Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy si hýčkají některé starší zaměstnance, přijímat nové však nemíní

aktualizováno 
Populace stárne, zaměstnanců z věkové kategorie nad padesát let bude přibývat. Chování společností se však mění jen zvolna. Předsudky stále existují, i když starší zaměstnanci rozhodně mají co nabídnout.

Nikdo nesmí otevřeně říct, že důvodem neúspěchu při pohovoru je věk. Místo toho firmy používají už v inzerátech termíny jako „mladý kolektiv“ a „dynamický tým“, aby rovnou odradily starší uchazeče. | foto: Profimedia.cz

Křivka demografického vývoje ukazuje, že v roce 2050 bude třetina všech lidí v Česku starší 65 let. Mohlo by se to zdát daleko, řada zaměstnavatelů to tak vnímá, situaci na pracovním trhu je však třeba řešit už nyní a postupně přizpůsobovat jak firemní strukturu, tak vůbec celkové myšlení tomuto novému trendu.

Korektní tabu

Podle údajů úřadu práce tvořili letos v únoru lidé nad 50 let téměř třicet procent uchazečů o práci. Žádný z personalistů to neřekne otevřeně, musí se přece vyjadřovat korektně a hlavně nikoho nediskriminovat, ale zaměstnat ve firmě člověka, který již oslavil padesátku, není často úplně žádoucí. Firmy mají vlastní padesátníky a nabrat někoho „zvenku“ je pro ně zkrátka neperspektivní.

Hledáte novou práci?

Aktuální pracovní nabídky na jobDNES.cz.

Nevíte si rady? Zeptejte se v poradně JobDNES.cz

Zaměstnávání starších lidí je do značné míry tabuizováno: nikdo nesmí otevřeně říct, že důvodem neúspěchu při pohovoru je věk. Místo toho firmy používají už v inzerátech termíny jako „mladý kolektiv“ a „dynamický tým“, aby starší uchazeče rovnou odradily.

Personální ředitel S group holding Michal Kulhánek oceňuje přínos starších zaměstnanců, kteří jsou oproti mladým lidem rozvážnější a de facto moudřejší, ale upozorňuje na některá negativa. „Pracujeme ve stavebnictví, kde obzvlášť musíme dbát na bezpečnost práce vlastních zaměstnanců i všech lidí na stavbě. U věkové skupiny osob 50+ je patrné pomalejší pracovní tempo i pomalejší přizpůsobení se chodu společnosti. Ačkoliv jde o lidi s letitou praxí, bývají dříve unavení, a to platí pro dělníky i techniky,“ říká Michal Kulhánek.

Co člověk zvládne sám

Předsudky, se kterými se lidé z věkové kategorie 50+ nejen na pracovišti setkávají, se označují souborným názvem ageismus. Spolupracovníci si například myslí, že starší lidé se hůře přizpůsobují novým technologiím, nejsou ochotni se rozvíjet a jedou jen v léta zajetých kolejích.

Nepřehlédněte

„Tito lidé často toto vnímání přijmou za vlastní a připadají si neužiteční. Nesmíme však svádět obtížnou situaci lidí nad 50 let pouze na předsudky,“ upozorňuje psycholog Dalibor Špok. Mnoho z nich má podle něj na tomto stavu vlastní podíl. „Na rozdíl od mladých měli na naučení cizího jazyka nikoli 10 let, ale 40 let. Nemusí v noci vstávat k malým plačícím dětem a přes den maskovat svůj spánkový deficit. O to více by měli svůj volný čas věnovat sebevzdělávání a orientaci v novinkách svého oboru i v nových technologiích. Věk 50+ se pro ně stává pohotovou výmluvou, kterou každý pochopí a která omluví vlastní lenost a nedostatek vůle,“ vysvětluje Špok.

Zkušenosti a nadhled

I když firmy mívají problém se zaměstnáním padesátiletého člověka, „svoje“ zaměstnance z kategorie 50+ si většinou hýčkají. „Tito zaměstnanci mají mnoho profesních a především životních zkušeností, o které se mohou dělit s ostatními. Jejich role je navíc nezastupitelná v případě zaškolování nových pracovníků. Vyznačují se větší trpělivostí, nadhledem a rozvahou,“ shrnuje ředitelka personálního odboru České podnikatelské pojišťovny Marcela Novotná.

Ostatně věkové rozvrstvení je v týmu důležité: „Na nutnost mít široce diverzifikované týmy upozorňuje třeba přední teoretik managementu Peter Drucker,“ upozorňuje psycholog Špok. Jedině to podle něj zaručí, že se v týmu vždy najde někdo, kdo bude umět problém vyřešit. Že nebudou mít slepá místa. „Takový tým je více kreativní i efektivní, protože dokáže kombinovat různé pohledy na řešení úkolu,“ dodává Špok.

Jak předejít propuštění

Řeči o moudrosti a zkušenostech znějí sice dobře a zdá se, že zaměstnavatelé postupně mění svoji zaměstnaneckou politiku, stále se však najde množství společností, zejména těch výrobních nebo technologických, které se lidí v předdůchodovém věku zbavují. Při vlnách propouštění za dob krize byli a stále jsou první na řadě.

Věk samozřejmě není zákonným důvodem pro ukončení pracovního poměru. Co tedy dělat, pokud se zaměstnanec domnívá, že ačkoli dostal výpověď oficiálně z jiného důvodu (obvykle pro nadbytečnost, v souvislosti s organizačními změnami a podobně), pravou příčinou je jeho stáří?

„Nejlepším řešením je navštívit advokáta, který má s pracovněprávními spory zkušenosti, a poradit se s ním. Advokát zejména přezkoumá, zda výpověď, kterou zaměstnanec obdržel, má všechny formální náležitosti, probere s klientem okolnosti ukončení pracovního poměru včetně výpovědního důvodu uvedeného ve výpovědi a navrhne vhodné řešení,“ radí Lucie Kalašová, advokátka spolupracující s bpv Braun Partners. Pokud advokát zjistí, že výpověď byla dána z neopodstatněného důvodu, podá žalobu na určení neplatnosti výpovědi. „Žalobu na určení neplatnosti výpovědi pracovního poměru je nutné podat u soudu nejpozději do dvou měsíců od skončení pracovního poměru,“ shrnuje Kalašová.

Programy pro rekvalifikaci

Kromě komplexní změny vnímání zaměstnanců v předdůchodovém věku, která naštěstí postupně nastává, existuje i několik dalších řešení nedobré situace lidí z věkové kategorie 50+ na pracovním trhu.

Stát může například po nějakou dobu zaměstnavateli dotovat místo, na které přijme zaměstnance nad 55 let, až do částky 24 tisíc korun měsíčně.

„Úřad práce s pomocí evropských fondů zajišťuje rekvalifikace a další finanční příspěvky firmám, které přijmou nezaměstnaného z této věkové kategorie,“ uvádí výkonný ředitel společnosti Hill International David Petrů.

„My využíváme dotaci na vzdělávací program Odborný růst pro každého zaměstnance, který má podpořit ty pracovníky, kteří dosud nebyli primárně do vzdělávacích programů zařazováni. Tedy třeba lidi nad padesát let,“ poznamenává personální specialistka společnosti Geis CZ Martina Vyčichlová. Další možné řešení nastiňuje Blažena Kohoutová, ředitelka PMF Institutu: „Vhodné jsou třeba flexibilní úvazky, sdílená místa.“

Autor:


Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.