Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Novinka: Ve hře je eNeschopenka. Kdy začne fungovat a jaké má výhody

aktualizováno 
Zjednodušit proces vyplňování neschopenky je jeden z aktuálních plánů ministerstva práce a sociálních věcí a správy sociálního zabezpečení. Elektronická neschopenka je opět ve hře. O co přesně půjde a kdy začne platit?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Agenda týkající se neschopenek je rozsáhlá. Je potřeba přistoupit ke změně a zjednodušení. Naše vize je taková, že většinu úkonů bude možné provést rychle a jednoduše z pohodlí domova. Ušetříme lidem čas. Většina z nich dnes využívá moderní komunikační technologie, proč by to nemělo být možné i v tomto případě,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Jak její úřad, tak sociální správa navrhují, aby zaměstnanci nemuseli předávat neschopenku zaměstnavateli. Zhruba za rok by si ji měli sami zadat prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Přenos dat by byl okamžitý, zaměstnavatelé by měli rychlý přístup k informacím pro účely výplaty náhrady mzdy. Systém má usnadnit práci i lékařům.

Nepřehlédněte

V minulosti se už o elektronizaci neschopenky hovořilo. Původní návrh ale lékaři odmítali. „Nyní jde o zcela nový projekt, který svým rozsahem překonává původní rámec návrhu, analyzuje předcházející chyby v řešeních elektronizace. Od samého počátku jsou do něj zapojeny kromě ministerstva i další resorty, zaměstnavatelé a lékaři,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Jak bude novinka vypadat?

Nová neschopenka usnadní komunikaci mezi lékaři, zaměstnavateli, zaměstnanci. „Pro první fázi novinky se zavede sice elektronická neschopenka se všemi jejími výhodami, ale stále bude možnost v pozměněné a zjednodušené formě vystavovat neschopenku i v papírové podobě. V první fázi je výhradně volbou jednotlivých lékařů, kterou formu zvolí. I když zvolí formu papírové neschopenky, tak další procesy již budou elektronické,“ prozrazuje Petr Sulek.

Postup bude následující: lékař vystaví prostřednictvím portálu eNeschopenku, ta se hned zapíše do evidence. Zaměstnanec a pojištěnec obdrží papírový list průkazu práce neschopného pro účely zaměstnavatele a kontrol, také si oba budou moci kdykoliv ověřit údaje z neschopenky.

Neschopenky

  • Za první tři čtvrtletí letošního roku evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 1 157 906 neschopenek.
  • Nejvíce prostonaných dnů měli pojištěnci ve Středočeském kraji.
  • Léčba nejdéle trvala ve Zlínském kraji, průměrně zhruba 52 dní, v Praze stačilo na zotavení 34 dní, celorepublikový průměr přitom činil 43,5 dne.
  • Na špici žebříčku nejčastějších příčin stonání lidí jsou nemoci dýchací soustavy.
  • Nejkratší léčbu „potřebovala“ chřipka (zhruba 14 dní), léčba nemocí pohybové soustavy a páteře trvala více než dva měsíce (66, resp. 63 dní).
  • Mezi nemoci s časově nejnáročnější léčbou se dlouhodobě řadí tuberkulóza (188 dní) a onkologická onemocnění, jejichž léčení vyžaduje zhruba 181 dní.

Zdroj: ČSSZ

Podpis pojištěnce žádajícího o nemocenskou bude nahrazen vyvratitelnou domněnkou jeho souhlasu. Lékař bude neschopenku aktualizovat a ukončí jí opět prostřednictvím portálu.

Jak je to dnes?

V současnosti je možná jen elektronická komunikace mezi lékařem a sociální správou. Lékaři mohou od roku 2010 elektronicky předávat údaje o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, o jejím ukončení a například o změně režimu vycházek či adresy stonání.

  • Papírová neschopenka má 5 dílů, které se předávají mezi lékařem, nemocným zaměstnancem, zaměstnavatelem (mzdovou účtárnou) a okresní správou sociálního zabezpečení. A to následovně:
  • Lékař vystaví neschopenku a jednu její část posílá OSSZ, čímž ohlásí vznik dočasné pracovní neschopnosti.
  • Nemocný zaměstnanec obdrží od lékaře další tři části neschopenky. Díl se žlutým pruhem si ponechá, slouží jako průkaz práceneschopného pojištěnce, pokud by přišla kontrola. Na konci pracovní neschopnosti ji odevzdává ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavateli dá díl s modrým pruhem, tím uplatní nárok na náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti a omluví svou nepřítomnost v práci.
  • Stoná-li zaměstnanec více než 15 kalendářních dnů, předá zaměstnavateli díl s růžovým pruhem. Na jeho základě zaměstnavatel zpracuje přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění, aby mohla sociální správa začít vyplácet nemocnému zaměstnanci dávku od 15. dne nemoci.
  • Nemocný zaměstnanec musí doklady podepsat a zvolit způsob výplaty nemocenské.
  • Rozhodne-li lékař o ukončení pracovní neschopnosti, potvrdí poslední díl neschopenky, dá ho zaměstnanci, který jej odevzdá v práci. Ještě před tím však do něj musí vyplnit údaje o posledním dnu, kdy byl v práci, a opět podepsat.

Realizace elektronické neschopenky si podle ministerstva vyžádá změny v legislativě, vyžádá si také technické změny v IT aplikacích sociální správy. Systém by mohl začít fungovat na začátku roku 2018.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.