Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy hledají lidi za hranicemi. Jak náročné je zaměstnat cizince?

  17:00aktualizováno  17:00
Všichni vědí, že na trhu práce nejsou lidi. Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 19 let. A protože se firmám kvůli tomu nechce omezovat výrobu, hledají zaměstnance kde se dá. Tedy i za hranicemi republiky. A je to komplikovaná cesta.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle Českého statistického úřadu u nás žilo a pracovalo před deseti lety zhruba 390 tisíc cizinců. Na konci loňského roku to bylo o sto tisíc cizinců více. A v letošním roce se toto číslo opět výrazně zvýší. Firmy vyrážejí za hranice hledat zaměstnance ve velkém.

Podle aktuálního průzkumu personální agentury Talentica zaměstnává cizince už teď 98 % technických společností. Převážná většina tuzemských zaměstnavatelů preferuje pracovníky ze zemí Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, protože u nich odpadá náročné vyřizování pracovního povolení. Stále více personalistů ale hledá posily i na Ukrajině a ve Vietnamu.

„Oproti roku 2015 registrujeme zvýšený zájem o naše služby v řádu desítek konzultací měsíčně. V oblasti zaměstnávání evidujeme více dotazů ze strany cizinců mimo Evropskou unii. Stejně tak roste zájem ze strany zaměstnavatelů, kteří se ve zvýšené míře zajímají o zaměstnávání cizinců, což je odrazem stavu ekonomiky a nedostatku pracovních sil,“ říká Michaela Límová z Centra pro integraci cizinců.

Po půl roce čekání řada uchazečů odpadne

Aleš Kocourek, jednatel a zakladatel české stavební firmy Kasten, zaměstnává aktuálně 35 cizinců, což představuje necelou polovinu všech zaměstnanců firmy. Většina z nich pracuje na dělnických pozicích jako je zedník, izolatér, montér izolací budov, lešenář či stavební dělník.

Čtěte také

V zahraničí jeho firma uskutečnila už řadu náborů. „Na Ukrajině jsem byl osobně mnohokrát, stejně tak v Polsku, Slovensku či zemích bývalé Jugoslávie. Výběrová řízení se výrazně neliší od náborů pořádaných v tuzemsku. Zájem o práci u nás je velký. Není tedy problém zajistit na jeden pohovor desítky lidí,“ říká Aleš Kocourek.

Jenže jak hned dodává, problém je, že řada uchazečů nakonec nenastoupí. A to kvůli mimořádně zdlouhavému vyřizování povolení. “Vyřízení pracovních víz bohužel provází tak administrativně náročná a hlavně časově dlouhá procedura, že jen málokterý uchazeč ji vydrží až do konce a skutečně nastoupí. Zkrátka nevydrží půl roku bez práce čekat, zdali pracovní vízum do České republiky dostane, či nikoliv,“ dodává.

S prací kolegů ze zahraničí je spokojený. „Jako pozitivum vnímám prostý fakt, že vůbec máte s kým tu práci udělat. S někým, kdo si chce vydělat. Neboť český pracovní trh je zcela vyčerpaný. A negativa mohu popsat snadno. Obnáší to více starostí s administrativou, zajištěním ubytování, nejistotou vyplývající s omezenou dobou trvání pracovního poměru na dobu platnosti pracovního víza,“ uzavírá Aleš Kocourek.

Náročný a zdlouhavý systém vyřizování pracovního povolení pro osoby ze třetích zemí potvrzuje většina firem. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dokonce vyzvala na začátku roku vládu k tomu, aby navýšila počet úředníků na ministerstvech vnitra a zahraničích věcí, aby se zrychlilo vyřizování žádostí o pracovní karty. „Jinak bude řada firem postavena před dilema, zda omezit výrobu, přijít o zakázky nebo dokonce přenést výrobu do podnikatelsky příznivějších států,“ upozorňuje Jan Wiesner, prezident konfederace.

Ohlášení, čekání, nábor, vyřizování a měsíce utíkají

Jak tedy vyřizování pracovního povolení v praxi vypadá? Nejdůležitějšími předpisy upravujícími oblast zaměstnávání cizinců jsou zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a zákon o pobytu cizinců na území ČR.

„Lidé pocházející ze zemí mimo EU potřebují pro přijetí do zaměstnání získat povolení k pobytu, a až na výjimky i pracovní povolení. Mezi tyto výjimky patří cizinci, kteří jsou rodinnými příslušníky občana EU, osoby s trvalým pobytem na území ČR a azylanti,“ říká advokát kanceláře PwC Legal Petr Glogar.

Občan ze země mimo EU k práci u nás opravňuje zaměstnanecká karta, která v duálním režimu v sobě zahrnuje jak pracovní povolení, tak povolení k pobytu. Nebo modrá karta, která je určena osobám, u kterých se na danou pozici vyžaduje vysoká míra kvalifikace. Nebo pak „klasické“ pracovní povolení a povolení k pobytu, které se využívá například u sezónních prací a stáží v době trvání do 6 měsíců.

„U všech těchto povolení platí, že zaměstnavatel musí před obsazením dané pozice cizincem nejdříve tuto pozici nahlásit příslušné krajské pobočce úřadu práce. Pokud se pozice neobsadí do 30 dnů, úřad práce tuto nabídku přesune do příslušné evidence volných pracovních míst k obsazení cizincem,“ vysvětluje Pavel Glogar. Až poté tedy může firma vyslat personalistu či náboráře, aby hledat uchazeče za hranicemi.

Když tedy konečně firma cizince „chytí“, ten vydrží dlouhé čekání na pracovní povolení, čeká zaměstnavatel takzvané informační a evidenční povinnosti. To je:

  • Povinnost nahlásit příslušnému úřadu práce cizincův nástup do zaměstnání, a to nejpozději v den tohoto nástupu.
  • Povinnost ohlásit události, které způsobí odpadnutí potřeby pracovního povolení, a to do 10 dnů od chvíle, kdy tato skutečnost nastala.
  • Povinnost nahlásit, když cizinec do zaměstnání nenastoupí, či dojde-li k předčasnému ukončení pracovního poměru.

Dále musí zaměstnavatel vést evidenci osobních údajů zaměstnaných cizinců, a to ještě tři roky od ukončení pracovního poměru. A také uchovávat kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a oprávněnost pobytu cizince na našem území.

„Jakmile cizinec jednou dostane potřebná povolení, je nutno s ním v rámci pracovněprávních vztahů zásadně zacházet jako by se jednalo o občana České republiky,“ dodává advokát Glogar. Jedná se tedy především o správné odměňování - mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy. Držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy.

Pro firmy je nábor cizinců a následně jejich začlenění do pracovního týmu, finančně náročný. Náklady odhadují v průměru na 25 tisíc korun na jednu dělnickou pozici. „Zaměstnávání cizinců v českých firmách je krizovým, nestandardním a nesystémovým řešením, které zaměstnavatelů přináší dodatečné, nemalé náklady. Na jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů. To vše v případě zaměstnávání tuzemských pracovníků odpadá,“ dodává Jan Wiesner.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.