Pokud s výpovědí nesouhlasíte, můžete u soudu podat žalobu na její neplatnost. Ilustrační snímek

Pokud s výpovědí nesouhlasíte, můžete u soudu podat žalobu na její neplatnost. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zaměstnavatel musí důvod výpovědi jasně a průkazně uvést, říká advokát

  • 23
Zaměstnanec musí dodržovat právní předpisy, které se vztahují k jeho práci a zároveň nesmí jednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Oprávněné důvody výpovědi a nároky zaměstnanců vysvětluje Jan Kozubek z advokátní kanceláře Becker & Poliakoff.

Před měsícem mě zaměstnavatel obvinil z úniku informací a na základě toho mě chce vyhodit. Já jsem v tom ale nevinně, ani on nemá žádný pádný důkaz, který by mou vinu prokázal. Je to pouze jeho tvrzení. Spíše mám pocit, že se mě chce zbavit. Co mám dělat? Soudit se, volat policii?

Když vás zaměstnavatel obvinil z úniku informací, měl patrně na mysli informace, které nejsou běžně dostupné a které mohou být považovány za obchodní tajemství. Je však otázkou, zda tento prohřešek či porušení, došlo-li vůbec k němu, byl tak velký, aby vám mohl dát výpověď.

V úvahu přichází napomenutí, osobní projednání, písemná výtka nebo požadavek na náhradu škody v případě, že byste zaměstnavateli způsobil škodu.

K výpovědi by zaměstnavatel mohl sáhnout, jen kdyby bylo možné vaše jednání považovat za závažné porušení vašich pracovněprávních povinností. Tyto povinnosti upravuje zákoník práce, vnitřní předpisy a často i přímo pracovní smlouva. 

Dostali jste výpoveď?

Najděte si novou práci. Na jobDNES.cz najdete denně žhavé pracovní nabídky.

Zákoník práce jednoznačně stanoví, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a musí dodržovat právní předpisy vztahující se k práci, kterou vykonává. Není vyloučeno, že i vaše pracovní smlouva výslovně zakotvuje povinnost takovéto informace chránit.

Pokud by se ale již nyní zaměstnavatel rozhodl dát vám výpověď, musí důvod ve výpovědi jasně, přesvědčivě i průkazně uvést. Pokud byste s výpovědí nesouhlasil, máte možnost podat u soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy by měl pracovní poměr výpovědí skončit.

Pokud byste zaměstnavateli písemně oznámil, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, neboť považujete výpověď za neplatnou, pracovní poměr by trval i nadále a zaměstnavatel by byl povinen vám poskytovat náhradu mzdy, a to až do doby, kdy by vám buď umožnil práci vykonávat, nebo by došlo k platnému skončení pracovního poměru, třeba dohodou.

Končím v zaměstnání a nemám šanci si vybrat dovolenou. Musí mi ji zaměstnavatel proplatit, nebo automaticky propadá?
Podle zákona má zaměstnanec v případě skončení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy nebo platu za čtyři týdny nevyčerpané dovolené. Za tu část nevyčerpané dovolené, která přesáhne čtyři týdny, přísluší zaměstnanci náhrada nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i když si ji nemohl  vyčerpat do konce příštího kalendářního roku. Při ukončení pracovního poměru vám tedy zaměstnavatel musí dovolenou proplatit.

V jaké výši mi zaměstnavatel proplatí nevyčerpanou dovolenou?
Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou vám přísluší ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy za rozhodné období a z doby odpracované v rozhodném období.  Tímto obdobím je kalendářní čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém se průměrný výdělek zjišťuje.

Zaměstnavatel mě nutí pracovat sedm dní v kuse. Denní pracovní dobu stáhl tak, aby týdenní hodinový rozsah byl 40 hodin. I tak mi je tento způsob práce nepohodlný. Neodporuje také zákoníku práce?
Váš zaměstnavatel dodržuje maximální stanovenou týdenní pracovní dobu. Zpravidla se tato doba rozvrhuje do pěti dnů po osmi hodinách denně, ale rozložení může být i jiné. Ovšem již ve chvíli, kdy se s vámi zaměstnavatel domlouvá na vzniku pracovního poměru, je povinen vás informovat o pracovní době.

Při jejím nerovnoměrném rozvržení, což může být i váš případ, je další povinností zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodnete jinak.

Při rozvržení pracovní doby musí dále zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby  každý zaměstnanec měl nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. To ve vašem případě rozhodně není splněno.