Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Glosa: Zaměstnavatelé vydírají zaměstnance přes životní pojištění

aktualizováno 
Na západ od našich hranic platí pravidlo, že není tak těžké najít dobrého zaměstnance jako si ho dlouhodobě udržet. Na východ od nás se řídí pravidlem, že každý je nahraditelný. A my jsme někde na půli cesty, uvažuje Lukáš Škopek ze společnosti Partners.
Životní pojištění je podporováno státem, do částky 30 tisíc ročně nepodléhá příspěvek zaměstnavatele odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Ilustrační snímek

Životní pojištění je podporováno státem, do částky 30 tisíc ročně nepodléhá příspěvek zaměstnavatele odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Ilustrační snímek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Od změny režimu uplynulo už čtvrt století, přesto jsme se ještě zcela nevymanili z vlivu zaměstnanecké politiky let minulých. Zejména starší zaměstnanci se nedokážou smířit s tím, že už není jistota stoprocentní zaměstnanosti.

Po roce 1989 se situace na pracovním trhu radikálně změnila. Trh se otevřel a jistota byla nahrazena kvalitou. Češi si tak museli zvyknout na to, že o dobrá pracovní místa se musí bojovat a vynaložit úsilí k jejich udržení. Podmínky se nezměnily jen zaměstnancům, ale i firmám. Ty si najednou mohly vybírat podle profesních zkušeností uchazečů a ne podle jejich kádrového profilu.

Euforii 90. let vystřídala studená sprcha nového tisíciletí. Ekonomicky aktivní Češi již měli za sebou deset let zkušeností na volném pracovním trhu plného konkurenčních tlaků. Zlaté časy hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti zastavila až hospodářská krize, která do Česka dorazila po roce 2008. 

Podepište, nebo běžte jinam

Firmy začaly razantně šetřit. V první vlně snižovaly náklady na zbytné výdaje. Ve druhé vlně přišly na řadu ty provozní a personální. Část zaměstnavatelů omezovala personální výdaje krácením zaměstnaneckých benefitů. Někteří zaměstnavatelé ale využili díry v zákoně a postavili své zaměstnance před nutnost volby: podepište odklonění své mzdy do životního pojištění, nebo běžte. Jste přece nahraditelní.

Proč zrovna životní pojištění? Spojení je snadné: zaměstnanecké benefity.  

Nebyli by to Češi, kdyby nevymysleli nějaký „zlepšovák“: odklonění mzdy přes pojištění.

Lukáš Škopek, specialista firemních obchodů ve společnosti Partners

Lukáš Škopek, specialista firemních obchodů ve společnosti Partners

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění využívá v tuzemsku asi 400 tisíc zaměstnanců. Životní pojištění je podporováno státem, do částky 30 tisíc ročně nepodléhá příspěvek zaměstnavatele odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Na jednom zaměstnanci se dá takto ušetřit něco málo přes 10 tisíc ročně, a to je už zajímavé číslo.

Jenže nebyli by to Češi, pokud by nevymysleli nějaký „zlepšovák“: odklonění mzdy přes pojištění. Ale jak přimět zaměstnance, aby na to kývli? Donutit je sjednat si životní pojištění jako zaměstnanecký benefit s možností pravidelných mimořádných výběrů.

V tom lepším případě šlo o nabídku a čistě dobrovolný krok. Někdy toto odklonění zaměstnancům nabízeli pod záminkou pomoci společnosti v tíživé finanční situaci a v extrémních případech i pod hrozbou ztráty zaměstnaní. Právě určitý stupeň nedobrovolnosti je z tohoto pohledu tím nejpalčivějším problémem.

Zaměstnanecký benefit, nepovinné přilepšení ke mzdě či platu zaměstnance, přeci nemůže být nabízeno pod nátlakem. Zejména pokud má jít o dlouhodobý benefit, který podpoří snížení fluktuace a posílení loajality zaměstnance ke svému zaměstnavateli.

Zasáhl i švarcsystém

Dalším problémem zaměstnanecké politiky v Česku je již pomalu tradiční švarcsystém. Ve vlastní praxi jsem se setkal s vysokoškolsky vzdělaným člověkem, který pracoval na pozici specialisty na centrále mezinárodní společnosti. Na výplatní pásce měl 10 tisíc korun hrubého. I tomuto člověku bylo nabídnuto: „Podepiš, anebo jdi!“ Podepsal. Musel.

Oficiálně tedy pracoval za částku jen o něco vyšší než je minimální mzda a zbytek příjmů měl „na živnostňák“, tedy bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele.

Jak tento krok ze strany zaměstnavatele vnímal? Odpověď je jasná. Rozhodně nepřispěl k prohloubení loajality či nadstandardním výkonům. Proč k tomuto kroku zaměstnavatel zaměstnance donutil? Chtěl šetřit.

A není to náhodou jinak?

V Česku je příliš vysoké zdanění práce a firmy, prakticky ze zoufalství, hledají každou cestu jak ušetřit na mzdových nákladech. Odklonění části mzdy přes životní pojištění bylo řešení na hranici zákona. Řešení, které se státu nelíbilo, ale příliš energie do kontroly neinvestoval.

S takzvanými průtokáči ale nakonec zatočil. A to dost radikálně, novelou zákona, která platí od 1. ledna 2015, ale schválena byla teprve 6. listopadu 2014. Jak se k ní postaví zhruba 45 tisíc zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří odklonění využívají/zneužívají, zůstává otázkou.

Profesionální poradenství v osobních financí

Od 1.1.2015 rozšiřuje FINmarket.cz svoje služby a nabízí kompletní správu osobních financí. Můžete zde založit stavební spoření, ochránit se proti nelehkým životním situacím pojištěním i získat financování pro své bydlení. Vyzkoušejte Finmarket.cz

Autor: pro iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.