Pracuji jako obsluha čerpací stanice a mycí linky ve dvanáctihodinových směnách od pondělí do neděle. Jeden týden mám dvě směny, následující týden pět. Celkem za 14 dní odpracuji 77 hodin. V pracovní smlouvě nemáme délku pracovní doby přesně určenou. Zaměstnavatel ale tvrdí, že mi chybějí hodiny, za rok prý přes devadesát hodin a chce, abych si je napracoval. Je to oprávněné?
Především délka týdenní pracovní doby by měla být v pracovní smlouvě uvedena přesně, pobíráte-li měsíční mzdu dojednanou v pracovní smlouvě či stanovenou v mzdovém výměru. Mzda může být rovněž určena také hodinově.
Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnance pracujícího v jednosměnném pracovním režimu, což je i váš případ, činí nejvýše 40 hodin týdně, ve dvousměnném 38,75 hodiny a třísměnném a nepřetržitém 37,5 hodiny. Je to čistá pracovní doba, tedy bez přestávek a bez práce přesčas. Není tudíž možné uvést délku pracovní doby v pracovní smlouvě jen přibližně.
Moje týdenní pracovní doba ale činí 38,5 hodiny týdně.
Ano, jde o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, pro které je příznačné, že pracovní doba je v některých týdnech kratší a v jiných delší než ta stanovená týdenní. Avšak během příslušného (vyrovnávacího) období se průměrná týdenní pracovní doba rovná délce stanovené týdenní pracovní doby.
Může se hoditNajděte si novou práci na JobDNES.cz. Potřebujete poradit? Vstupte do poradny Jobdnes.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
Upozorňuji ale, že nerovnoměrné rozvržení je možné uskutečnit pouze v určitém maximálním časovém rámci, v takzvaném vyrovnacím období. Zaměstnavatel je oprávněn jednostranně stanovit jeho délku nejvýše na 26 týdnů po sobě jdoucích. Vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích je pak možné jen v kolektivní smlouvě.
A co mám podle vás dělat?
Není mi jasné, proč váš zaměstnavatel došel k závěru, že vám bude chybět v roce 2013 přes 90 hodin. Jako první krok tedy doporučuji obrátit se na zaměstnavatele s žádostí o vysvětlení, jak došel k oněm chybějícím hodinám. Dále byste mu mohl navrhnout provedení změny pracovní smlouvy v tom smyslu, že v ní bude uvedena přesná délka týdenní pracovní doby, tedy buď současných 38,5 hodiny, nebo případně i 40 hodin (nejedná-li se přece jen o dvousměnný pracovní režim).
Doporučuji spíše požadovat zakotvení oněch 38,5 hodiny. Pokud byste se na nich dohodli a vy byste je reálně v průměru ve vyrovnávacím období vždy odpracoval, žádný deficit pracovní doby by vám nevznikl.
A pokud mi do smlouvy napíše 40 hodin týdně?
To by byla jiná situace. Pokud by týdenní pracovní doba byla v pracovní smlouvě sjednána nově v délce 40 hodin a vy byste i nadále odpracoval ve dvou týdnech vždy jen 77 hodin, takže za období šesti měsíců by vám vznikla povinnost odpracovat ještě 39 hodin. Stejné by to bylo i v druhé polovině roku 2013.
Jaké mám mít přestávky mezi jednotlivými směnami?
Zákon stanoví, že zaměstnanec musí mít jako zásadu, z níž jsou některé výjimky, mezi koncem jedné směny a začátkem následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. V zákonem připouštěných případech lze nepřetržitý odpočinek mezi směnami zkrátit, a to až na osm hodin během 24 hodin po sobě jdoucích s tím, že další pauza musí být o to delší.
Kde se mohu dozvědět, jaké povinnosti má vůči mě zaměstnavatel?
Zákoník práce stanoví zaměstnavateli informativní povinnost vůči zaměstnanci o tom, co vyplývá z pracovního poměru, tedy i o týdenní pracovní době a jejím rozvržení. Povinnost může být splněna buď tím, že požadované informace budou uvedeny přímo v pracovní smlouvě, nebo o nich či jejich změnách musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.
