokuty.

Švarc systému dal své jméno Miroslav Švarc z Benešova, který se z tesaře vypracoval počátkem 90. let minulého století do podnikatelských vrstev. Proslul tím, že jeho zaměstnanci pracovali na živnostenský list, ne však jako samostatní podnikatelé. Jejich pracovní vztah k zaměstnavateli nápadně připomínal ten podle zákoníku práce. Svou práci přitom takzvaně fakturovali a jako živnostníci si hradili zdravotní a sociální pojištění. Švarc tak ušetřil i na odvodech z jejich mzdy.

Motivace - snížení nákladů

Údaje Českého statistického úřadu hovoří o tom, že se ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně zvýšil počet podnikatelů, zejména těch bez zaměstnanců (oproti stejnému loňskému období o Především je to ve stavebnictví, na živnostenský list pracují některé prodavačky, uklízečky, programátoři, grafici, novináři, opraváři motorových vozidel a spotřebního zboží a další. Statistici za zjištěnými čísly vidí možné oživení Švarc systému. "Kromě snahy o snížení nákladů - to jest, že firma za zaměstnance neodvádí daň ani sociální a zdravotní pojištění - může být motivací k zavádění Švarc systému i snaha o zvýšení ukazatele týkajícího se produktivity firmy

Užitečnou radu pro zaměstnance, který žádá o poskytnutí volna, najdete ZDE.

vztažené k počtu zaměstnanců. Zaměstnavatel může tímto způsobem dokládat, že firma netrpí přezaměstnaností," říká Karel Dvořák z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.

Nesamostatní skoropodnikatelé

Proč se uchazeči o práci stávají zaměstnanci-živnostníky? Někdy proto, že jim to zaměstnavatel sám nabídne. "Mně osobně to dává větší svobodu. I když riskuju neproplacení poslední faktury, můžu se kdykoli sbalit a odejít," říká rozhlasová redaktorka, která nechce být jmenována. Zaměstnanec-živnostník navíc často obdrží místo čisté mzdy vyš

Právní rada živnostníkům, kteří chtějí přestoupit k jinému podnikateli.

ší hrubou mzdu. Díky ní si uplatní výdaje například na auto, na mobilní telefon a podobně. Zároveň odvádí menší částky na sociální a zdravotní pojištění, než kdyby mu tato mzda byla proplácena jako zaměstnanci. Přesto to má pár nevýhod. "Pokud je zaměstnanec-živnostník nemocný a hradí si pojistné, má

Jak a komu se vyplatí Švarc systém?

Zaměstnanec (s platem v Kč)
* Hrubý měsíční příjem 30 000
* Hrubý roční příjem 360 000
* Roční pojistné 45 000
* Daň příjmů roční 52 860
* Čistá mzda roční 262 140
* Náklady zaměstnavatele 486 000

Živnostník (s platem v Kč)
* Hrubý měsíční příjem 30 000
* Hrubý roční příjem 360 000
* Roční pojistné 40 730
* Daň příjmů roční 32 786
* Čistá mzda roční 286 484
* Náklady zaměstnavatele 360 000

nárok na nemocenskou podobně jako zaměstnanec. Ale pokud si jej nehradí, nedostane nic. Dovolenou také nedostane, protože v této době nevykonává žádné služby," říká advokát Aleš Růžička a dodává: "V praxi se však může dohodnout se zaměstnavatelem-odběratelem i jinak."

Trest do výše milionů korun

"Na rozdíl od zaměstnavatele, který využívá Švarc systému, zaměstnanec-živnostník nemůže být z tohoto důvodu potrestán," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Monika Hladíková. Zaměstnavatel však porušuje zákon o zaměstnanosti (1/1991 Sb.). Švarc systém postihují úřady práce, které za něj mohou uložit pokutu až do výše 250 000 korun. Při opětovném porušení, za něž už byla pokuta jednou uložena, může postih stoupnout až do výše jednoho milionu korun. "V případě osoby, která firmě fakturuje za provedenou práci, je třeba zkoumat, zda byla povinna při výkonu práce dbát příkazů plátce, používala pracovní pomůcky a materiál poskytnuté firmou, zda využívala bezplatně sociální prostředky určené pro zaměstnance. Pokud ano, jedná se o Švarc systém," říká Karel Dvořák z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu. Úspěšný nález finančního úřadu, který stíhá podnikatele za nedoplatky daní a kontroluje přijaté faktury, jejich přiřazení a následné plnění, může být pro zaměstnavatele finančně bolestivý. Pokud úřad zjistí, že vztah zaměstnance-živnostníka a zaměstnavatele naplňuje vztah zaměstnance a zaměstnavatele, bude považovat příjem takového živnostníka za příjem ze závislé činnosti a neodvedená daň bude doměřena zaměstnavateli. Navíc zaplatí nezanedbatelné penále.