Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Žena v mužském týmu: co musí udělat, aby získala respekt?

  • 52
Personalisté se obvykle snaží genderově vyvažovat týmy, aby v nich byli zastoupeni jak muži, tak ženy. Někdy to však nevyjde a ocitne se jedno pohlaví osamoceno. Jaké je být jedinou ženou mezi muži?

První den v práci byl pro Martinu z Prahy šok. Nastoupila jako projektová manažerka do architektonického studia, kde nepracovala jediná žena. V kanceláři byla nejmladší ze všech a části týmu měla zadávat a kontrolovat práci.

„Ze začátku to byl průšvih, nerespektovali mě. Nejhorší bylo, že mi to dával sežrat i šéf, který si mě sám vybral. Někdy byl i sprostý, dovoloval si ke mně opravdu hodně, takže jsme museli mít vážný rozhovor. Naštěstí to pochopil a své chování změnil. A poměrně rychle mě přijal i celý tým. Dnes už bych mužský kolektiv neměnila,“ říká mladá manažerka.

Není jedinou ženou, která v převážně mužském kolektivu narazila na problémy. Zatímco nový muž je automaticky pokládán za schopného odborníka, ženy jsou ze začátku podceňovány.

Čtěte také

„Setkávám se u žen s pocitem diskriminace. Muži ženy obecně neprávem podceňují ve vztahu k rozhodování nebo ve schopnosti řídit tým. U mužů se více setkáváme s důrazem na logické argumenty a fakta. A tak, až když vidí reálné úspěchy kolegyně, jsou ochotnější přijmout, že je ‚fakt dobrá‘. Ne že by byli nějak nadšení, to by šlo proti přirozené soutěživosti, nicméně respektují ji,“ říká psycholog Tomáš Vašák.

Mluvte přímo, žádné náznaky

Když už si ženy respekt v týmu vybudují, měly by si dát pozor na další věc, která mezi muži a ženami v práci často drhne: na komunikaci. Zejména dámy ve vedení by se měly vyjadřovat jasně a stručně. Hlavně na muže nemluvte v náznacích. Například větu: „Ten projekt vypadá zajímavě, chtělo by to ještě se zamyslet a dotáhnout ho,“ muž nemusí pochopit jako zadání, proto by bylo lepší říct přímo: „Projekt se mi líbí. Toto a toto si vezměte na starost a dodělejte to do tohoto termínu.“

Může se hodit

Odstartujte svou kariéru s jobDNES.cz. Vybírejte z atraktivních pracovních nabídek.

Odlišný styl komunikace mužů a žen však má i velké výhody. Ženy pracující mezi muži se například méně obávají pomluv. Drby se samozřejmě šíří i mezi muži, ale přímějším a klidnějším způsobem.

„Chlapi nemají zapotřebí řešit s vámi své či vaše problémy. Když se s nimi nebavíte, nikdo neřeší, co vám je a proč zrovna nemáte náladu,“ říká sedmadvacetiletá projektantka Anna z Prahy. „Většinou jsou uzavření do sebe, takže někdy prosedíme den u počítače a neprohodíme ani slovo. To by se mezi ženami nestalo,“ dodává.

Pozor na emoce

Ženy jsou zvyklé projevovat emoce mnohem více než muži. Je to pro ně přirozená součást komunikace, za kterou se nestydí. Pro ženu v mužském kolektivu může být velmi nepříjemné, že je na to sama. Chybí jí porozumění. Může se i stát, že své emoce začne postupně potlačovat a vypínat, zkrátka se začne chovat jako muž. Z intuice a empatie přejde k chladné logice.

Daně 2017

Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, která daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

„Když na nás šéf křičel, kolegové to nevnímali nebo prostě odešli. Uměli se zklidnit a řešit problémy s chladnou hlavou. Mně to ale velmi ubližovalo, obvykle jsem brečela a řešila to ještě dlouho poté,“ vzpomíná manažerka Martina.

Sexuální obtěžování se snadno stupňuje

Spousta žen v práci naráží na daleko nepříjemnější věc: sexuální obtěžování. Ono stačí, když se žena stane předmětem soutěže. Muži si ji dobírají a dávají najevo náklonnost. V takové chvíli se vyplatí co nejrychleji dostatečně jasně ukázat svůj nezájem, který tyto projevy zchladí. „Muži pak snadno přenesou zájem na jinou oblast, třeba na sport,“ říká Tomáš Vašák.

Nebojte se tedy vymezit hranice. Chyba je snažit se se vším smířit, přizpůsobit se a potlačit vlastní emoce nebo potřeby. Pokud se obtěžování objeví, neměly by ho ženy brát na lehkou váhu. „Již narážky a postranní diskuse mohou být nepříjemné,“ říká Vašák.

Jak by se měl zachovat nadřízený, když se dozví o takovém problému ve svém týmu? Odborníci doporučují dát přímou zpětnou vazbu jednotlivci. Vzít si původce takového chování stranou a říct mu, že je to nepřijatelné porušení profesionality. „Je výhodné, pokud nadřízený vychází z toho, co sám viděl či slyšel,“ doplňuje Vašák.

Když taková situace ve vašem týmu nastane, můžete použít formulaci jako: „Nelíbilo se mi, jak jsi vyprávěl oplzlé vtipy, navíc před Janou. To si nech do hospody, v práci to nechci slyšet.“ V každém případě platí, že je přímo nebezpečné takové chování přecházet, protože se snadno stupňuje.