A. Hajská, Plzeň
Zákoník práce rozlišuje dvě situace. Za prvé - zaměstnanec dostane výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 zaměstnavatel musí spolupracovat s příslušným orgánem státní správy a tím zaměstnanci pomáhat při získání nového vhodného místa. V tomto případě není klíčové, zda zaměstnanec/kyně trvale sám pečuje o dítě mladší 15 let. Ani to nemá vliv na běh výpovědní doby.
Za druhé jde o situaci, kdy je dána výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c), d) osamělému zaměstnanci/kyni, který trvale pečuje o dítě mladší 15 let. Všechny podmínky musejí být splněny současně. Jestliže tedy dítě, o které tazatelka pečuje, dosáhlo 15 let, má zaměstnavatel pouze povinnost jí účinně pomáhat při získání nové práce - jak bylo zmíněno výše. Pokud tazatelka pečuje sama o dítě, které ještě nedosáhlo 15 let, výpovědní doba skončí, když jí zaměstnavatel zajistí vhodné pracovní místo. Sankce za nesplnění této povinnosti jako taková neexistuje, nicméně povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu trvá do doby, než svou zákonem stanovenou povinnost splní.
Zákoník práce jako alternativu připouští dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem například v případě, kdy kvůli vysoké nezaměstnanosti není v silách zaměstnavatele vyhledat vhodné místo. Se souhlasem zaměstnance lze zvolit třeba finanční kompenzaci. Povinnost zaměstnavatele vyhledat vhodné zaměstnání zaniká, pokud zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou vhodnou práci, která mu byla nabídnuta. Nebo když zaměstnanec bez vážného důvodu odmítl nastoupit do nového vhodného zaměstnání, které mu zaměstnavatel nabídl.
