Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaměstnavatelé využívají dohody o práci

  11:00aktualizováno  11:00
V poslední době se množí případy, kdy zájemce o práci slyší od vedoucího pracovníka vyhlédnuté společnosti: "Uzavřeme s vámi jen dohodu o provedení práce. " V lepším případě dostane otázku: "Vyhovuje vám, když s vámi uzavřeme dohodu o pracovní činnosti?"

Ještě před pár lety bylo neobvyklé, aby člověk byl zaměstnán jinak než v pracovním poměru. Zpravidla uzavřel klasickou pracovní smlouvu, ať už pro hlavní či vedlejší pracovní poměr. Dnes, v době vysoké nezaměstnanosti, je situace jiná. Málokdo však ví, jaká úskalí dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ) skrývají ve srovnání s klasickým pracovním poměrem. To nejpodstatnější je, že obě dohody se vztahují na práce konané mimo pracovní poměr. Nevyplývají z nich tudíž pro pracovníky ochranné prvky zakotvené v zákoníku práce pro hlavní či vedlejší pracovní poměr. Například o nároku na dovolenou či náhradní volno si pracovník s dohodou může nechat jen zdát. Výhodou je, že zatímco v pracovním poměru musí pracovat osobně, u dohod je přípustné, aby mu pomáhali rodinní příslušníci.

Práce na dohodu

Přestože zákon ukládá zaměstnavatelům povinnost, aby k plnění úkolů využívali především zaměstnance v pracovním poměru a pracovníky "na dohodu" přijímali jen výjimečně, mnohé společnosti udělaly z této výjimky pravidlo. "V oddělení, kde pracuji, máme pracovní smlouvu jen dvě. Ostatní pracují na dohody nebo i na živnostenský list," líčí třicetiletá Anna Příhodová poměry v prosperující pražské firmě, kde se v jejím oddělení zabývají kancelářskými pracemi dvě desítky lidí. Proč se tak zaměstnavatelé chovají? Především z ekonomických důvodů. Ale i proto, že nejsou tolik "svázáni" zákoníkem práce, který zaměstnancům v pracovním poměru poskytuje značnou ochranu. V případě DPP i DPČ ušetří podnik ve srovnání s obvyklou pracovní smlouvou dost peněz, a navíc se vyhne tahanicím a značným výdajům v případě, že by pracovníka přestal potřebovat. Výpověď nemusí mít u dohod zákonem stanovený důvod, výpovědní lhůta se nepočítá na měsíce ­ trvá pouhých 15 dnů. A hlavně: pracovníkovi nenáleží žádné odstupné.

Kdo platí pojištění?

Detailnější rozbor pracovní smlouvy naleznete v priloženém článku, který nese název "První zaměstnání: dejte pozor na pracovní smlouvy"


Pro pracovníka, který stojí před volbou, zda a který z dvou druhů dohod má uzavřít, je důležitý rozsah prací a také to, kdo platí zdravotní a sociální pojištění. V případě DPP musí pojistné platit pracovník sám, zatímco u DPČ je za něj zaplatí zaměstnavatel. I to je třeba brát v úvahu, když uchazeč vyjednává o výši odměny, kterou za sjednanou práci dostane. Na tom, kdo platí pojistné, závisí také případná nemocenská. Ten, kdo pracuje na DPČ, odevzdá potvrzení o neschopnosti zaměstnavateli, který mu pak zaplatí nemocenskou. Ovšem u DPP je třeba se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Pokud jde o rozsah prací, dohoda o provedení práce, kterou lze uzavřít i ústně, má krátkodobější charakter. Je možné sjednat ji jen na takovou práci, jejíž rozsah nepřekročí u jednoho zaměstnavatele sto hodin v kalendářním roce.

Vzhledem k tomu, že se i v tomto případě vyplatí řídit se úslovím "co je psáno, to je dáno", je užitečné trvat na tom, aby byl o ústně sjednané dohodě sepsán záznam, v němž bude uvedena zejména výše odměny, konkrétní práce a termín jejího dokončení. Na rozdíl od občanskoprávní smlouvy o dílo poskytuje v tomto případě pracovní prostředky zaměstnavatel. DPČ naproti tomu musí být vždy uzavřena písemně a vztahuje se i na případy, kdy práce zabere více než sto hodin ročně. Tento druh dohody je omezen tím, že práce nesmí v průměru přesáhnout polovinu zákonem dané týdenní pracovní doby. Dnes tedy nelze na dohodu o pracovní činnosti (až na výjimky) odpracovat více než dvacet hodin týdně, přičemž zákon připouští, aby člověk v jednom týdnu odpracoval třeba 30 hodin a v dalším jen deset. Rozhodující je průměr. Ve smlouvě musí být uvedeny sjednané práce, výše odměny, rozsah pracovní doby a délka trvání smlouvy. Dohoda může být jak na dobu určitou, tak neurčitou.

Práce mimo smluvní poměr

Někteří zaměstnavatelé se mylně domnívají, že dohody mimo pracovní poměr nesmějí uzavřít s vlastními zaměstnanci. Zákon to připouští ­ avšak jen pro ty práce, na něž se nevztahuje vlastní pracovní poměr. Zaměstnanec navíc nesmí takovou práci dělat v e stanovené pracovní době. Pokud jde o škodu, která by vznikla pracovníkovi nebo by ji on sám způsobil zaměstnavateli, řeší se odpovědnost stejně jako v případě klasického pracovního poměru. Jen u dohody o provedení práce je výše náhrady za škodu, kterou pracovník způsobil z nedbalosti, omezena. Nesmí přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být současně vyšší než třetina  sjednané odměny. Výjimku v tomto případě představují lidé s hmotnou odpovědností, kterou však lze u krátkodobých prací u DPP sotva předpokládat.

Jakou smlouvu si vybrat?

Zaměstnavatel smí uzavřít DPP nebo DPČ (podle § 232, odst. 1), jestliže jde o práci:

a) jejíž nepravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné
 
b) jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů

Hlavní odlišnosti smluv o práci

smluvní vztah

maximální pracovní doba

zdrav. a soc. pojištění platí

pracovní poměr

40 hodin týdně

zaměstnavatel

dohoda o provedení práce

100 hodin ročně

pracovník

dohoda o pracovní činnosti

20 hodin týdně

zaměstnavatel


 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Vojtěch Lanna mladší
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění

Vojtěch Lanna mladší byl synem takzvaného vltavského admirála. A byť byl jeho otec mimořádně schopný podnikatel, rozhodně nestál v jeho stínu. Rodinné firmy...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.