Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnavatel nesmí stávce bránit

  10:43aktualizováno  10:43
Stávku již v České republice využili jako možnost řešení určitých problémů lékaři, nedávno úředníci a učitelé. V podstatě se k ní mohou uchýlit zaměstnanci, kteří již vyčerpali všechny možnosti při vyjednávání ve sporu se zaměstnavatelem. A nejen ti.

V Česku zákon řeší stávku pouze v souvislosti s kolektivními spory mezi odbory a zaměstnavateli o uzavření kolektivní smlouvy, případně o plnění z ní vyplývajících závazků (podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). Do kolektivního vyjednávání patří například vedle mzdových požadavků pracovní podmínky, bezpečnost a hygiena práce, pracovní režim a tak dále. Pokud jde o stávku mimo rámec zákona o kolektivním vyjednávání, například kvůli odmítavým postojům k řešení obecných otázek ekonomické a sociální politiky, jako je tomu v současnosti u učitelů a úředníků, je možné k ní přistoupit na základě práv zaručených ústavou, Listinou základních práv a svobod a mezinárodními úmluvami.

"Absence zákona, vymezujícího podmínky stávky z jiných důvodů než jsou upraveny zákonem o kolektivním vyjednávání, totiž ještě neznamená, že ji nelze uskutečnit,"

Když se nepodaří vyjednávat, je tu stávka jako krajní řešení.

říká právník Oldřich Choděra. Stávkovat mohou i zaměstnanci, kteří odbory ve firmě nemají. Ti by měli podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha svůj záměr stávkovat zaměstnavateli oznámit den před zahájením stávky a odevzdat mu seznam stávkujících osob. "Samozřejmě se mohou obrátit o radu a pomoc k jiným odborovým orgánům," dodává předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Štěch.

Stávka může být porušením kázně

I spory na pracovišti někdy vedou k nepřijemným situacím, které je nutné řešit.

Když zaměstnanci zahájí stávku a nedodrží přitom ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání, porušují zákoník práce, například povinnost pracovat svědomitě, plně využívat pracovní dobu, plnit hospodárně a včas své úkoly. "V takovém případě bude záležet na výsledku stávky, zda se se zaměstnavatelem dohodnou či nikoli," vysvětluje Choděra. Pokud k dohodě nedojde, může zaměstnavatel stávkujícím odmítnout vyplatit náhradu mzdy. Smí vyvodit i důsledky z porušení pracovní kázně, případně požadovat náhradu škody, kterou stávkou způsobili. Zákonnost či nezákonnost stávky musí posoudit soud, ne zaměstnavatel.

Když stávku vyhlásí odbory

Stávku může odborový orgán vyhlásit pouze se souhlasem nejméně poloviny zaměstnanců, kterých se má kolektivní smlouva týkat nebo se jich týká. Alespoň tři pracovní dny předem musí být zaměstnavateli písemně oznámeny důvody i cíle stávky a datum zahájení. Minimálně jeden pracovní den před zahájením stávky pak musí odbory předat seznam zaměstnanců, kteří se jí zúčastní. Zaměstnavatel nesmí stávce bránit. Stávkující si zase nemohou vynucovat podporu kolegů, kteří se jí nechtějí zúčastnit, ani jim bránit v přístupu na pracoviště nebo vyhrožovat. Těmto pracovníkům musí zaměstnavatel umožnit pracovat. Pokud to kvůli stávce nejde, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a náleží jim náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Bez nároku na mzdu

V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí na pracovní místa stávkujících přijímat jiné osoby. Odbory zase musí svému zaměstnavateli zajistit, že se nepoškodí pracovní zařízení a že bude zabezpečena nezbytná činnost s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců nebo kvůli možnosti vzniku škody na těchto zařízeních. Zároveň odbory odpovídají za škody, které svým jednáním způsobí. Stávkující nemá v době stávky nárok na mzdu či na její náhradu. Nenáleží mu nemocenské dávky ani podpora při ošetřování člena rodiny. Nárok na tyto dávky pak vzniká nejdříve den po ukončení účasti na stávce. "V případě sporu o to, zda stávka je zákonná či nikoli, může rozhodnout pouze soud. Pokud rozhodne o její nezákonnosti, je účast na stávce posuzována jako neomluvená absence," podotýká Choděra. Ukončení stávky písemně ohlašuje zaměstnavateli opět odborová organizace.

Jak lze řešit kolektivní spor?

Dojde-li ke kolektivnímu sporu, lze jej řešit řízením před zprostředkovatelem, před rozhodcem a posléze případně i stávkou," vysvětluje Lena Soušková, právnička Českomoravské konfederace odborových svazů. Stávku lze v rámci kolektivního vyjednávání legálně vyhlásit jen po neúspěšném zprostředkovatelském řízení. Zprostředkovatelem může být kterýkoli plnoletý občan nebo právnická osoba, tedy firma, na níž se zaměstnavatel i odborová organizace shodnou. O její určení mohou požádat i ministerstvo práce a sociálních věcí, to zprostředkovatele vybere ze seznamu, který vede. "Zprostředkovatel nevydává žádné rozhodnutí, pouze stranám navrhne určité řešení sporu. Je-li řízení před zprostředkovatelem neúspěšné, lze se obrátit na rozhodce. Řízení před rozhodcem ale není povinné," říká Soušková. Rozhodcem může být pouze osoba zapsaná v seznamu rozhodců. O sporných otázkách vydává písemné rozhodnutí, které může přezkoumat krajský soud.

Co byste měli vědět o stávce?

Uznává se stávka na ochranu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců i stávka solidární - na podporu požadavků pracovníků stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. Stávkovat nelze, je-li ohrožen život nebo zdraví osob, které splnění požadavků stávkujících nemohou ovlivnit (například lékaři, soudci, příslušníci ozbrojených sil, zaměstnanci při řízení a zabezpečování letového provozu a podobně). Spory se pak řeší vyjednáváním na vyšších úrovních.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.