Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnavatel může pracovníka odvolat z dovolené

aktualizováno 
Naplánovaná dovolená, rodina i kufry přichystané k odjezdu a stačí jeden telefonát a všechno je jinak. To když zaměstnavatel z naléhavých pracovních důvodů nedovolí pracovníkovi na dovolenou odjet nebo ho z ní dokonce odvolá. Má na to podle platných předpisů právo, ale v některých případech musí nahradit zaměstnanci vzniklé náklady.

V případě, že pracovník nastoupil dovolenou podle plánu, ale zaměstnavatel ho z ní odvolá bez jeho zavinění, je povinen m u uhradit veškeré náklady, které mu vznikly proto, že musel přerušit dovolenou na jeho příkaz. Jiná situace nastane, když pracovník nastoupil dovolenou mimo plánovaný termín a zaměstnavatel souhlasil s podmínkou, že mu ji poskytne, když splní veškeré uložené úkoly. Ukáže se, že sliby nebyly splněny, ale pracovník přesto dovolenou nastoupil. V takovém případě ho může zaměstnavatel z dovolené odvolat, aniž by hradil náklady spojené s přerušením dovolené.

Kdy vzniká nárok na dovolenou?

Zaměstnanec, který odpracuje v kalendářním roce alespoň šedesát dnů za nepřetržitého trvání pracovního poměru, získá nárok na dovolenou v daném kalendářním roce, případně na její poměrnou část, když by pracovní poměr netrval po celý rok. Nárok na dovolenou a také její čerpání, je vázáno na kalendářní rok a nikoli na dobu delší, jak se u nás mnoho lidí nesprávně domnívá. V případě, že zaměstnanec neodpracuje v kalendářním roce uvedenou dobu, vzniká mu nárok pouze na dovolenou podle odpracovaných dnů a to tak, že za každých dvacet dva odpracovaných dnů je to nárok na l/l2 dovolené. Do odpracované doby pro účely čerpání dovolené se započítávají i některé náhradní doby, vlastní dovolená, doba, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek a období, kdy nepracuje v důsledku svátku. Naopak jako výkon práce se neposuzuje doba vojenské nebo civilní služby, neplacené mateřské dovolené a pracovní neschopnosti zaměstnance. Doba pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se do odpracované doby započítává.

Kdo stanoví čerpání dovolené?

Nejčastější chyby a omyly se vyskytují právě v souvislosti s čerpáním dovolené. Obecně panuje mylná představa, že polovinu dovolené určuje zaměstnavatel a polovinu si vybírá zaměstnanec podle vlastní úvahy. Celou dovolenou určuje zaměstnavatel, ale musí přitom přihlížet k oprávněným zájmům pracovníka. Jak by měl tedy vypadat správný postup v praxi? V prvním čtvrtletí roku by měl každý vedoucí zaměstnanec po dohodě s podřízenými zpracovat plán dovolených a předat ho personálnímu útvaru nebo zaměstnavateli. T i pak provedou koordinaci jednotlivých plánů tak, aby nedocházelo k narušení chodu podniku během čerpaných dovolených. Pokud zaměstnavatel uvažuje o vyhlášení celopodnikové dovolené, měl o svém záměru informovat zaměstnance, aby do termínu celopodnikové dovolené nasměrovali i čerpání své dovolené. Uspořádání plánu dovolené by mělo být takové, aby si všichni zaměstnanci mohli vybrat celou svou dovolenou do konce kalendářního roku.

Někdy je možné dovolenou odložit

Druhým častým omylem zaměstnanců je, že dovolená může být čerpána až do konce příštího kalendářního roku. Je to však možné jenom výjimečně, ze závažných důvodů. A to v případě, že nemohl pracovník vyčerpat v průběhu roku dovolenou, protože mu to zaměstnavatel neumožnil z naléhavých provozních důvodů nebo mu nenařídil její čerpání či nemohl zaměstnanec vyčerpat dovolenou pro dlouhotrvající překážky v práci. V prvních dvou případech musí vždy zaměstnavatel nařídit pracovníkovi vyčerpání nejméně dvou týdnů dovolené do konce běžného kalendářního roku. Zbytek dovolené by m u pak mohl zaměstnavatel umožnit vyčerpat v následujícím roce. Současně však může svým rozhodnutím vymezit dobu, do které připustí vyčerpání zbytku dovolené (například do 3l. března). Ovšem život je složitější než plán, a proto může v průběhu roku dojít k situaci, že zaměstnanec potřebuje čerpat dovolenou v jiné době, než v které její čerpání předpokládal. V takovém případě musí požádat zaměstnavatele o její čerpání a ten rozhodne, zda jeho žádosti vyhoví.

Autor je právník

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.