Zaměstnanci jedné firmy přes telekomunikační technologie se nedávno stali svědky toho, že jejich šéfa zadržela policie přímo uprostřed porady. Před několika lety spáchal trestný čin a spravedlnosti se vyhýbal díky falešnému občanskému průkazu. S nepravou identitou i smyšleným vzděláním prošel výběrovým řízením, aniž třeba někoho z personalistů vůbec napadlo prověřit, zda občanský průkaz, který muž předložil, není v databázi neplatných dokladů.
Podceňují se rizika?
I s tímto případem se v minulosti setkala firma Moroz & Partner, která poskytuje služby v oblasti prevence ztrát, vyšetřování kriminality takzvaných bílých límečků a zaměstnanecké trestné činnosti.
Konzultační činnost, kterou se společnost Moroz & Partner zabývá, je v Česku stále ještě v začátcích. Firma se zaměřuje zejména na prevenci. Ověřuje minulost zaměstnanců ještě během přijímacího řízení, aby k takovýmto skandálům nedocházelo. Dokáže samozřejmě i zpětně zjistit, kdo vlastně ve vedení zmiňované firmy seděl.
"Například ve Spojených státech je běžné, že se ověřuje minulost zaměstnanců. Podle amerických statistik totiž až 40 procent zájemců o práci podává o sobě smyšlené informace nebo svůj životopis zkresluje, tedy například uvedou, že vystudovali vysokou školu, ale zatají, že ji nedokončili. O oboru tudíž umějí mluvit, takže při pohovoru nevyvolají v personalistovi podezření," říká ředitel Michal Moroz. Bohužel podobná statistika, jakou vydaly Spojené státy, v Česku zatím neexistuje.
Na základě svých zkušeností Michal Moroz odhaduje, že Češi zkreslují 25 procent životopisů, zejména pokud jde o délku praxe, a lžou ve zhruba 10 procentech – často v případě vzdělání, kdy si například vymyslí, že studovali na Ukrajině nebo v Rusku.
Problémem mohou být i lidé v IT
Ověřování minulosti se netýká jen vrcholových manažerů. "V zájmu firem by měly být všechny rizikové pozice, mohou to být zejména lidé, kteří v marketingu rozhodují o nákupu i zakázkách, pracují s penězi, anebo IT specialisté, které firmy často podceňují," říká Michal Moroz.
Zejména IT profese je podle něj riziková tím, že má přístup k mnoha informacím. "IT odborníci se dostanou k velmi citlivým informacím, jako jsou databáze účtů nebo klientů, v počítačích i v elektronické poště vedení firmy. Údaje mohou zneužít i tím, že své šéfy mohou vydírat. Firma pak udělá cokoliv, aby se takového zaměstnance zbavila," dodává Michal Moroz s tím, že takový zaměstnanec může dostat od firmy i naprosto vynikající doporučení.
Z trestního rejstříku nevyčtete, že zaměstnanec zpronevěřil peníze nebo se dopustil nějakého jiného trestného činu, pokud nebyl odsouzen. Navíc firma často řeší problém jen interně a policii neinformuje, aby si ochránila dobré jméno. "Pokud dojde k nějakým problémům, provede se jen interní audit a policii nikdo nekontaktuje, i když je třeba zaměstnanec usvědčen. Firma se ho co nejrychleji zbaví,“ dodává Michal Moroz. Nový zaměstnavatel tak prakticky nemá šanci cokoli tušit.
Firma Moroz & Partner dokáže ověřit, zda uchazeč o zaměstnání skutečně studoval. Také osobně navštíví bývalé zaměstnavatele. "Oficiálně vám sice třeba řeknou, že zaměstnanec byl bezproblémový, nicméně když se pak osobně setkáme s některým z jeho kolegů, ukáže se třeba, že to není pravda," vysvětluje Moroz, jak probíhá ověřování životopisů uchazečů prostřednictvím třetí osoby.
I kdyby jim nikdo nic neřekl, "detektivové" si umějí poradit. "Je podezřelé, pokud někdo pracuje hned v několika firmách, kde byl interně vyšetřován v souvislosti se zpronevěrou," vysvětluje Michal Moroz s tím, že o definitivním přijetí či odmítnutí kandidáta nerozhoduje. "Sestavíme jen žebříček možných rizik. Firma se vždy rozhodne sama."
Co mohou zjistit
Ověřování životopisu nemůže začít bez písemného souhlasu uchazeče. Nemusíte se tedy bát, že někdo bude přešetřovat údaje, které jste uvedli, aniž byste o tom věděli. Můžete i nesouhlasit, ale to už na vás vrhá stín podezření, že máte co tajit. Rozhodně není třeba se něčeho bát, pokud jste ve svém životopise uvedli jen pravdivá fakta.
Firma se také nezajímá o váš osobní život. "Nejde nám o to, abychom na někoho zjišťovali, co zatajil nebo co je jeho ryze soukromá věc, která s jeho pracovní pozicí nemá vůbec nic společného," vysvětluje Michal Moroz.
I proto se možná vyplatí o sobě v životopise neuvádět nic, co není nezbytné. Specialistka na pracovní právo kanceláře Ambruz & Dark Klára Valentová k tomu poznamenává: "Před vznikem pracovního poměru může zaměstnavatel od uchazeče o zaměstnání požadovat pouze údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy."
Zákon přitom výslovně nestanoví, o které údaje se jedná, ale typicky jde o informace obsažené v životopisech uchazečů, jako např.: jméno a příjmení, bydliště, doklady o kvalifikaci a předchozí praxi uchazeče a doklady osvědčující naplnění dalších předpokladů nutných pro výkon práce, jako třeba řidičský průkaz.
Na jaké informace má firma nárokCo zaměstnavatele nesmí zajímat * sexuální orientace Zaměstnavatel musí vždy zdůvodnit, proč vyžaduje informace * o rodinných a majetkových poměrech Zdroj: Ambruz & Dark |
