Reklama

Průzkum ukázal, jak jsou Češi ochotni pracovat s postiženým kolegou

  • 5
Průzkum společnosti LMC zjišťoval, jak se česká společnost dívá na zdravotně postižené či znevýhodněné kolegy v práci. Na jedné straně přetrvávají mezi lidmi různé nepravdy, ale na druhé nemáme problém pracovat se zdravotně postiženými, byť by to znamenalo snížený výkon celého týmu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lidé si většinou přestavují zdravotně postiženého člověka jako nevidomého, neslyšícího či vozíčkáře. Jenže to je jen malá množina postižených. Potíže s hledáním práce a s výkonem v zaměstnání mohou mít i lidé, na nichž není jejich nemoc vidět, přesto však potřebují flexibilní pracovní dobu nebo jisté úpravy.

„Jsou to například ženy po onkologických onemocněních, lidé s Crohnovou nemocí, a to nehovořím o lidech s psychiatrickými a psychickými problémy,“ říká Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Podle ní platí, že člověk s postižením může být stejně dobrý manažer nebo specialista jako člověk zdravý. „Nemoc či úraz totiž nikomu z hlavy jeho vědomosti a dovednosti nevezme. Jde jen o to najít vzájemný soulad s týmem, v němž handicapovaný pracuje, a pochopení nadřízeného. Větší úlevy postižení nepotřebují, většinou stačí úprava pracovního místa a pracovní doby,“ dodává Hana Potměšilová.

Můj čas je vzácný, takže mi hodně záleží na zaměstnavateli

Reklama

S tím souhlasí i Martin Klzo, který trpí roztroušenou sklerózou. „Před 10 lety jsem začal postupně hůř chodit, prošel jsem si fázemi jedna hůl, dvě hole a nakonec vozík. V té době jsem studoval na vysoké škole, kvůli zdravotním problémům jsem ji nedokončil,“ vypráví Martin, který se zapojil do osvětového programu Srdcerváči. Ten má upozornit na pracovní potřeby nemocných lidí.

„V práci potřebuji bezbariérový přístup na pracoviště a na toalety a kvůli zvýšené únavě potřebuji občas přizpůsobit pracovní dobu nebo domluvit homeoffice. Musím s rozmyslem vážit míru vytížení, předem plánuji přesuny, aby jich bylo co nejméně. Pracovní dobu jsem snížil na půlúvazek, se dny na oddech mezi těmi pracovními. Protože je můj čas „vzácný“, hodně mi záleží mi na zaměstnavateli. Proto dlouhodobě pracuji v neziskovém sektoru, nikoli korporátu,“ dodává Martin.

Vždy se prý setkal u kolegů s pozitivním přístupem a ochotou pomoci. „Pouze je potřeba ozvat se. Únava a vyčerpání nejsou na první pohled vidět, takže to prostě musíte říct,“ vysvětluje Martin.

A jak to vypadá podle nedávného průzkumu? Téměř polovina respondentů uvedla, že se jejich firma nijak postiženým zaměstnancům nepřizpůsobuje. Zatímco celostátně pracuje v bezbariérové firmě 13 % respondentů, v Praze to je 20 %. V úpravě pracovní doby vychází postiženým vstříc 27 % pražských firem a 22 % firem ve zbytku Čech a na Moravě.

Jedna z otázek průzkumu se týkala i přínosů zaměstnávání postižených lidí. Polovina dotázaných oceňuje větší sociální vyspělost týmu (v Praze to bylo téměř 58 procent), vyšší loajalitu zaměstnanců zmiňuje 36 procent lidí, čtvrtina lidí ale v zaměstnávání postižených žádné výhody nevidí.

Co na postižených vadí?

Podle 32 procent zaměstnanců jsou lidé se zdravotním postižením méně časově flexibilní. Podle 29 procent jsou lépe chráněni před případnou výpovědí, 27 procent uvádí, že na tuto skupinu zaměstnanců se vztahují jiná zákonná pravidla.

„Je zarážející, že si stále mnozí lidé myslí, že jsou handicapovaní více chráněni před výpovědí a platí pro ně rozdílná pravidla v zákoníku práce a zákoně o zaměstnanosti. Přitom to už více než 15 let není pravda. V průzkumu odpovídali většinou řadoví zaměstnanci, já se však s podobnými nepodloženými stereotypy setkávám poměrně často i u vysoce postavených manažerů, naposledy mi toto do očí tvrdil HR ředitel české pobočky velké nadnárodní korporace,“ dodává Hana Potměšilová.

Kdo je vlastně postižený?

A koho si pod pojmem člověk se zdravotním postižením zaměstnanci představují? Otázka přitom nemířila na viditelně handicapované, ale na postižení, která nejsou na první pohled vidět:

  • pro 64 % dotázaných to je člověk s roztroušenou sklerózou
  • pro 51 % epileptik
  • pro 37 % člověk po transplantaci
  • pro 10 % je to žena po rakovině prsu
  • pro 10 % člověk s lupénkou
  • pro 5 % obézní člověk

V současné době je v Česku zhruba 700 tisíc osob se zdravotním postižením v aktivním věku. Firmy, které mají více než 25 zaměstnanců, musí podle zákona zaměstnat 4 % lidí s handicapem. Pokud tak nečiní, mohou se „vykoupit“ takzvaným náhradním plněním nebo platí odvod do státního rozpočtu.

Vadila by vám práce se zdravotně postiženým kolegou, kdyby to znamenalo slabší výkony celého týmu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 24. března 2017. Anketa je uzavřena.

NE 254
ANO 101
Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

5 příspěvků v diskusi

Reklama